Stručně: Paragraf 62 zákona č. 222/1999 Sb. stanoví, že fyzické osoby, kterým byla uložena pracovní povinnost, mají nárok na náhradu a odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání ve výši a za podmínek platných u zaměstnavatele, kde tuto povinnost vykonávají.
§ 62
Fyzickým osobám, kterým byla uložena pracovní povinnost, náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených ve mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní povinnost vykonává. Za stejných podmínek jim náleží odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání.
Výklad
Stručně
Paragraf 62 zákona č. 222/1999 Sb. stanoví, že fyzické osoby, kterým byla uložena pracovní povinnost, mají nárok na náhradu a odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání ve výši a za podmínek platných u zaměstnavatele, kde tuto povinnost vykonávají.
Co to znamená v praxi
Pokud vám bude uložena pracovní povinnost, dostanete za vykonanou práci zaplaceno.
Výše odměny a podmínky pro její získání se řídí mzdovými a platovými předpisy zaměstnavatele, u kterého budete pracovat.
V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání máte nárok na odškodnění, a to za stejných podmínek, jako byste byli řádným zaměstnancem daného zaměstnavatele.
Na co si dát pozor
Náhrada a odškodnění se řídí konkrétními předpisy zaměstnavatele, u kterého je pracovní povinnost vykonávána, nikoli obecnými pravidly.
Odškodňují se pouze úrazy a nemoci, které vznikly při plnění pracovní povinnosti nebo v přímé souvislosti s ní (§ 63 odst. 1).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.