§ 9 Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu – KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ ZAŘÍZENÍ DO SKUPIN A KATEGORIÍ

§ 9 KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ ZAŘÍZENÍ DO SKUPIN A KATEGORIÍ Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Rusnok v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb. 1. Skupina zařízení I a) Kategorie M 1 zahrnuje zařízení, které je konstruováno, a kde je to nutné, vybaveno dodatečnými speciálními ochrannými prostředky tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo velmi vysokou úroveň ochrany. Zařízení této kategorie je určeno pro použití v podzemních částech dolů ohrožených metanem nebo hořlavým prachem a v těch částech povrchového vybavení těchto dolů, které jsou ohroženy metanem nebo hořlavým prachem. Po zařízení této kategorie se vyžaduje, aby zůstávalo funkční i v případě výjimečných událostí ve vztahu k zařízení, za přítomnosti výbušné atmosféry, a aby se vyznačovalo takovými prostředky ochrany proti výbuchu, že aa) buď v případě poruchy jednoho z použitých prostředků ochrany zajišťuje dostatečnou úroveň bezpečnosti alespoň jeden další nezávislý prostředek ochrany, nebo ab) v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch je zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti. Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v bodě 2.0.1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. b) Kategorie M 2 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo vysokou úroveň ochrany. Zařízení této kategorie je určeno pro použití v podzemních částech dolů s pravděpodobným ohrožením metanem nebo hořlavým prachem a v těch částech povrchového vybavení těchto dolů, kde je ohrožení metanem nebo hořlavým prachem pravděpodobné. U tohoto zařízení se předpokládá, že bude v případě vzniku výbušné atmosféry vypnuto. Ochranné prostředky pro zařízení této kategorie musí zajistit dostatečnou úroveň ochrany při normálním provozu a také v případě těžších provozních podmínek vznikajících zejména hrubým zacházením a změnami okolního prostředí. Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v bodě 2.0.2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. 2. Skupina zařízení II a) Kategorie 1 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo velmi vysokou úroveň ochrany. Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, ve kterých je výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami nebo prachovzdušnou směsí přítomna trvale, po dlouhou dobu nebo často. Zařízení této kategorie musí zajišťovat dostatečnou úroveň ochrany i v případě výjimečných událostí ve vztahu k zařízení a vyznačuje se takovými prostředky ochrany proti výbuchu, že aa) buď v případě poruchy jednoho z použitých prostředků ochrany zajišťuje požadovanou úroveň bezpečnosti alespoň jeden další nezávislý prostředek ochrany, nebo ab) v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch je zajištěna požadovaná úroveň bezpečnosti. Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v bodě 2.1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. b) Kategorie 2 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo vysokou úroveň ochrany. Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, ve kterých je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami nebo prachovzdušnou směsí pravděpodobný. Ochranné prostředky pro zařízení této kategorie zajišťují dostatečnou úroveň ochrany i v případě častého rušení nebo častých poruch zařízení, se kterými se musí běžně počítat. Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v bodě 2.2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. c) Kategorie 3 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo běžnou úroveň ochrany. Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, kde vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami nebo prachovzdušnou směsí není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze zřídka a pouze po krátké časové období. Konstrukce zařízení této kategorie musí zajistit požadovanou úroveň bezpečnosti při běžném provozu. Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v bodě 2.3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb. Úvodní poznámky A. Technické znalosti, které se mohou měnit velmi rychle, musí být vzaty v úvahu co nejrychleji a okamžitě využívány. B. Pro přístroje uvedené v § 1 odst. 1 písm. b) platí základní požadavky pouze do míry, která je nezbytná pro bezpečnou a spolehlivou funkci a provoz těchto přístrojů z hlediska nebezpečí výbuchu. 1. SPOLEČNÉ POŽADAVKY PRO ZAŘÍZENÍ A OCHRANNÉ SYSTÉMY 1.0 Všeobecné požadavky 1.0.1 Principy komplexní bezpečnosti proti výbuchu Zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu musí být konstruovány z hlediska komplexní bezpečnosti proti výbuchu. K tomu musí výrobce přijmout tato opatření a) především, pokud je to možné, zabránit vzniku výbušné atmosféry, která by mohla být vytvářena nebo uvolňována samotným zařízením nebo ochranným systémem, b) zabránit iniciaci výbušné atmosféry při zohlednění vlastností všech elektrických a neelektrických zdrojů iniciace, c) kde je přesto pravděpodobný vznik výbuchu, který by mohl přímo nebo nepřímo ohrozit osoby popřípadě též domácí a hospodářská zvířata nebo majetek, zajistit okamžité potlačení výbuchu nebo omezit rozsah účinku plamenů výbuchu a výbuchového tlaku na dostatečnou úroveň bezpečnosti. 1.0.2 Zařízení a ochranné systémy musí být po patřičné analýze možných provozních poruch navrženy a vyrobeny tak, aby se co nejvíce vyloučily nebezpečné situace. V úvahu musí být bráno i jakékoliv rozumně předvídatelné nesprávné použití. 1.0.3 Speciální podmínky přezkušování a údržby Zařízení a ochranné systémy, které podléhají speciálním podmínkám přezkušování a údržby, musí být navrženy a konstruovány s ohledem na tyto podmínky. 1.0.4 Okolní podmínky Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy a konstruovány tak, aby byly schopny odolávat skutečným a předvídatelným okolním podmínkám. 