Zákon o vojácích z povolání · 221/1999 Sb. · § 138 · Správní právo
Stručně: Paragraf 138 zákona o vojácích z povolání stanoví, za jakých podmínek má voják nárok na odbytné, a to v případě zániku služebního poměru z určitých důvodů nebo pokud si nezvolil výplatu výsluhového příspěvku.
§ 138 Odbytné
Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), g) až l), n) a o), anebo voják, který si při splnění stanovených podmínek pro nárok na výsluhový příspěvek nezvolil nárok na jeho výplatu, má nárok na odbytné.
Výklad
Stručně
Paragraf 138 zákona o vojácích z povolání stanoví, za jakých podmínek má voják nárok na odbytné, a to v případě zániku služebního poměru z určitých důvodů nebo pokud si nezvolil výplatu výsluhového příspěvku.
Co to znamená v praxi
Voják má nárok na odbytné, pokud jeho služební poměr skončil z důvodů uvedených v § 18 písm. a), h), i) nebo § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), g) až l), n), o) zákona.
Nárok na odbytné vzniká také vojákovi, který splňuje podmínky pro výsluhový příspěvek, ale rozhodl se pro odbytné místo jeho výplaty.
Odbytné je jednorázová finanční kompenzace při ukončení služebního poměru za stanovených podmínek.
Na co si dát pozor
Nárok na odbytné je vázán na konkrétní důvody zániku služebního poměru, které jsou taxativně vyjmenovány v odkazovaných paragrafech.
Volba odbytného místo výsluhového příspěvku je nevratná a přiznáním odbytného zaniká nárok na výsluhový příspěvek (§ 139 odst. 1).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.