§ 58 Zákon o vojácích z povolání – Zahlazení kázeňského trestu
Zákon o vojácích z povolání · 221/1999 Sb. · § 58 · Správní právo
Stručně: Paragraf 58 zákona č. 221/1999 Sb. stanoví podmínky, za nichž se kázeňský trest uložený vojákovi zahladí, což znamená, že se na něj hledí, jako by mu trest nikdy nebyl uložen.
§ 58 Zahlazení kázeňského trestu
(1) Nedopustil-li se voják během 1 roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku, kázeňský trest se zahladí vypuštěním z evidence a voják se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen.
(2) Orgán s kázeňskou pravomocí může i před uplynutím doby stanovené v odstavci 1 rozhodnout o zahlazení kázeňského trestu s přihlédnutím k chování vojáka.
ČÁST ČTVRTÁ
Výklad
Stručně
Paragraf 58 zákona č. 221/1999 Sb. stanoví podmínky, za nichž se kázeňský trest uložený vojákovi zahladí, což znamená, že se na něj hledí, jako by mu trest nikdy nebyl uložen.
Co to znamená v praxi
Pokud voják po dobu jednoho roku od uložení kázeňského trestu nespáchá další kázeňský přestupek, trest se automaticky zahladí a vymaže z evidence.
Po zahlazení trestu se na vojáka pohlíží, jako by žádný kázeňský trest nikdy neobdržel, což může mít vliv na jeho služební hodnocení nebo kariérní postup.
Orgán s kázeňskou pravomocí má možnost rozhodnout o zahlazení trestu i dříve než po jednom roce, pokud zohlední dobré chování vojáka.
Na co si dát pozor
Lhůta pro automatické zahlazení trestu je jeden rok a počítá se od okamžiku, kdy se rozhodnutí o uložení kázeňského trestu stalo pravomocným.
Možnost předčasného zahlazení trestu závisí na posouzení chování vojáka příslušným orgánem s kázeňskou pravomocí.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.