1.0.5 Označování Všechna zařízení a ochranné systémy musí mít čitelně a trvanlivě vyznačeny přinejmenším tyto údaje a) název a adresu výrobce (u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo), b) označení CE, c) označení série nebo typu, d) sériové číslo, pokud existuje, e) rok výroby, f) specifické označení ochrany proti výbuchu doplněné o symbol skupiny a kategorie zařízení, g) pro zařízení skupiny II písmeno “G“ (pro výbušnou atmosféru tvořenou směsí vzduchu s plyny, parami nebo mlhami) nebo písmeno “D“ (pro výbušnou atmosféru ve formě prachovzdušné směsi). Dále, pokud je to nutné, musí být rovněž vyznačeny všechny informace důležité pro jejich bezpečné používání. 1.0.6 Návod k použití a) S každým zařízením a ochranným systémem musí být dodáván návod k použití, který obsahuje alespoň tyto informace aa) zopakování údajů, kterými jsou zařízení nebo ochranný systém označeny, s výjimkou sériového čísla (viz bod 1.0.5), spolu s dalšími vhodnými doplňkovými informacemi pro usnadnění údržby (například adresy dovozce, opravárenské organizace ), ab) instrukce pro bezpečné: uvedení do provozu, používání, montáž a demontáž, údržbu (preventivní údržbu a odstraňování poruch), instalaci, nastavování, ac) kde je to nutné, vymezení ohroženého prostoru před zařízením pro uvolnění tlaku, ad) kde je to nutné, návod pro zaškolení, ae) podrobnosti, které umožní beze všech pochybností rozhodnout, zda dané zařízení stanovené kategorie nebo ochranný systém mohou být bezpečně použity v uvažovaném prostoru za očekávaných provozních podmínek, af) elektrické a tlakové parametry, maximální povrchová teplota a další mezní hodnoty, ag) kde je to nutné, speciální podmínky použití, včetně podrobností o nevhodném použití, ke kterému podle získaných zkušeností může dojít, ah) kde je to nutné, základní vlastnosti nástrojů, které jsou pro zařízení nebo ochranný systém vhodné. b) Návod k použití musí být výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem napsán v jednom z jazyků Evropského společenství. Při uvádění do provozu musí být všechna zařízení a ochranné systémy vybaveny překladem návodu k použití do jazyka popřípadě jazyků země, ve které mají být tato zařízení a ochranné systémy používány, a původním návodem v jednom z jazyků Evropského společenství. Tento překlad provede výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo osoba, která uvádí zařízení a ochranné systémy do příslušné jazykové oblasti. Nicméně návody na údržbu určené pro použití specialisty zaměstnávanými výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem mohou být v jednom z jazyků Evropského společenství, kterému tento personál rozumí. c) Návod k použití musí obsahovat výkresy a schémata nezbytné pro uvádění do provozu, údržbu, inspekce, kontrolu správného chodu, a kde je to vhodné, pro opravy zařízení nebo ochranného systému, spolu se všemi užitečnými návody zvláště z hlediska bezpečnosti. d) Žádná obchodní ani jiná literatura přikládaná k zařízení nebo ochrannému systému popisující konkrétní zařízení nebo ochranný systém nesmí být v rozporu s návodem popisujícím bezpečnostní hlediska. 1.1 Výběr materiálů 1.1.1 Materiály použité pro konstrukci zařízení a ochranných systémů nesmějí při předvídaném provozním namáhání způsobit výbuch. 1.1.2 V rozsahu provozních podmínek stanovených výrobcem nesmějí vznikat reakce mezi použitým materiálem a složkami potenciálně výbušné atmosféry, které by mohly narušit ochranu proti výbuchu. 1.1.3 Materiály musí být voleny tak, aby předvídatelné změny jejich vlastností a jejich slučitelnost s jinými materiály nevedly ke snížení poskytované ochrany; pozornost musí být věnována zvláště korozním vlastnostem materiálů, odolnosti proti opotřebení, elektrické vodivosti, mechanické pevnosti, odolnosti proti stárnutí a účinkům změn teploty. 1.2 Návrh a konstrukce 1.2.1 Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy a konstruovány s ohledem na technické znalosti o ochraně proti výbuchu tak, aby mohly být bezpečně provozovány po celou jejich předpokládanou dobu životnosti. 1.2.2 Součástky určené pro vkládání nebo pro použití jako výměnné části v zařízeních a ochranných systémech musí být navrženy a konstruovány tak, aby bezpečně plnily svou stanovenou funkci ochrany proti výbuchu, pokud jsou instalovány podle návodu výrobce. 1.2.3 Uzavřené konstrukce a zabránění úniků Zařízení, ze kterých se mohou uvolňovat hořlavé plyny nebo prachy, musí, pokud je to možné, využívat výhradně uzavřených konstrukcí. Pokud jsou v zařízení otvory nebo netěsné spoje, musí být v co největší míře provedeny takovým způsobem, aby unikající plyny nebo prach nemohly vytvářet vně zařízení výbušnou atmosféru. Místa, do kterých je materiál přiváděn nebo ze kterých je odebírán, musí být v co největší míře provedena a vybavena tak, aby byl při plnění nebo vypouštění omezen únik hořlavých látek. 1.2.4 Usazování prachu Zařízení a ochranné systémy, které jsou určeny pro použití v prašném prostředí, musí být provedeny tak, aby se usazený prach na jejich povrchu nemohl vznítit. Obecně má být, kde je to možné, omezeno usazování prachu. Zařízení a ochranné systémy se musí dát snadno čistit. Povrchová teplota části zařízení musí být udržována dostatečně nízko pod teplotou doutnání usazeného prachu. V úvahu musí být brána tloušťka vrstvy usazeného prachu, a pokud je to potřebné, musí být provedena opatření pro omezení teploty tak, aby se zabránilo zahřívání. 1.2.5 Doplňkové ochranné prostředky Zařízení a ochranné systémy, které mohou být vystaveny určitému typu vnějšího namáhání, musí být vybaveny, pokud je to nutné, doplňkovými ochrannými prostředky. Zařízení musí vydržet příslušné namáhání bez nepříznivých účinků na ochranu proti výbuchu. 1.2.6 Bezpečné otevírání Jsou-li zařízení a ochranné systémy umístěny v krytu nebo v uzavřené skříni tvořící část samotné ochrany proti výbuchu, musí být možné otevřít tento kryt nebo tuto skříň pouze speciálním nástrojem nebo za vhodných ochranných opatření. 1.2.7 Ochrana proti jiným nebezpečím Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy a vyrobeny tak, aby a) bylo vyloučeno poranění nebo jiná újma, které by mohly nastat v důsledku přímého nebo nepřímého dotyku, b) bylo zajištěno, že na přístupných částech nevznikne povrchová teplota nebo sálání, které by mohly způsobit nebezpečí, c) byla vyloučena neelektrická nebezpečí, která podle zkušeností mohou vzniknout, d) bylo zajištěno, že při předvídatelných podmínkách přetížení nedojde ke vzniku nebezpečné situace. Jsou-li rizika u zařízení a ochranných systémů uvedená v tomto bodě zcela nebo částečně pokryta jinými nařízeními vlády vydanými k provedení zákona, pak se u těchto rizik použijí tato jiná nařízení vlády. 