§ 11m Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně – Náhrada nákladů v souvislosti se zadržením věci
Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně · 218/2025 Sb. · § 11m · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 11m zákona 218/2025 stanovuje, kdo a za jakých podmínek musí uhradit náklady spojené se zadržením věci celní správou, pokud dojde k propadnutí, zabrání, nebo pokud se prokáže porušení povinnosti, které bylo důvodem zadržení.
§ 11m Náhrada nákladů v souvislosti se zadržením věci
(1) Bylo-li rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání věci, kterou zadržel orgán celní správy, vzniká povinnost nahradit náklady
a) na její skladování a další náklady spojené s jejím zadržením,
b) spojené s její správou a zničením, pokud ji orgán celní správy zničil podle jiného zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(2) Povinnost nahradit náklady podle odstavce 1 vzniká
a) pachateli přestupku,
b) vlastníku věci, pokud o přestupku v době jeho spáchání věděl nebo vědět měl a mohl a pokud není znám pachatel přestupku, nebo
c) osobě, které byla věc zadržena, pokud pachatel přestupku ani vlastník věci nejsou známi.
(3) Prokáže-li se v navazujícím řízení, že došlo k porušení povinnosti, které bylo důvodem zadržení věci, a současně nebylo rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání, vzniká povinnost nahradit náklady na skladování a další náklady spojené se zadržením této věci
a) vlastníku věci, nebo
b) osobě, které byla věc zadržena, pokud vlastník věci není znám.
(4) Nevyzvedne-li si vlastník zadržené věci ani osoba, které byla tato věc zadržena, tuto věc na výzvu orgánu celní správy, vzniká jim společná a nerozdílná povinnost nahradit náklady na další skladování této věci až do jejího vrácení, nebo zabrání, popřípadě další nezbytné náklady.
Výklad
Stručně
Paragraf 11m zákona 218/2025 stanovuje, kdo a za jakých podmínek musí uhradit náklady spojené se zadržením věci celní správou, pokud dojde k propadnutí, zabrání, nebo pokud se prokáže porušení povinnosti, které bylo důvodem zadržení.
Co to znamená v praxi
Pokud celní správa zadrží věc a následně je rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání, musí být uhrazeny náklady na skladování, správu a případné zničení této věci.
Povinnost uhradit tyto náklady může dopadnout na pachatele přestupku, vlastníka věci (pokud o přestupku věděl nebo vědět měl a mohl a pachatel není znám), nebo na osobu, které byla věc zadržena (pokud není znám ani pachatel, ani vlastník).
I když nedojde k propadnutí nebo zabrání věci, ale prokáže se porušení povinnosti, které vedlo k zadržení, musí vlastník nebo osoba, které byla věc zadržena, uhradit náklady na skladování a další náklady spojené se zadržením.
Pokud si vlastník nebo osoba, které byla věc zadržena, nevyzvedne zadrženou věc na výzvu celní správy, vzniká jim společná a nerozdílná povinnost hradit náklady na další skladování a další nezbytné náklady až do vrácení nebo zabrání věci.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.