Stručně: Paragraf 45 zákona o myslivosti stanoví pravidla pro řízení před rozhodčím soudem ve věcech náhrady škody způsobené zvěří nebo výkonem práva myslivosti, přičemž klade důraz na rychlost, minimalizaci nákladů a pokus o smír.
§ 45
(1) Řízení před rozhodčím soudem třeba provésti pokud možno rychle a tak, aby byly zamezeny zbytečné náklady.
(2) Předseda se má nejprve pokusiti o smír mezi stranami. Nezdaří-li se pokus o smír, má se rozhodčí soud po vykonaném místním šetření především přesvědčiti o tom:
a) stala-li se škoda skutečně zvěří nebo výkonem práva myslivosti, a
b) v jaké míře jsou s odborného stanoviska odůvodněny údaje stran o skutečnostech majících vliv na nárok na náhradu škody.
(3) Rozhodčí soud rozhodne v mezích návrhů stran podle volného uvážení, pečlivě přihlížeje k výsledkům veškerého jednání a provedeného šetření. Nelze-li toho času zjistiti výši škody, rozhodne se jen o nároku na náhradu škody a o nákladech.
(4) V případech, kde se podle výroku rozhodčího soudu musí vyčkati doby žní, aby škoda mohla býti zjištěna, má poškozený včas navrhnouti provedení dalšího jednání ještě před počátkem žní. Jinak zanikne nárok na náhradu škody. Předseda vyzve strany, aby vyslaly do dalšího jednání rozhodčího soudu rozhodčí, kteří zasedali při prvém jednání.
Výklad
Stručně
Paragraf 45 zákona o myslivosti stanoví pravidla pro řízení před rozhodčím soudem ve věcech náhrady škody způsobené zvěří nebo výkonem práva myslivosti, přičemž klade důraz na rychlost, minimalizaci nákladů a pokus o smír.
Co to znamená v praxi
Rozhodčí soud má usilovat o rychlé vyřešení sporu a předcházet zbytečným nákladům.
Předseda rozhodčího soudu se nejprve pokusí o smír mezi poškozeným a mysliveckým hospodářem.
Pokud se smír nepodaří, rozhodčí soud po místním šetření ověří, zda škoda skutečně vznikla zvěří nebo myslivostí a posoudí odůvodněnost tvrzení stran o výši škody.
Rozhodčí soud rozhoduje o náhradě škody na základě volného uvážení, s přihlédnutím k výsledkům jednání a šetření.
Na co si dát pozor
Pokud nelze výši škody zjistit ihned, rozhodne se pouze o nároku na náhradu škody a nákladech.
V případech, kdy je nutné vyčkat na dobu žní pro zjištění škody, musí poškozený včas navrhnout další jednání před začátkem žní, jinak nárok na náhradu škody zanikne.
Pro další jednání mají strany vyslat tytéž rozhodčí, kteří se účastnili prvního jednání.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.