§ 63 Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) – Základní práva státních zaměstnanců
Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) · 218/2002 Sb. · § 63 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 63 zákona o státní službě vymezuje základní práva státních zaměstnanců, která jim náleží při výkonu služby a ve vztahu ke služebnímu úřadu.
§ 63 Základní práva státních zaměstnanců
(1) Státní zaměstnanci, kteří vykonávají službu v mezích oprávnění stanovených zvláštními právními předpisy, tímto zákonem a služebními předpisy, mají právo, aby jim služební úřad, v němž vykonávají službu, poskytoval podporu při výkonu služby. Bude-li vůči nim podána stížnost, že porušili povinnosti, které státním zaměstnancům vyplývají ze zákona, je nezbytné, aby byla tato stížnost služebním úřadem řádně a včas vyřízena.
(2) Státní zaměstnanci mají zejména právo
a) na vytváření podmínek pro řádný výkon služby,
b) na zajištění textů právních předpisů, textů mezinárodních smluv,38) služebních předpisů, sbírek soudních rozhodnutí a v přiměřeném rozsahu též odborných časopisů a odborné literatury, jejichž zaměření se vztahuje k výkonu jejich služby; okruh státních zaměstnanců, jimž se poskytují uvedené materiály, stanoví služební předpis vydaný generálním ředitelem,
c) na veřejné užívání služebního označení státního zaměstnance včetně služebního označení představeného,
d) na prohlubování vzdělání,
e) na plat a platový postup podle tohoto zákona; platová třída státního zaměstnance odpovídá služebnímu místu v oboru služby, na které je státní zaměstnanec jmenován. Změnu služebního místa spojenou se snížením platové třídy nebo příplatku za službu lze bez souhlasu státního zaměstnance provést jen v případech stanovených tímto zákonem nebo na základě zákona, kterým se mění působnost služebního úřadu,
f) odmítnout vyřizovat ve styku se stranami služební úkoly, které nepatří podle zvláštních právních předpisů do působnosti služebního úřadu, v němž vykonávají službu, nebo nepatří-li tyto úkoly do oboru služby, v němž vykonávají službu,
g) odmítnout splnit služební úkol, který má podle zvláštního právního předpisu, služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně představený; to neplatí v případě zastupování,
h) podávat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebních vztahů podle tohoto zákona žádosti nebo stížnosti,
i) zákonným způsobem se domáhat svých práv vyplývajících ze služebního poměru.
Díl 3
Výklad
Stručně
Paragraf 63 zákona o státní službě vymezuje základní práva státních zaměstnanců, která jim náleží při výkonu služby a ve vztahu ke služebnímu úřadu.
Co to znamená v praxi
Státní zaměstnanci mají právo na podporu od svého služebního úřadu při výkonu služby a na řádné a včasné vyřízení stížností, které jsou proti nim podány.
Mají nárok na vytváření podmínek pro řádný výkon služby, včetně zajištění potřebných právních předpisů, literatury a vzdělávání.
Mohou veřejně užívat své služební označení a mají právo na plat a platový postup odpovídající jejich služebnímu místu.
Mají právo odmítnout plnit služební úkoly, které nespadají do působnosti jejich úřadu nebo oboru služby, a také odmítnout splnit služební úkol, který má osobně splnit představený (s výjimkou zastupování).
Na co si dát pozor
Změna služebního místa spojená se snížením platové třídy nebo příplatku za službu je možná bez souhlasu státního zaměstnance jen v případech stanovených zákonem nebo na základě zákona měnícího působnost služebního úřadu.
Právo odmítnout splnit služební úkol, který má splnit představený, neplatí v případě zastupování.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.