§ 8 Nařízení vlády o stanovení povinného podílu počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele – Způsob stanovení počtu zaměstnanců zaměstnavatele

Nařízení vlády o stanovení povinného podílu počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele · 228/2000 Sb. · § 8 · Pracovní právo
§ 8 Způsob stanovení počtu zaměstnanců zaměstnavatele Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r. Příloha k nařízení vlády č. 228/2000 Sb. I. Stanovení počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle § 3 tohoto nařízení: a) v případech odebírání výrobků podle vzorce: PZ=CP1neboP2,kde PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu, C je cena výrobků odebraných zaměstnavatelem ve sledovaném roce od zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, P1 je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za předchozí kalendářní rok, P2 je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za sledovaný kalendářní rok; b) v případech zadávání výrobních programů podle vzorce: PZ=DP3,kde PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu, D jsou celkové tržby zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, ze zadaného výrobního programu ve sledovaném kalendářním roce, P3 je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za sledovaný kalendářní rok. Pokud má zaměstnavatel zaměstnávající více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností zřízenu chráněnou dílnu nebo pracoviště, které se podílí na výrobě odebraných výrobků nebo na zadaných výrobních programech, násobí se hodnota produktivity práce P1, P2 a P3 koeficientem 0,5. II. Produktivita práce zaměstnavatele pro účely výpočtu podle bodu I. se vypočítá: a) u zaměstnavatele, který vykonával svůj předmět činnosti v kalendářním roce předcházejícím kalendářnímu roku, za který se plnění povinného podílu sleduje, podle vzorce: P1=T1A1,kde P1 je produktivita práce za předchozí kalendářní rok, T1 jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za předchozí kalendářní rok, A1 je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za předchozí kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení; b) u zaměstnavatele, který zahájil výkon svého předmětu činnosti ve sledovaném kalendářním roce, za který se plnění povinného podílu sleduje, podle vzorce: P2 = T2A2 , kde P2 je produktivita práce za sledovaný kalendářní rok, T2 jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za sledovaný kalendářní rok, A2 je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za sledovaný kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení; c) u zaměstnavatele, kterému byl zadán výrobní program, podle vzorce: P3 = T3A3 , kde P3 je produktivita práce za sledovaný kalendářní rok, T3 jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za sledovaný kalendářní rok, A3 je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za sledovaný kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení. 1) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 2) § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 1/1991 Sb. 3) § 83 zákoníku práce. Vyhláška č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem. Vyhláška č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby. 4) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.