§ 30 Zákon o vojácích z povolání – Služební pohotovost

Zákon o vojácích z povolání · 221/1999 Sb. · § 30 · Správní právo
Stručně: Paragraf 30 zákona o vojácích z povolání definuje a upravuje podmínky nařízení služební pohotovosti pro vojáky, tedy povinnost být připraven k výkonu služby mimo běžnou pracovní dobu.
§ 30 Služební pohotovost (1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený nařídit vojákovi služební pohotovost. (2) Služební pohotovostí se rozumí přítomnost vojáka na stanoveném místě výkonu služby nebo na jiných místech, která určí nadřízený, a to mimo dobu služby, a připravenost zahájit plnění služebních úkolů na určeném místě a v určeném čase. Voják je povinen se po dobu služební pohotovosti zdržet jednání, které by mu znemožnilo přijetí pokynu a případný výkon služby. (3) Služební pohotovost v jiném místě než na stanoveném místě výkonu služby se do základní týdenní doby služby nezapočítává. Služební pohotovost na stanoveném místě výkonu služby se do základní týdenní doby služby nezapočítává pouze po dobu ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, po dobu trvání krizového stavu nebo lze-li důvodně očekávat, že v nejbližší době bude použita Armáda České republiky k plnění úkolů Policie České republiky, anebo že bude vyhlášen stav ohrožení státu. (4) Služební pohotovost nelze nařídit vojákovi, který má stanovenou kratší týdenní dobu služby.

Výklad

Stručně

Paragraf 30 zákona o vojácích z povolání definuje a upravuje podmínky nařízení služební pohotovosti pro vojáky, tedy povinnost být připraven k výkonu služby mimo běžnou pracovní dobu.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.