§ 33 Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) – Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu
Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) · 218/2000 Sb. · § 33 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 33 zákona č. 218/2000 Sb. upravuje způsob, jakým jsou spravovány peněžní prostředky státní pokladny a jak probíhá řízení státního dluhu, přičemž klíčovou roli v tomto procesu hraje Česká národní banka a Ministerstvo financí.
§ 33 Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu
(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“).
(2) Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K účtům poskytuje Česká národní banka platební služby podle zákona upravujícího platební styk. Účty podřízené státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny, pokud jsou souhrnné účty zřízeny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny.
(3) Celkový součet peněžních prostředků na účtech podřízených jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný.
(4) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnných účtů státní pokladny, včetně podmínek úročení zůstatků na těchto účtech, určuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.
(5) Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.
(6) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) jsou povinni poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků na těchto účtech a pro kontrolu jejich použití, a dále jsou povinni udělit České národní bance souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech ministerstvu.
(7) Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 14, 16 a 17 jsou výdajem státního rozpočtu.
(8) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13, 15 a 18 mohou převést peněžní prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 14, 16 a 17 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 16 a 17 mohou být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně, pokud tak stanoví zákon upravující pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této povinnosti.
(9) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13, 15 a 18 obdrží od ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v tomto případě Česká národní banka neověřuje rezervaci postupem podle § 34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách.
(10) Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky2a) se řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem.
(11) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13 a 15 až 18 se mohou za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny s ministerstvem dohodnout, že peněžní prostředky ponechají uloženy na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu. Součástí této dohody je též sjednání výše peněžního plnění nahrazujícího úrok poskytovaného majitelům účtů ministerstvem podle odstavce 9. Obdobné plnění nahrazující úrok může ministerstvo sjednat s majiteli účtů podle § 3 písm. h) bodů 16 a 17.
Výklad
Stručně
Paragraf 33 zákona č. 218/2000 Sb. upravuje způsob, jakým jsou spravovány peněžní prostředky státní pokladny a jak probíhá řízení státního dluhu, přičemž klíčovou roli v tomto procesu hraje Česká národní banka a Ministerstvo financí.
Co to znamená v praxi
Peněžní prostředky státní pokladny jsou vedeny na speciálních účtech u České národní banky, a to v různých měnách.
Ministerstvo financí má přehled o stavech a pohybech na těchto účtech a majitelé účtů jsou povinni mu poskytovat potřebné informace.
Úroky z hlavního souhrnného účtu státní pokladny jsou příjmem státního rozpočtu, zatímco poplatky za bankovní služby jsou výdajem.
Některé subjekty mohou vést své peněžní prostředky i mimo účty podřízené státní pokladně, ale většina prostředků státní pokladny musí být vedena na těchto účtech.
Na co si dát pozor
Celkový součet peněžních prostředků na účtech podřízených státní pokladně nesmí být záporný.
Majitelé účtů podřízených státní pokladně jsou povinni udělit České národní bance souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech Ministerstvu financí.
Ministerstvo financí může kontrolovat dodržování povinnosti vést peněžní prostředky státní pokladny na určených účtech.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.