§ 59 Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze – Odpovědnost za škodu při služebních úrazech a nemocích z povolání

Stručně

Paragraf 59 zákona č. 220/1999 Sb. stanovuje, že stát odpovídá za škodu na zdraví, kterou voják utrpí v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, pokud k nim došlo při výkonu zaměstnání, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon zaměstnání.

Co to znamená v praxi

• Pokud voják utrpí úraz při plnění služebních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi, stát je povinen mu nahradit vzniklou škodu na zdraví.
• Stát odpovídá i za škodu způsobenou nemocí z povolání, a to i v případě, že nemoc byla zjištěna až po skončení vojenské služby, pokud vznikla v souvislosti s výkonem vojenského zaměstnání.
• Nárok na odškodnění nemoci z povolání může vzniknout i zpětně za dobu před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, maximálně však za 3 roky.
• Běžné volno, jako je dovolená, vycházka nebo nenařízená činnost v osobním volnu, se nepovažuje za výkon zaměstnání ani činnost v přímé souvislosti s ním, a proto v těchto případech stát za úraz neodpovídá.

Na co si dát pozor

• Pro vznik nároku na odškodnění je klíčové, aby úraz nebo nemoc z povolání vznikly v souvislosti s výkonem zaměstnání vojáka, nikoli v době jeho osobního volna.
• I když nemoc z povolání nebyla v době jejího vzniku na seznamu, může být odškodněna, pokud byla na seznam zařazena později, a to až 3 roky zpětně.