§ 2 Vyhláška o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků

§ 2 (1) Alternativní název vychází z názvu skupin látek, které jsou v souladu se Seznamem podle § 3 odst. 7 písm. a) zákona (dále jen „Seznam“) definovány jako a) anorganické nebo organické látky, jejichž vlastnosti jsou určeny tím, že mají jako hlavní charakteristiku stejný chemický prvek; název skupiny je odvozen od názvu tohoto chemického prvku; tyto skupiny jsou stejně jako v Seznamu identifikovány atomovými čísly chemického prvku (001 až 103), b) organické látky, jejichž vlastnosti jsou určeny tím, že mají jako hlavní charakteristiku stejné funkční skupiny; název skupiny je odvozen od názvu funkční skupiny; tyto skupiny jsou stejně jako v Seznamu identifikovány konvenčními čísly (601 až 650); v některých případech jsou přidány podskupiny, v nichž jsou seskupeny látky se společným specifickým charakterem. (2) Zvolený alternativní název musí a) poskytovat dostatek informací pro přijetí nezbytných zdravotních a bezpečnostních opatření na pracovišti a pro zabezpečení minimalizace rizika při zacházení s přípravkem, b) na obalu být shodně uveden s názvem uvedeným v bezpečnostním listu podle zvláštního právního předpisu.2) (3) Při stanovení alternativního názvu se nejprve identifikují funkční skupiny a chemické prvky přítomné v molekule určité látky a potom se určí rozsah, v kterém se nejdůležitější funkční skupiny a chemické prvky budou brát při tvorbě názvu v úvahu. Funkční skupiny a prvky, které se mohou brát v úvahu, jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky. (4) Příklady tvorby alternativních názvů jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.