1.2.8 Přetížení zařízení Nebezpečnému přetížení musí být zabráněno již v etapě návrhu zapojením měřicích, regulačních a řídicích přístrojů, jako jsou nadproudové ochrany, teplotní omezovače, diferenciální tlakové spínače, průtokoměry, časová relé, hlídače mezní rychlosti a podobné typy kontrolních přístrojů. 1.2.9 Systémy v pevném závěru Jsou-li části, které mohou vznítit výbušnou atmosféru, umístěny v závěru, musí být provedena taková opatření, která zajistí, že závěr vydrží tlak vznikající při explozi výbušné směsi uvnitř závěru a zabrání přenesení exploze do výbušné atmosféry obklopující závěr. 1.3 Potenciální iniciační zdroje 1.3.1 Nebezpečí způsobené různými iniciačními zdroji Potenciální iniciační zdroje, jako jsou jiskry, plameny, elektrické oblouky, vysoké povrchové teploty, akustická energie, záření ve viditelném spektru, elektromagnetické vlny a jiné iniciační zdroje, musí být vyloučeny. 1.3.2 Nebezpečí způsobené statickou elektřinou Vzniku elektrostatických nábojů schopných vytvářet nebezpečné výboje musí být zabráněno vhodnými prostředky. 1.3.3 Nebezpečí způsobené rozptylovými a svodovými elektrickými proudy Musí být zabráněno vzniku rozptylových a svodových proudů v elektricky vodivých částech, které by mohly vést například ke vzniku nebezpečné koroze, k přehřátí povrchu nebo ke vzniku jisker, v důsledku nichž by mohlo dojít k iniciaci. 1.3.4 Nebezpečí způsobené přehřátím Již při konstrukci, pokud je to možné, musí být zabráněno přehřátí způsobenému třením nebo nárazy, například mezi materiály a částmi vzájemně se stýkajícími při otáčení nebo z důvodu vniknutí cizích těles. 1.3.5 Nebezpečí způsobené vyrovnáváním tlaku Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy nebo vybaveny zabudovanými měřicími, řídicími a regulačními přístroji tak, aby při vyrovnávání tlaku v důsledku jejich činnosti nevznikala rázová vlna nebo stlačení, které by mohly způsobit iniciaci. 1.4 Nebezpečí způsobené vnějšími vlivy 1.4.1 Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy a konstruovány tak, aby byly schopny vykonávat funkci, ke které byly určeny, zcela bezpečně i při měnících se okolních podmínkách, za přítomnosti vnějších napětí, vlhkosti, vibrací, při znečištění a za jiných vnějších vlivů, při uvažování rozsahu provozních podmínek stanovených výrobcem. 1.4.2 Použité části zařízení musí být vhodné pro předpokládané mechanické a tepelné namáhání a musí být schopné odolávat existujícím nebo předvídatelným vlivům agresivních látek. 1.5 Požadavky na bezpečnostní přístroje 1.5.1 Bezpečnostní přístroje musí pracovat nezávisle na jakýchkoliv měřicích nebo řídicích přístrojích požadovaných pro provoz. Pokud je to možné, musí být porucha bezpečnostního přístroje detekována vhodnými technickými prostředky dostatečně rychle tak, aby bylo zajištěno, že je pouze velmi malá pravděpodobnost vzniku nebezpečné situace. Obecně má být používán princip uvedení do bezpečného stavu v případě poruchy. Uvedení do bezpečného stavu musí být zásadně prováděno přímým působením na řídicí přístroje, to je bez použití softwarových povelů. 1.5.2 V případě poruchy bezpečnostního přístroje musí být zařízení nebo ochranný systém, kdekoliv je to možné, uvedeny do bezpečného stavu. 1.5.3 Nouzové vypínání od bezpečnostních přístrojů musí být, pokud možno, vybaveno blokováním proti opětnému zapnutí. Nový povel k zahájení normálního provozu může být dán pouze po záměrném odstavení blokování proti opětnému zapnutí. 1.5.4 Ovládací prvky a zobrazovací jednotky Jsou-li použity ovládací prvky a zobrazovací jednotky, musí být provedeny v souladu s ergonomickými principy tak, aby bylo dosaženo nejvyšší možné úrovně provozní bezpečnosti z hlediska nebezpečí výbuchu. 1.5.5 Požadavky na přístroje s měřicí funkcí pro ochranu proti výbuchu Přístroje s měřicí funkcí, které mají vliv na zařízení použité ve výbušné atmosféře, musí být navrženy a konstruovány tak, aby zvládly všechny předvídatelné provozní požadavky a speciální podmínky použití. 1.5.6 Pokud je to nutné, musí být možno provádět kontroly přesnosti údajů a provozuschopnosti přístrojů s měřicí funkcí. 1.5.7 Návrh přístrojů s měřicí funkcí musí počítat s bezpečnostním koeficientem, který zajistí aby výstražná mez ležela dostatečně daleko mimo meze výbušnosti nebo zápalnosti výbušné atmosféry, kterou zařízení registruje, především s ohledem na provozní podmínky instalace a možnosti odchylek měřicího systému. 1.5.8 Nebezpečí způsobené softwarem Při navrhování zařízení, ochranného systému, a také u bezpečnostních přístrojů, řízených softwarem, musí být věnována zvláštní pozornost analýze nebezpečí vznikajícího při poruchách programu. 1.6 Bezpečnostní požadavky na systémy 1.6.1 Pro odstavení zařízení a ochranných systémů zapojených do automatických procesů musí být při odchylkách od očekávaných provozních podmínek, pokud to není na úkor bezpečnosti, dána možnost ručního převzetí řízení. 1.6.2 Je-li uveden do činnosti nouzový vypínací systém, musí být nahromaděná energie co nejrychleji a nejbezpečněji snížena nebo izolována tak, aby již dále nepředstavovala riziko. Tento požadavek neplatí pro elektrochemické zdroje energie. 1.6.3 Nebezpečí způsobené poruchou napájení Zařízení a ochranné systémy, u kterých může mít porucha napájení za následek vznik dalšího nebezpečí, musí být zajištěny tak, aby bylo možno udržet jejich bezpečný provozní stav nezávisle na zbytku instalace. 1.6.4 Nebezpečí způsobené spoji Zařízení a ochranné systémy musí být vybaveny vhodnými vstupy pro kabely a trubkové vedení. Jsou-li zařízení a ochranné systémy určeny pro použití v kombinaci s jinými zařízeními a ochrannými systémy, musí být jejich spojení provedeno bezpečným způsobem. 1.6.5 Umístění výstražných přístrojů jako součástí zařízení Jsou-li zařízení nebo ochranné systémy vybaveny přístroji pro detekci nebo výstražnými přístroji pro sledování přítomnosti výbušné atmosféry, musí být vybaveny potřebnými návody, aby bylo umožněno jejich umístění na správném místě. 2. DOPLŇKOVÉ POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ 2.0 Požadavky na zařízení kategorie M skupiny zařízení I 2.0.1 Požadavky na zařízení kategorie M 1 skupiny zařízení I 2.0.1.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se iniciační zdroje nestaly aktivními ani v případě výjimečných událostí vztahujících se k zařízení. Zařízení musí být vybaveno prostředky ochrany tak, aby a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval alespoň jeden další nezávislý prostředek ochrany požadovanou úroveň bezpečnosti nebo b) dostatečná úroveň bezpečnosti byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch. Pokud je to nutné, toto zařízení musí být vybaveno dodatečným speciálními prostředky ochrany. Zařízení musí zůstat funkční i za přítomnosti výbušné atmosféry. 2.0.1.2 Zařízení musí být, pokud je to nutné, provedeno tak, aby do jeho vnitřku nepronikl žádný prach. 2.0.1.3 Aby se zabránilo vznícení rozvířeného prachu, musí být povrchová teplota částí zařízení udržována dostatečně nízko pod teplotou vznícení předpokládané prachovzdušné směsi. 2.0.1.4 Zařízení musí být provedeno tak, aby se otevírání částí zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, mohlo provádět pouze za klidového stavu nebo za jiskrově bezpečných podmínek. Kde není možné uvést zařízení do klidového stavu, tam musí výrobce umístit na otevíranou část zařízení výstražný štítek. Pokud je to nutné, musí být zařízení vybaveno vhodným dodatečným blokovacím systémem. 2.0.2 Požadavky na zařízení kategorie M 2 skupiny zařízení I 2.0.2.1 Zařízení musí být vybaveno prostředky ochrany zajišťujícími, aby se zdroje iniciace nemohly stát aktivními při normálním provozu, a to ani při nepříznivých provozních podmínkách, zvláště při těch, které vznikají při hrubém zacházení a změnách okolních podmínek. Zařízení je určeno k tomu, aby bylo v případě přítomnosti výbušné atmosféry vypnuto. 2.0.2.2 Zařízení musí být navrženo tak, aby otvírání těch částí zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, bylo možné pouze v klidovém stavu nebo přes vhodné blokovací mechanismy. Kde není možné zařízení uvést do klidového stavu, tam musí výrobce umístit na otvíratelnou část zařízení výstražný štítek. 2.0.2.3 Musí být uplatněny požadavky, které se týkají nebezpečí výbuchu prachovzdušné směsi uvedené pro kategorii M 1 skupiny zařízení I. 2.1 Požadavky na kategorii 1 skupiny zařízení II 2.1.1 Výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami 2.1.1.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se zdroje iniciace nemohly stát aktivními ani v případě výjimečných událostí vztahujících se k zařízení. Zařízení musí být vybaveno prostředky ochrany tak, aby a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval alespoň jeden další nezávislý prostředek požadovanou úroveň ochrany nebo b) požadovaná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch. 2.1.1.2 U zařízení s povrchy, které se mohou zahřívat, musí být přijata taková opatření, aby se zaručilo, že stanovené maximální povrchové teploty nebudou překročeny ani za nejnepříznivějších okolností. V této souvislosti musí být bráno v úvahu i oteplení způsobené zahříváním a chemickými reakcemi. 2.1.1.3 Zařízení musí být navrženo tak, aby otvírání těch částí zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, bylo možné pouze za klidového stavu nebo za jiskrově bezpečných podmínek. Kde není možné zařízení uvést do klidového stavu, tam musí výrobce umístit na otvíratelnou část zařízení výstražný štítek. Je-li to nutné, musí být zařízení vybaveno vhodnými dodatečnými blokovacími systémy. 2.1.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí 2.1.2.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby nedošlo k iniciaci přítomné prachovzdušné směsi ani v případě výjimečných událostí vztahujících se k zařízení. Zařízení musí být vybaveno prostředky ochrany tak, aby a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval alespoň jeden další nezávislý prostředek požadovanou úroveň ochrany nebo b) požadovaná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch. 2.1.2.2 Pokud je to nutné, musí být zařízení provedeno tak, aby prach mohl vstupovat do zařízení nebo z něj unikat pouze ve výslovně k tomu navržených místech. Tento požadavek musí splňovat rovněž kabelové vstupy a připojovací díly. 2.1.2.3 Aby se zabránilo vznícení rozvířeného prachu, musí být udržována povrchová teplota částí zařízení dostatečně nízko pod teplotou vznícení předpokládané prachovzdušné směsi. 2.1.2.4 Pro bezpečné otevírání částí zařízení platí požadavky uvedené v 2.1.1.3. 2.2 Požadavky na kategorii 2 skupiny zařízení II 2.2.1 Výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami 2.2.1.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se zabránilo vzniku iniciačních zdrojů, dokonce i v případě častých poruch nebo provozních chyb zařízení, se kterými se musí běžně počítat. 2.2.1.2 Části zařízení musí být navrženy a konstruovány tak, aby jejich stanovené maximální povrchové teploty nebyly překročeny ani v případě nebezpečí vznikajícího v abnormálních situacích předvídaných výrobcem. 2.2.1.3 Zařízení musí být navrženo tak, aby otevírání těch části zařízení, které by mohly být zdrojem iniciace, bylo možné pouze za klidového stavu nebo přes vhodné blokovací systémy. Kde není možné zařízení uvést do klidového stavu, tam musí výrobce umístit na otvíratelnou část zařízení výstražný štítek. 2.2.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí 2.2.2.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby nedošlo k iniciaci přítomné prachovzdušné směsi ani v případě častého rušení nebo častých provozních chyb zařízení, se kterými je normálně nutno počítat. 2.2.2.2 Pro povrchové teploty platí požadavek 2.1.2.3. 2.2.2.3 S ohledem na ochranu proti prachu platí požadavek 2.1.2.2. 2.2.2.4 Pro bezpečné otevírání částí zařízení platí požadavek 2.2.1.3. 2.3 Požadavky na kategorii 3 skupiny zařízení II 2.3.1 Výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami 2.3.1.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se zabránilo vzniku předvídatelných iniciačních zdrojů, které mohou vznikat při normálním provozu. 2.3.1.2 Při určených provozních podmínkách nesmějí povrchové teploty překročit stanovenou maximální povrchovou teplotu. Teploty vyšší mohou být ve výjimečných případech dovoleny pouze za předpokladu, že výrobce použije speciální dodatečná ochranná opatření. 2.3.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí 2.3.2.