§ 32 Zákon o státní službě – Služební slib

Zákon o státní službě · 234/2014 Sb. · § 32 · Správní právo
Stručně: Paragraf 32 zákona o státní službě stanovuje, že státní zaměstnanec musí v den nástupu do služby složit služební slib, jehož přesné znění je uvedeno v zákoně, a pokud tak neučiní nebo slib složí s výhradou, jeho služební poměr se považuje za neexistující.
§ 32 Služební slib (1) Státní zaměstnanec skládá služební slib v den nástupu do služby. (2) Služební slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky, nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.“ (3) Služební slib se skládá před služebním orgánem. (4) Služební slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí státní zaměstnanec „Tak slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení služebního slibu. V úředním záznamu o složení služebního slibu musí být uvedeno datum a místo složení služebního slibu. Úřední záznam o složení služebního slibu se založí do osobního spisu státního zaměstnance. (5) Bylo-li složení služebního slibu odmítnuto nebo byl-li složen služební slib s výhradou, služební poměr se považuje od počátku za neexistující.

Výklad

Stručně

Paragraf 32 zákona o státní službě stanovuje, že státní zaměstnanec musí v den nástupu do služby složit služební slib, jehož přesné znění je uvedeno v zákoně, a pokud tak neučiní nebo slib složí s výhradou, jeho služební poměr se považuje za neexistující.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.