§ 128 Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí – ROZVÁDĚNÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ
Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí · 22/1989 Sb. · § 128 · Životní prostředí
Stručně: Paragraf 128 vyhlášky 22/1989 stanovuje, že čerstvý vzduch (vtažné větry) musí být v dole veden nejprve na konkrétní patro nebo do nejhlubšího místa a odtud pak nejkratší možnou cestou k místům, kde probíhá těžba (poruby a dobývky).
§ 128 ROZVÁDĚNÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ
Vtažné větry musí být vedeny na příslušné patro nebo nejhlubší místo a odtud nejkratší větrní cestou k porubům a dobývkám.
Výklad
Stručně
Paragraf 128 vyhlášky 22/1989 stanovuje, že čerstvý vzduch (vtažné větry) musí být v dole veden nejprve na konkrétní patro nebo do nejhlubšího místa a odtud pak nejkratší možnou cestou k místům, kde probíhá těžba (poruby a dobývky).
Co to znamená v praxi
Zajišťuje se, aby čerstvý vzduch byl efektivně a prioritně dodáván tam, kde je nejvíce potřeba – tedy k pracovníkům v těžebních prostorech.
Minimalizuje se délka cesty čerstvého vzduchu, což pomáhá udržet jeho kvalitu a snižuje ztráty způsobené mísením s kontaminovaným vzduchem.
Předepisuje se logický směr proudění vzduchu, který má zabránit tomu, aby se čerstvý vzduch zbytečně mísil s již znečištěným vzduchem z jiných částí dolu.
Tento princip je základem pro správné a bezpečné větrání v podzemních dolech.
Na co si dát pozor
Je nutné pečlivě plánovat větrací cesty, aby byly v souladu s tímto požadavkem.
Jakákoli změna v uspořádání dolu nebo těžebních prací by měla zohlednit zachování nejkratší větrní cesty k porubům a dobývkám.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.