§ 130 Zákon o vojácích z povolání – Nároky státu po poskytnutí náhrady škody
Zákon o vojácích z povolání · 221/1999 Sb. · § 130 · Správní právo
Stručně: Paragraf 130 zákona o vojácích z povolání stanoví, že pokud stát vyplatí vojákovi náhradu škody, má právo požadovat tuto náhradu zpět od toho, kdo za škodu skutečně odpovídá, a to v rozsahu jeho odpovědnosti.
§ 130 Nároky státu po poskytnutí náhrady škody
(1) Jestliže stát nahradil vojákovi škodu, má nárok na náhradu vůči tomu, kdo za škodu odpovídá, a to v rozsahu, který odpovídá míře jeho odpovědnosti.
(2) Jde-li o náhradu škody při nemoci z povolání, má stát, pokud škodu uhradil, nárok na náhradu vůči všem zaměstnavatelům, u nichž poškozený voják pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto zaměstnavatelů za uvedených podmínek.
Výklad
Stručně
Paragraf 130 zákona o vojácích z povolání stanoví, že pokud stát vyplatí vojákovi náhradu škody, má právo požadovat tuto náhradu zpět od toho, kdo za škodu skutečně odpovídá, a to v rozsahu jeho odpovědnosti.
Co to znamená v praxi
Pokud stát uhradí vojákovi škodu, například za úraz, může se následně obrátit na skutečného viníka (např. jinou osobu nebo subjekt) a požadovat po něm proplacení této částky.
V případě nemoci z povolání, kterou stát vojákovi uhradil, má stát nárok na náhradu od všech zaměstnavatelů, u nichž voják pracoval za podmínek vedoucích k této nemoci.
Rozsah náhrady od jednotlivých zaměstnavatelů se v případě nemoci z povolání určí podle doby, po kterou voják u nich pracoval za rizikových podmínek.
Na co si dát pozor
Stát uplatňuje nárok na náhradu pouze v rozsahu, který odpovídá míře odpovědnosti skutečného viníka.
U nemocí z povolání se odpovědnost rozděluje mezi více zaměstnavatelů podle doby expozice rizikovým podmínkám.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.