§ 123 Zákon o vojácích z povolání – Náhrada nákladů na výživu pozůstalých
Zákon o vojácích z povolání · 221/1999 Sb. · § 123 · Správní právo
Stručně: Paragraf 123 zákona o vojácích z povolání stanovuje podmínky pro náhradu nákladů na výživu pozůstalých po zemřelém vojákovi, kterému zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat.
§ 123 Náhrada nákladů na výživu pozůstalých
(1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat.
(2) Při výpočtu této náhrady se vychází z průměrného služebního platu30) zemřelého vojáka; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému vojákovi náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu služby, a může se poskytovat nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý voják dovršil 65 let věku. Ustanovení § 118 odst. 5 věty druhé a třetí platí obdobně.
(3) Náhrada nákladů náleží, není-li uhrazena dávkami důchodového pojištění, které se poskytují z téhož důvodu.
Výklad
Stručně
Paragraf 123 zákona o vojácích z povolání stanovuje podmínky pro náhradu nákladů na výživu pozůstalých po zemřelém vojákovi, kterému zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat.
Co to znamená v praxi
Náhrada náleží těm pozůstalým, kterým zemřelý voják skutečně poskytoval výživu nebo měl povinnost ji poskytovat.
Výše náhrady se vypočítává z průměrného služebního platu zemřelého vojáka, ale celková částka pro všechny pozůstalé nesmí překročit to, co by zemřelý voják dostával jako náhradu za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu služby.
Tato náhrada se může vyplácet nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý voják dosáhl 65 let věku.
Náhrada se poskytuje pouze v případě, že není pokryta dávkami důchodového pojištění, které se vyplácejí ze stejného důvodu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.