§ 240e Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně – Daňová povinnost při zániku svěřenského fondu

§ 240e Daňová povinnost při zániku svěřenského fondu (1) Dojde-li k ukončení správy svěřenského fondu, trvá povinnost svěřenského správce podávat daňové tvrzení až do dne zániku svěřenského fondu. (2) Svěřenský správce je povinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne ukončení správy svěřenského fondu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem tohoto ukončení. (3) Svěřenský správce je povinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne zániku svěřenského fondu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem tohoto zániku. (4) Ten, kdo přijal majetek ze svěřenského fondu v souvislosti s jeho zánikem, odpovídá v příslušném rozsahu a do výše přijatého majetku za splnění platební povinnosti svěřenského fondu, která nebyla splněna do dne zániku svěřenského fondu. V tomto rozsahu je ten, kdo přijal majetek ze svěřenského fondu, daňovým subjektem. (5) Dojde-li k zániku svěřenského fondu, aniž by bylo dostatečně zřejmé, v jakém rozsahu ten, kdo přijal majetek ze svěřenského fondu, odpovídá za splnění platební povinnosti podle odstavce 4, určí tento rozsah správce daně. Včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek.“. 97. V § 243 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Daňová pohledávka, od jejíhož placení byl dlužník osvobozen rozhodnutím insolvenčního soudu, zaniká právní mocí tohoto rozhodnutí.“. 98. V § 244 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Obdobně správce daně postupuje v případě, že se jedná o daň, u které se nepodává řádné daňové tvrzení.“. 99. V § 245 odst. 1 větě první se za text „240d“ vkládají slova „ , § 240e odst. 2 a 3“. 100. V § 249 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Skutečnost, že došlo k úhradě pokuty na místě, se uvede v protokolu.“. 101. V § 249 se odstavec 3 zrušuje. 102. V § 250 odst. 3 se slova „vypočtená podle odstavce 1 nebo 2“ zrušují. 103. V § 250 odst. 5 se slova „částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 2“ nahrazují slovem „pokuty“. 104. V § 250 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Základem pro výpočet pokuty za opožděné tvrzení daně je výše daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty stanovená ve vyměřovacím nebo doměřovacím řízení, která souvisejí s opožděně podaným daňovým tvrzením.“. 105. V § 251a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Je-li při výpočtu výše úroku zohledňována výše repo sazby stanovené Českou národní bankou, použije se výše této sazby platná pro první den kalendářního pololetí, do něhož spadá daný jednotlivý den, kdy úrok vzniká.“. 106. V § 251c odst. 4 se slova „hrazen z“ nahrazují slovy „snížením příjmu“. 107. V § 251c odstavec 5 zní: „(5) Úrok hrazený správcem daně nevzniká z a) vratitelného přeplatku, který správce daně daňovému subjektu nevrátil proto, že o to byl daňovým subjektem požádán, b) úroku hrazeného správcem daně.“. 108. V § 252 odst. 3 písm. d) se za slovo „rámci“ vkládá slovo „procesní“. 109. V § 252 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Při určení výše úroku z prodlení se nepřihlíží k přeplatku evidovanému jiným věcně nepříslušným správcem daně, který nebyl použit k úhradě nedoplatku, u kterého úrok z prodlení vzniká.“. 110. V § 253a odstavec 3 zní: „(3) Úrok z vratitelného přeplatku nevzniká po dobu, kdy vzniká úrok z daňového odpočtu.“. 111. V § 254 odst. 3 písm. e) se za slovo „rámci“ vkládá slovo „procesní“. 112. V § 254a odst. 3 písm. b) se slova „výsledku dosavadního“ nahrazují slovy „dosavadnímu výsledku“. 113. V § 259a odst. 2 se za větu první vkládá věta „Správce daně může zcela nebo zčásti prominout penále také, pokud k příčině jeho vzniku došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.“ a ve větě poslední se slova „tom není“ nahrazují slovy „prominutí není správce daně“. 114. V § 259a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Správce daně může na žádost zcela nebo zčásti prominout penále také z důvodu zamezení dvojímu trestání, pokud toto penále vzniklo po právní moci rozhodnutí soudu ukládajícího daňovému subjektu trest za daňový trestný čin související s daní, které je toto penále příslušenstvím; ustanovení zákona vylučující nebo omezující prominutí penále se nepoužijí.“. 115. § 260 včetně nadpisu zní: