§ 113 Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)
Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) · 218/2002 Sb. · § 113 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 113 zákona o službě státních zaměstnanců stanovuje, jak se vypočítá výše příspěvku k důchodu pro státní zaměstnance, a to konkrétně, jak se určí počet let služby a výpočtová základna.
§ 113
(1) Výše příspěvku k důchodu se stanoví v závislosti na počtu let služby na dobu neurčitou a na výši výpočtové základny. Ustanovení § 112 odst. 6 platí i zde. Do počtu let služby podle věty první se započítává nejvýše 20 let služby; doba této služby se zjišťuje ode dne vzniku služebního poměru státního zaměstnance do dne, od něhož se přiznává důchod z důchodového pojištění.
(2) Výpočtová základna se stanoví jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu rozhodných ročních vyměřovacích základů zjištěných za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
(3) Rozhodným obdobím je období posledních 5 kalendářních roků před rokem, od něhož se přiznává důchod z důchodového pojištění. Není-li v takto stanoveném rozhodném období 5 kalendářních roků, v nichž měl státní zaměstnanec nárok na plat (dále jen „rok s platem“), prodlužuje se rozhodné období v rámci období uvedeného v § 112 odst. 2 písm. a) části věty před středníkem postupně tak, aby zahrnovalo 5 roků s platem; není-li po tomto prodloužení v rozhodném období 5 roků s platem, jsou rozhodným obdobím všechny celé kalendářní roky v rámci období uvedeného v § 112 odst. 2 písm. a) části věty před středníkem a výpočtová základna se zjišťuje v tomto rozhodném období z nižšího dosaženého počtu roků s platem. Byl-li přiznán invalidní důchod v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání v kalendářním roce, v němž vznikl služební poměr, nebo v kalendářním roce následujícím, je rozhodným obdobím doba od vzniku služebního poměru do dne, od něhož se přiznává tento důchod, byl-li přiznán tento důchod a nelze stanovit rozhodné období podle části věty před středníkem anebo věty první nebo druhé, je rozhodným obdobím období všech celých kalendářních roků následujících po roce, v němž vznikl služební poměr.
(4) Rozhodný roční vyměřovací základ se zjišťuje obdobně jako roční vyměřovací základ pojištěnce pro účely důchodového pojištění53) s tím, že vyměřovacím základem je plat státního zaměstnance, pokud se z něj odvádí pojistné na sociální zabezpečení.54) Vyloučenými dobami pro účely stanovení výpočtové základny jsou doby, které se za vyloučené doby považují pro účely důchodového pojištění,55) a dále doby, v nichž v rozhodném období netrval služební poměr.
(5) Výpočtová základna stanovená podle odstavců 1 až 4 se omezuje stejným způsobem, jako se omezuje osobní vyměřovací základ při stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění.56)
Výklad
Stručně
Paragraf 113 zákona o službě státních zaměstnanců stanovuje, jak se vypočítá výše příspěvku k důchodu pro státní zaměstnance, a to konkrétně, jak se určí počet let služby a výpočtová základna.
Co to znamená v praxi
Výše příspěvku k důchodu závisí na délce služby na dobu neurčitou, přičemž se započítává maximálně 20 let služby.
Pro výpočet příspěvku je klíčová tzv. výpočtová základna, která se stanoví z průměrných příjmů za určité období.
Rozhodné období pro zjištění výpočtové základny je zpravidla posledních 5 kalendářních let před rokem přiznání důchodu, ale může se prodloužit, pokud zaměstnanec neměl v tomto období plat po celých 5 let.
Při výpočtu výpočtové základny se zohledňuje plat, ze kterého se odvádí pojistné na sociální zabezpečení, a odečítají se tzv. vyloučené doby (např. doby, kdy netrval služební poměr).
Na co si dát pozor
Do počtu let služby se započítává nejvýše 20 let, i když státní zaměstnanec sloužil déle.
Složitost výpočtu výpočtové základny, zejména při prodloužení rozhodného období nebo v případě invalidního důchodu.
Výpočtová základna se omezuje stejným způsobem jako osobní vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.