§ 159 Zákon o vojácích z povolání – SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Zákon o vojácích z povolání · 221/1999 Sb. · § 159 · Správní právo
Stručně: Paragraf 159 zákona o vojácích z povolání stanovuje obecná pravidla pro promlčení nároků, určuje, které nároky se nepromlčují, a upravuje zánik některých nároků smrtí vojáka.
§ 159 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
(1) Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě, která je stanovena v tomto zákoně. K promlčení se přihlédne jen tehdy, jestliže se ten, vůči němuž se nárok uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčený nárok tomu, kdo jej uplatňuje, přiznat.
(2) Nárok na náhradu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu služby, za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu služby a náhradu nákladů na výživu pozůstalých se nepromlčují; nároky na jednotlivá plnění, která z nich vyplývají, se však promlčují ve lhůtách stanovených v § 161.
(3) Jestliže účastník řízení uplatnil svůj nárok a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž platí i o nároku, který byl pravomocně přiznán a pro který se vede řízení o výkon rozhodnutí.
(4) Nárok uplatňuje účastník řízení podáním u služebního orgánu, služební orgán rozhodnutím.
(5) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno u příslušného orgánu, dochází jen v případech uvedených v § 113 odst. 3 a § 152 odst. 2; k zániku práva se přihlédne, i když není v řízení namítán.
(6) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí vojáka zaniká.
(7) Ostatní peněžité nároky vojáka vzniklé do zániku služebního poměru nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí platové nároky ze služebního poměru postupně přímo na manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.
(8) Peněžité nároky státu zanikají smrtí vojáka, s výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo které byly vojákem před jeho smrtí písemně uznány co do důvodů i výše, a nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo ztrátou předmětů svěřených vojákovi na písemné potvrzení.
Výklad
Stručně
Paragraf 159 zákona o vojácích z povolání stanovuje obecná pravidla pro promlčení nároků, určuje, které nároky se nepromlčují, a upravuje zánik některých nároků smrtí vojáka.
Co to znamená v praxi
Pokud voják nebo stát neuplatní svůj nárok v zákonem stanovené lhůtě, může se druhá strana dovolat promlčení, a pak nelze promlčený nárok přiznat.
Nárok na náhradu služebního platu po dobu neschopnosti služby, za ztrátu platu po skončení neschopnosti a náhradu nákladů na výživu pozůstalých se nepromlčují, ale jednotlivá plnění z nich ano.
Pokud je nárok řádně uplatněn a probíhá řízení, promlčecí lhůta po dobu tohoto řízení neběží.
Smrtí vojáka zaniká nárok na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění; ostatní peněžité nároky vojáka vzniklé do zániku služebního poměru nezanikají a do určité výše přecházejí na manžela, děti a rodiče.
Na co si dát pozor
K promlčení se přihlédne jen tehdy, pokud se ho ten, vůči komu je nárok uplatňován, dovolá.
K zániku práva z důvodu neuplatnění ve lhůtě dochází jen v případech uvedených v § 113 odst. 3 a § 152 odst. 2, a to i bez namítání.
Peněžité nároky státu zanikají smrtí vojáka, s výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto, které byly písemně uznány, nebo nároků na náhradu škody způsobené úmyslně či ztrátou svěřených předmětů.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.