§ 8 Nařízení vlády o stanovení povinného podílu počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele – Způsob stanovení počtu zaměstnanců zaměstnavatele
Nařízení vlády o stanovení povinného podílu počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele · 228/2000 Sb. · § 8 · Pracovní právo
§ 8 Způsob stanovení počtu zaměstnanců zaměstnavatele
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
PhDr. Špidla v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 228/2000 Sb.
I. Stanovení počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle § 3 tohoto nařízení:
a) v případech odebírání výrobků podle vzorce:
PZ=CP1neboP2,kde
PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu,
C je cena výrobků odebraných zaměstnavatelem ve sledovaném roce od zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností,
P1 je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za předchozí kalendářní rok,
P2 je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za sledovaný kalendářní rok;
b) v případech zadávání výrobních programů podle vzorce:
PZ=DP3,kde
PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu,
D jsou celkové tržby zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, ze zadaného výrobního programu ve sledovaném kalendářním roce,
P3 je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za sledovaný kalendářní rok.
Pokud má zaměstnavatel zaměstnávající více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností zřízenu chráněnou dílnu nebo pracoviště, které se podílí na výrobě odebraných výrobků nebo na zadaných výrobních programech, násobí se hodnota produktivity práce P1, P2 a P3 koeficientem 0,5.
II. Produktivita práce zaměstnavatele pro účely výpočtu podle bodu I. se vypočítá:
a) u zaměstnavatele, který vykonával svůj předmět činnosti v kalendářním roce předcházejícím kalendářnímu roku, za který se plnění povinného podílu sleduje, podle vzorce:
P1=T1A1,kde
P1 je produktivita práce za předchozí kalendářní rok,
T1 jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za předchozí kalendářní rok,
A1 je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za předchozí kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení;
b) u zaměstnavatele, který zahájil výkon svého předmětu činnosti ve sledovaném kalendářním roce, za který se plnění povinného podílu sleduje, podle vzorce:
P2 = T2A2 , kde
P2 je produktivita práce za sledovaný kalendářní rok,
T2 jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za sledovaný kalendářní rok,
A2 je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za sledovaný kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení;
c) u zaměstnavatele, kterému byl zadán výrobní program, podle vzorce:
P3 = T3A3 , kde
P3 je produktivita práce za sledovaný kalendářní rok,
T3 jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za sledovaný kalendářní rok,
A3 je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za sledovaný kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení.
1) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
2) § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 1/1991 Sb.
3) § 83 zákoníku práce.
Vyhláška č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.
Vyhláška č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby.
4) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.