Stručně: Paragraf 41 zákona č. 225/1947 Sb. upravuje práva a povinnosti držitelů pozemků a mysliveckých hospodářů ohledně ochrany pozemků před zvěří a stanovuje, kdy se škody způsobené zvěří nenahrazují.
§ 41
(1) Držitel pozemku jest oprávněn zabezpečiti jej proti vnikání zvěře, avšak učiněná opatření nesmějí býti zařízena na chytání zvěře a musí býti upravena tak, aby se zvěř nemohla jimi poraniti. Při tom jest tam, kde je nebezpečí záplavy, učiniti vhodná opatření, aby se zvěř mohla zachrániti, kdyby voda vystoupila.
(2) Držitel pozemku je též oprávněn zvěř od svých pozemků dáti odháněti hlídači k tomu ustanovenými, postavením plašidel, nočními ohni, hlukem a pod. Zvěř však nesmí plašiti v době, kdy mu je známo, že myslivecký hospodář jest přítomen v honitbě, aby zvěř lovil.
(3) Myslivecký hospodář jest oprávněn chrániti polní a lesní plodiny též ohradami nebo jinými opatřeními proti poškozování zvěří, pokud se tímto neomezuje užívání pozemků. Myslivecký hospodář jest však i v tomto případě povinen hraditi škodu zvěří způsobenou, nedokáže-li, že účel oněch opatření byl zmařen vinou poškozeného.
(4) Držitel vinné révy jest povinen opatřiti ji na zimu proti škodám působeným zvěří obvyklým ochranným opatřením, jako přihrnutím hlíny k hlavám, ochranným nátěrem a pod.
(5) Škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené podle odstavce 4, dále v neoplocených zahradách ovocných, zelinářských nebo květinových, školkách, stromořadích nebo na stromcích po různu rostoucích nebo na pozemcích s vysokocennými plodinami se nenahrazují a jejich majitel je má sám zabezpečiti proti škodám zvěře.O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybných případech okresní národní výbor, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.
(6) Škody zvěří způsobené na plodinách dozrálých ke sklizni nebo již sklizených, avšak ještě s pole neodvezených, netřeba hraditi, když se buď dokáže, že v době, kdy škoda byla způsobena, plodiny při řádném hospodářství již mohly nebo měly býti odvezeny, anebo, jde-li o plodiny, které také venku mohou býti uschovány, že nebyla učiněna opatření, jimiž se obvykle chránívají při řádném hospodářství plodiny toho druhu proti škodám působeným zvěří.
(7) Byla-li škoda na obilí nebo jiných plodinách, jichž plná cena se dá zjistit teprve v době sklizně, způsobena výkonem práva myslivosti nebo zvěří před touto dobou, nutno ji hraditi v té míře, v jaké se jeví v době sklizně. V tomto případě budiž od skutečné škody, kterou poškozený utrpěl na plodinách svých pozemků, odečten náklad, který by poškozený byl musel nésti až do sklizení plodiny. Kdyby podle pravidel řádného hospodářství bylo bývalo možno utrpěnou škodu ještě v témže roce odčiniti nebo zmenšiti novou setbou, budiž na to při odhadu vzat zřetel.
Výklad
Stručně
Paragraf 41 zákona č. 225/1947 Sb. upravuje práva a povinnosti držitelů pozemků a mysliveckých hospodářů ohledně ochrany pozemků před zvěří a stanovuje, kdy se škody způsobené zvěří nenahrazují.
Co to znamená v praxi
Ochrana pozemků držitelem: Vlastník pozemku může svůj pozemek chránit před zvěří, ale nesmí zvěř chytat ani ji zraňovat. Musí také zajistit, aby se zvěř mohla zachránit v případě záplav.
Odhánění zvěře: Držitel pozemku smí zvěř odhánět, například pomocí hlídačů, plašidel nebo ohňů, ale nesmí tak činit, pokud ví, že myslivecký hospodář je v honitbě a loví.
Ochrana mysliveckým hospodářem: Myslivecký hospodář může chránit plodiny ohradami, ale nesmí tím omezovat užívání pozemků. I v takovém případě je povinen hradit škody, pokud neprokáže, že poškozený zmařil účel ochranných opatření.
Škody bez náhrady: Některé škody způsobené zvěří se nenahrazují, například na nehonebních pozemcích, neošetřené vinné révě, neoplocených zahradách nebo na plodinách, které měly být již sklizeny a odvezeny.
Na co si dát pozor
Ochrana vinné révy: Držitel vinné révy je povinen ji na zimu chránit obvyklými opatřeními, jinak nemá nárok na náhradu škody způsobené zvěří.
Vysokocenné plodiny: V případě pochybností o tom, zda je plodina vysokocenná (a tedy se na ní škody nenahrazují), rozhoduje okresní národní výbor po konzultaci s Jednotným svazem zemědělců a Československou mysliveckou jednotou.
Škody na dozrálých plodinách: Škody na plodinách, které již mohly nebo měly být sklizeny a odvezeny, se nehradí. Stejně tak se nehradí škody, pokud nebyly učiněny obvyklé ochranné opatření u plodin, které lze skladovat venku.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.