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby nemohlo dojít k iniciaci prachovzdušné směsi iniciačními zdroji, jejichž vznik je pravděpodobný za normálních provozních podmínek. 2.3.2.2 Pro povrchové teploty platí požadavky uvedené v 2.1.2.3. 2.3.2.3 Zařízení včetně kabelových vstupů a spojovacích dílů musí být provedeno tak, aby prach s ohledem na velikost jeho částic nemohl uvnitř zařízení vytvářet výbušnou prachovzdušnou směs ani se nemohl uvnitř zařízení nebezpečně hromadit. 3. DOPLŇKOVÉ POŽADAVKY NA OCHRANNÉ SYSTÉMY 3.0 Všeobecné požadavky 3.0.1 Ochranné systémy musí být dimenzovány tak, aby omezily účinky výbuchu na dostatečnou úroveň bezpečnosti. 3.0.2 Ochranné systémy musí být navrženy tak, a musí umožňovat takové umístění, aby se zabránilo rozvinutí výbuchů do nebezpečných řetězových reakcí nebo rozšíření plamene a aby výbuch z počátečního stadia nepřešel do detonace. 3.0.3 V případě poruchy napájení si musí ochranné systémy zachovat svou funkčnost po dobu postačující k zabránění vzniku nebezpečných situací. 3.0.4 Ochranné systémy nesmějí nesprávně fungovat vlivem vnějších rušivých vlivů. 3.1 Projektování a návrh 3.1.1 Vlastnosti materiálů Při projektování se s ohledem na vlastnosti materiálů za maximální tlak a teplotu bere v úvahu předpokládaný výbuchový tlak vznikající při extrémních provozních podmínkách a očekávaný tepelný účinek plamene. 3.1.2 Ochranný systém navržený k tomu, aby odolal výbuchům nebo výbuchy zachytil, musí být schopen vydržet očekávanou tlakovou vlnu bez ztráty integrity systému. 3.1.3 Příslušenství připojené k ochranným systémům musí být schopno vydržet očekávaný maximální výbuchový tlak bez ztráty své funkční schopnosti. 3.1.4 Při projektování a navrhování ochranných systémů musí být brány v úvahu reakce způsobené tlaky v přídavných zařízeních a připojených potrubích. 3.1.5 Systémy pro uvolnění tlaku Je-li pravděpodobné, že namáhání ochranných systémů překročí jejich konstrukční pevnost, musí být v návrhu použit vhodný prostředek pro uvolnění tlaku, které neohrozí osoby v okolí. 3.1.6 Systémy pro potlačení výbuchu Systémy pro potlačení výbuchu musí být projektovány a navrženy tak, aby zajistily, že v případě incidentu budou reagovat na vznikající výbuch v co nejranějším stadiu, a aby co nejúčinněji působily proti výbuchu z hlediska maximální rychlosti nárůstu tlaku a maximálního výbuchového tlaku. 3.1.7 Systémy pro oddělení výbuchu Systémy pro oddělení výbuchu určené k tomu, aby co nejrychleji oddělily určené zařízení v počátečním stadiu výbuchu pomocí odpovídajících přístrojů, musí být projektovány a navrženy tak, aby v provozních podmínkách zůstaly odolné proti přenesení vnitřního výbuchu a uchovaly si svou mechanickou pevnost. 3.1.8 Ochranné systémy musí být možno zapojit do obvodu s vhodnou výstražnou mezí tak, že pokud je to nutné, dojde k přerušení dodávky a výstupu produktu a odstavení těch částí zařízení, které již déle nemohou bezpečně fungovat. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb. 1. ES přezkoušení typu je postup, při kterém notifikovaná osoba ověřuje a zkouší, zda vzorek výrobku reprezentující uvažovanou výrobu splňuje příslušná ustanovení tohoto nařízení. 2. Žádost o ES přezkoušení typu podává výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce u notifikované osoby podle vlastního výběru. Žádost musí obsahovat a) identifikační údaje o výrobci, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, též údaje o něm (u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo), b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u žádné jiné notifikované osoby, c) technickou dokumentaci podle bodu 3, Žadatel musí dát notifikované osobě k dispozici vzorek výrobku reprezentující uvažovanou výrobu (dále jen „typ“). Pokud to vyžaduje program zkoušek, může si notifikovaná osoba vyžádat další vzorky. 3. Technická dokumentace musí umožnit posouzení shody výrobku s požadavky tohoto nařízení. Musí v rozsahu nezbytném pro toto posouzení pokrývat návrh, výrobu a údaje o funkci výrobku a musí v tomto rozsahu obsahovat a) všeobecný popis typu, b) koncepční návrhy, výrobní výkresy a rozmístění součástí, podsestav, obvodů a podobně, c) popisy a komentáře nutné pro pochopení výkresů a schémat a funkce výrobku, d) seznam technických norem podle § 2 odst. 3, které byly úplně nebo částečně uplatněny, a popis přijatých řešení pro splnění základních požadavků tohoto nařízení, pokud nebyly použity technické normy podle § 2 odst. 3, e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoumání a tak dále, f) zkušební protokoly. 4. Notifikovaná osoba 4.1 prověřuje technickou dokumentaci, ověřuje, zda typ byl vyroben ve shodě s technickou dokumentací, a zjišťuje prvky, které byly navrženy podle odpovídajících ustanovení technických norem podle § 2 odst. 3, jakož i prvky, které byly navrženy bez použití odpovídajících ustanovení těchto technických norem podle § 2 odst. 3, 4.2 provádí nebo nechává provést odpovídající přezkoumání a nezbytné zkoušky pro kontrolu, zda tam, kde nebyly použity technické normy podle § 2 odst. 3, řešení přijaté výrobcem splňuje základní požadavky, 4.3 provádí nebo nechává provést odpovídající přezkoumání a nezbytné zkoušky pro kontrolu, zda tam, kde se výrobce rozhodl použít příslušné technické normy, byly tyto normy skutečně použity, 4.4 dohodne s žadatelem místo, kde se budou provádět přezkoumání a nezbytné zkoušky. 5. Pokud typ splňuje odpovídající ustanovení tohoto nařízení, vydá notifikovaná osoba žadateli certifikát ES přezkoušení typu. Certifikát obsahuje jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení a nezbytné údaje pro identifikaci schváleného typu. K certifikátu se přiloží seznam podstatných částí technické dokumentace, kopii seznamu si ponechá notifikovaná osoba. Pokud notifikovaná osoba odmítne vydat výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci certifikát, uvede pro toto odmítnutí podrobné důvody a postup pro řízení o námitkách. 6. Žadatel informuje notifikovanou osobu, která uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu ES přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného zařízení nebo ochranného systému, a pokud tyto změny mohou ovlivnit shodu se základními požadavky nebo předepsanými podmínkami pro použití výrobku, musí pro ně získat dodatečné schválení. Toto dodatečné schválení vydá notifikovaná osoba formou dodatku k certifikátu ES přezkoušení typu. 7. Každá notifikovaná osoba musí předat všem ostatním příslušným notifikovaným osobám odpovídající informace týkající se certifikátů ES přezkoušení typu a vydaných a zrušených dodatků. 8. Ostatní příslušné notifikované osoby mohou obdržet kopie certifikátů ES přezkoušení typu nebo jejich dodatků. Přílohy k certifikátům se uchovávají tak, aby byly k disposici ostatním notifikovaným osobám. 9. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí uchovávat spolu s technickou dokumentací kopie certifikátů ES přezkoušení typu a jejich dodatků po dobu nejméně 10 let od výroby posledního zařízení nebo ochranného systému. V případě, že výrobce není usazen na území Evropského společenství ani neexistuje zplnomocněný zástupce, má povinnost uchovávat technickou dokumentaci osoba, která uvádí výrobek na trh. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb. 1. Zabezpečování jakosti výroby je postup, podle něhož výrobce, který splňuje povinnosti stanovené v bodě 2, zajišťuje a prohlašuje, že dané výrobky jsou shodné s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které pro ně platí. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatřuje každé zařízení označením CE a vystavuje písemné prohlášení o shodě. Označení CE se doplňuje identifikačním číslem notifikované osoby odpovědné za dohled v souladu s bodem 4. 2. Výrobce je povinen používat schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu zařízení a zkoušení podle požadavků uvedených v bodě 3 a je podroben dohledu podle bodu 4. 3. Systém jakosti 3.1 Žádost o posouzení systému jakosti pro výrobky, kterých se to týká, podává výrobce u notifikované osoby podle vlastního výběru. Žádost musí obsahovat a) všechny potřebné informace pro zamýšlenou kategorii výrobků, b) dokumentaci týkající se systému jakosti, c) technickou dokumentaci certifikovaného typu a kopii certifikátu ES přezkoušení typu. 3.2 Systém jakosti musí zajišťovat shodu výrobku s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které pro ně platí. Všechny prvky jakosti, požadavky a opatření přijaté výrobcem musí být systematicky a řádně písemně dokumentovány ve formě koncepcí, postupů a pokynů. Dokumentace týkající se systému jakosti musí umožňovat jednotný výklad programů jakosti, plánů, příruček a záznamů o jakosti. Tato dokumentace musí obsahovat zejména popis a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědnosti a pravomocí vedení z hlediska jakosti výrobků, b) výrobních postupů, řízení jakosti a technik zabezpečování jakosti, postupů a systematických činností, které budou používány, c) ověřování a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během ní a po výrobě, a četnost jejich provádění, d) záznamů o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu, a tak dále, e) prostředků, které sledují dosažení požadované jakosti zařízení a účinnost fungování systému jakosti. 3.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti a vyhodnotí, zda tento systém splňuje požadavky uvedené v bodě 3.2. Shoda se předpokládá s těmi požadavky vztahujícími se k systému jakosti, které jsou zavedeny podle příslušných harmonizovaných norem. Ve skupině provádějící posouzení musí být alespoň jeden člen se zkušenostmi s posuzováním technologie výroby daných výrobků. Proces hodnocení musí zahrnovat kontrolní návštěvu na pracovištích výrobce. Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry posouzení a odůvodnění rozhodnutí. 3.4 Výrobce zajišťuje plnění závazků vyplývajících ze schváleného systému jakosti a jeho udržování tak, aby byl stále přiměřený a účinný. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí informovat notifikovanou osobu, která schválila jeho systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti. Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda upravený systém jakosti bude nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 3.2, nebo zda je třeba provést nové posouzení systému jakosti. Své rozhodnutí oznámí výrobci. Oznámení obsahuje závěry přezkoumání a odůvodnění rozhodnutí. 4. Dohled na odpovědnost notifikované osoby 4.1 Účelem dohledu je zabezpečit, aby výrobce náležitě plnil závazky vyplývající ze schváleného systému jakosti. 4.2 Výrobce umožňuje notifikované osobě za účelem kontroly přístup do výrobních prostorů, prostorů, kde se provádějí kontroly a zkoušení, a do skladovacích prostorů a poskytuje jí všechny nezbytné informace, zejména a) dokumentaci týkající se systému jakosti, b) záznamy o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách, údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu a tak dále. 4.3 Notifikovaná osoba provádí pravidelné prověrky, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá schválený systém jakosti, a předává výrobci zprávu o výsledcích dohledu. 4.4 Navíc může notifikovaná osoba provádět u výrobce neohlášené návštěvy, během nichž může, je-li to nutné, provádět nebo nechat provést zkoušky pro kontrolu správné funkce systému jakosti. Notifikovaná osoba předává výrobci zprávu o návštěvě včetně protokolů z případně provedených zkoušek. 5. Výrobce uchovává po dobu nejméně 10 let od data výroby posledního zařízení a) dokumentaci podle bodu 3.1.b, b) aktualizace podle druhého odstavce bodu 3.4, c) rozhodnutí a zprávy notifikované osoby, které jsou uvedeny v posledním odstavci bodu 3.4, v bodě 4.3 a v bodě 4.4. 6. Každá notifikovaná osoba sdělí ostatním příslušným notifikovaným osobám odpovídající informace týkající se vydaných a zrušených schválení systému jakosti. Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb. 1. Ověřování výrobku je postup, podle něhož výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce kontroluje a osvědčuje, že zařízení podléhající ustanovením podle bodu 3 jsou shodná s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují odpovídající požadavky tohoto nařízení. 2. Výrobce přijímá všechna opatření nezbytná k zajištění toho, aby výrobní proces zaručoval shodu zařízení s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které pro ně platí. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen opatřit každé zařízení označením CE a vydat prohlášení o shodě. 3. Notifikovaná osoba provádí odpovídající přezkoumání a zkoušky, aby zkontrolovala shodu zařízení, ochranného systému, nebo přístroje uvedeného v § 1 odst. 1 písm. b) s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení přezkoumáním a zkouškami každého výrobku podle bodu 4. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopii prohlášení o shodě po dobu nejméně 10 let od výroby posledního kusu zařízení. 4. Ověřování přezkoumáním a zkoušením každého jednotlivého zařízení. 4.1 Všechna zařízení musí být individuálně přezkoumána a odpovídajícím způsobem přezkoušena podle požadavků v příslušných technických normách podle § 2 odst. 3 nebo musí být provedeny ekvivalentní zkoušky zařízení pro ověření jejich shody s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. 4.2 Notifikovaná osoba připojí nebo dá připojit své identifikační číslo na každé jednotlivé schválené zařízení a vydá o provedených zkouškách písemný certifikát shody. 4.3 Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí být schopen na požádání předložit certifikáty shody vydané notifikovanou osobou. Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb. 1. Shoda s typem je postup, podle něhož výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajišťuje a prohlašuje, že dané zařízení je shodné s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje odpovídající požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatřuje každé zařízení označením CE a vydává písemné prohlášení o shodě. 2. Výrobce přijímá všechna nezbytná opatření, aby výrobní postup zajišťoval shodu vyrobených zařízení s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. 3. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopie prohlášení o shodě po dobu nejméně 10 let od výroby posledního kusu zařízení. V případě, že výrobce není usazen na území Evropského společenství ani neexistuje zplnomocněný zástupce, má povinnost uchovávat technickou dokumentaci osoba, která zařízení nebo ochranný systém na trh uvádí. Pro každý kus vyrobeného zařízení musí být výrobcem, nebo v jeho zastoupení, vykonány zkoušky výrobku vztahující se k aspektům ochrany výrobku proti výbuchu. Zkoušky se provádějí na odpovědnost notifikované osoby zvolené výrobcem. Výrobce připojí na odpovědnost notifikované osoby její identifikační číslo během výrobního procesu. Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb. 1. Zabezpečování jakosti výrobku je postup, podle něhož výrobce, který splňuje povinnosti stanovené v bodě 2, zajišťuje a prohlašuje, že zařízení jsou shodná s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatřuje každý výrobek označením CE a vydává písemné prohlášení o shodě. K označení CE je připojeno identifikační číslo notifikované osoby odpovědné za dohled podle bodu 4. 2. Výrobce musí používat schválený systém jakosti pro výstupní kontrolu zařízení a zkoušení podle požadavků uvedených v bodě 3 a musí být podroben dohledu podle bodu 4. 3. Systém jakosti 3.1 Žádost o posouzení svého systému jakosti pro zařízení podává výrobce u notifikované osoby podle vlastního výběru. Žádost musí obsahovat a) všechny potřebné informace pro uvažovanou kategorii výrobků, b) dokumentaci týkající se systému jakosti, c) technickou dokumentaci certifikovaného typu a kopii certifikátu ES přezkoušení typu. 3.2 V rámci systému jakosti musí být každé jednotlivé zařízení přezkoumáno a odpovídajícím způsobem zkoušeno podle požadavků příslušných technických norem podle § 2 odst. 3 nebo musí být provedeny ekvivalentní zkoušky pro zabezpečení shody zařízení s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Všechny prvky jakosti, požadavky a opatření přijaté výrobcem musí být systematicky a řádně písemně dokumentovány ve formě koncepcí, postupů a pokynů. Dokumentace týkající se systému jakosti musí umožňovat jednotný výklad programů jakosti, plánů, příruček a záznamů o jakosti. Dokumentace musí obsahovat zejména přiměřený popis a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědnosti a pravomocí vedení z hlediska jakosti výrobků, b) ověřování a zkoušek, které budou prováděny po výrobě, c) prostředků pro sledování účinného fungování systému jakosti, d) záznamů o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu a podobně. 3.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti a rozhodne, zda splňuje požadavky uvedené v bodě 3.2. Shoda se předpokládá s těmi požadavky vztahujícími se k systému jakosti, které jsou zavedeny podle příslušných harmonizovaných norem. Ve skupině provádějící posouzení musí být alespoň jeden člen se zkušenostmi s posuzováním technologie výroby daných výrobků. Proces posouzení musí zahrnovat kontrolní návštěvu na pracovištích výrobce. Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodnění rozhodnutí. Notifikovaná osoba oznámí výrobci závěry posouzení systému jakosti včetně odůvodnění. 3.4 Výrobce zajišťuje plnění závazků vyplývajících ze schváleného systému jakosti a jeho udržování tak, aby byl stále přiměřený a účinný. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí informovat notifikovanou osobu, která schválila jeho systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti. Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude nadále splňovat požadavky podle bodu 3.2, nebo zda je třeba provést nové posouzení systému jakosti. Své rozhodnutí oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodnění rozhodnutí. 4. Dohled na odpovědnost notifikované osoby 4.1 Účelem dohledu je zabezpečit, aby výrobce náležitě plnil závazky vyplývající ze schváleného systému jakosti. 4.2 Výrobce umožňuje notifikované osobě za účelem kontroly přístup do prostorů, kde se provádějí kontroly a zkoušení, a do skladovacích prostorů a poskytuje jí všechny nezbytné informace, zejména a) dokumentaci týkající se systému jakosti, b) technickou dokumentaci, c) záznamy o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu a tak dále. 4.3 Notifikovaná osoba provádí pravidelné prověrky, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá schválený systém jakosti, a předává výrobci zprávy o výsledcích dozoru. 4.4 Navíc může notifikovaná osoba provádět u výrobce neohlášené návštěvy, během nichž může, je-li to nutné, provádět nebo nechat provést zkoušky pro kontrolu správné funkce systému jakosti. Notifikovaná osoba předává výrobci zprávu o návštěvě včetně protokolů z případně provedených zkoušek. 5. Výrobce uchovává po dobu nejméně 10 let od data výroby posledního kusu zařízení a) dokumentaci podle bodu 3.1.b, b) aktualizace podle druhého odstavce bodu 3.4. c) rozhodnutí a zprávy notifikované osoby, které jsou uvedeny v posledním odstavci bodu 3.4, v bodě 4.3 a v bodě 4.4. 6. Každá notifikovaná osoba sdělí ostatním příslušným notifikovaným osobám odpovídající informace týkající se vydaných a zrušených schválení systému jakosti. Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb. 1. Vnitřní kontrola výroby je postup, podle něhož výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že zařízení splňuje odpovídající požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatřuje každé jednotlivé zařízení označením CE a vydává písemné prohlášení o shodě. 2. Výrobce pořizuje technickou dokumentaci podle bodu 3 a on nebo jeho zplnomocněný zástupce ji uchovává po dobu nejméně deseti let od výroby posledního kusu zařízení pro účely inspekce. V případě, že výrobce není usazen na území Evropského společenství ani neexistuje zplnomocněný zástupce, má povinnost uchovávat dokumentaci osoba, která uvádí zařízení na trh. 3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody zařízení s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. Musí v rozsahu nezbytném pro toto posouzení pokrývat konstrukci, výrobu a funkci zařízení. Dokumentace musí obsahovat a) obecný popis zařízení, b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, atd., c) popisy a komentáře nutné pro pochopení uvedených výkresů a schémat a funkce zařízení, d) seznam technických norem, které byly zcela nebo částečně použity, a pokud nebyly použity technické normy, popis přijatých řešení pro splnění bezpečnostních hledisek tohoto nařízení, e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoumání atd., f) zkušební protokoly. 4. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává spolu s technickou dokumentací kopii prohlášení o shodě. 5. Výrobce přijímá všechna opatření nezbytná k zajištění toho, aby výrobní proces zaručoval shodu vyráběných zařízení s technickou dokumentací podle bodu 2 a s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb. 1. Ověřování jednotlivých výrobků je postup, podle něhož výrobce zajišťuje a prohlašuje, že zařízení nebo ochranný systém, na který byl vydán certifikát podle bodu 2, splňují odpovídající požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatřuje zařízení nebo ochranný systém označením CE a vydává písemné prohlášení o shodě. 2. Notifikovaná osoba přezkoumá jednotlivé zařízení nebo ochranný systém a provede odpovídající zkoušky podle příslušných technických norem podle § 2 odst. 3 nebo provede ekvivalentní zkoušky pro ověření shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Notifikovaná osoba připojí nebo dá připojit své identifikační číslo na schválené zařízení nebo ochranný systém a vydá certifikát shody týkající se provedených zkoušek. 3. Účelem technické dokumentace je umožnit posouzení shody s požadavky tohoto nařízení a pochopení návrhu, výroby a funkce zařízení nebo ochranného systému. Technická dokumentace musí obsahovat a) všeobecný popis výrobku, b) koncepční návrhy, výrobní výkresy a výkresy rozmístění součástek, podsestav, obvodů a tak dále, c) popisy a vysvětlení nezbytná pro pochopení uvedených výkresů a schémat a funkce zařízení nebo ochranného systému, d) seznam technických norem podle § 2 odst. 3, které byly úplně nebo částečně použity, a pokud nebyly použity technické normy podle § 2 odst. 3, popisy přijatých řešení pro splnění základních požadavků tohoto nařízení, e) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoumání a tak dále, f) zkušební protokoly. Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb. Podmínkami autorizace podle § 11 odst. 2 zákona jsou: 1. Autorizovaná osoba, její ředitel a zaměstnanci odpovědní za provádění ověřovacích zkoušek nesmějí být konstruktéry, výrobci, dodavateli nebo montážními pracovníky zařízení a ochranných systémů, popřípadě přístrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), které kontrolují, ani zplnomocněnými zástupci těchto stran. Nesmějí být zainteresováni přímo nebo jako zplnomocnění zástupci na navrhování, konstrukci, prodeji nebo údržbě zařízení a ochranných systémů, popřípadě přístrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b). Tento požadavek nevylučuje možnost výměny technických informací mezi výrobcem a autorizovanou osobou. 2. Autorizovaná osoba a její zaměstnanci zabývající se ověřováním jsou povinni provádět ověřovací zkoušky na nejvyšším stupni profesionality a odborné způsobilosti a jsou povinni se vyvarovat všech nátlaků a motivací, zejména finančních, které by mohly ovlivnit jejich posudek nebo výsledek kontroly, zvláště od osob nebo skupin osob, které mají zájem na výsledcích ověřování. 3. Autorizovaná osoba je povinna mít k dispozici potřebné zaměstnance a vlastnit nezbytná zařízení, která jí umožní řádně provádět administrativní a technické úkoly spojené s ověřováním, musí mít rovněž přístup k zařízení potřebnému pro speciální ověřování. 4. Zaměstnanci odpovědní za ověřování musí mít a) řádný technický a odborný výcvik, b) dostatečné znalosti o požadavcích na prováděné zkoušky a odpovídající zkušenosti z těchto zkoušek, c) schopnost vystavovat certifikáty, záznamy a zprávy vyžadované pro zaznamenání průběhu zkoušek. 5. Autorizovaná osoba je povinna zaručit nestrannost zaměstnanců provádějících ověřování. Jejich odměna nesmí být závislá na počtu provedených zkoušek ani na výsledcích těchto zkoušek. 6. Zachování mlčenlivosti zaměstnanců (§ 20a zákona) autorizované osoby o všech skutečnostech, o nichž se dozvídají při činnosti autorizované osoby podle tohoto nařízení. Tato povinnost se nevztahuje vůči kompetentním státním orgánům. 7. Autorizovaná osoba je povinna uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu (§ 11 odst. 3 zákona. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES z 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států pro zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. 2) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. 3) § 2 písm. i) zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb. 4) Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE. 5) Například § 7a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 22/1997 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.