§ 23 Zákon, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb.

§ 23 (1) Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci v cizí měně, s výjimkou nákupu nemovitostí v zahraničí, nákupu zahraničních cenných papírů a přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít v souladu s tímto zákonem: a) devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizové banky, b) devizové prostředky, které jí devizová banka je povinna prodat podle § 20 a 21, c) devizové prostředky, které devizová banka odmítla od ní koupit a vydala jí o tom potvrzení, d) devizové prostředky, které získá během svého pobytu v zahraničí, e) devizové prostředky, na které se nevztahují povinnosti podle § 17. (2) Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění v československé měně vůči devizovému cizozemci, s výjimkou a) nákupu nemovitostí v zahraničí, b) nákupu zahraničních cenných papírů a c) přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce. (3) V případech, na které se nevztahují odstavce 1 a 2, se může devizový tuzemec - fyzická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, v nichž se toto povolení nevyžaduje.“. 29. V § 24 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „v tuzemsku a“. 30. § 25 zní: