§ 67 Zákon o státní službě – Vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení
Zákon o státní službě · 234/2014 Sb. · § 67 · Správní právo
Stručně: Paragraf 67 zákona o státní službě upravuje podmínky vysílání státních zaměstnanců k výkonu služby v zahraničí a jejich následné zařazení po návratu.
§ 67 Vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení
(1) Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na území jiného státu na předem určenou dobu k výkonu služby v zahraničí. Státní zaměstnanec vykonávající službu v Ministerstvu zahraničních věcí nebo Ministerstvu obrany, s výjimkou státního zaměstnance podle § 45 odst. 4, může být vyslán k výkonu služby v zahraničí i bez svého souhlasu, nepřevyšuje-li doba jeho vyslání 6 měsíců a je-li to nezbytné k výkonu služby v zahraničí, a to nejvýše jednou za období 5 let počínající prvním dnem doby vyslání k výkonu služby v zahraničí bez souhlasu státního zaměstnance. Ustanovení § 45 odst. 2 se použije obdobně.
(2) Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s vysláním k výkonu služby v zahraničí uzavřít dohodu o výkonu služby v zahraničí, která obsahuje
a) závazek státního zaměstnance
1. vykonávat službu v zahraničí na služebním působišti po dobu podle odstavce 1,
2. uhradit náklady spojené s vysláním k výkonu služby v zahraničí, nevykoná-li službu v zahraničí na služebním působišti po dobu podle odstavce 1,
b) druhy nákladů, které bude státní zaměstnanec povinen služebnímu úřadu uhradit, a jejich nejvyšší částku,
c) důvody, pro které lze státnímu zaměstnanci povinnost k úhradě nákladů prominout.
(3) Služební orgán může výkon služby v zahraničí ukončit i před uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu výkonu služby v zahraničí prodloužit.
(4) Státního zaměstnance lze po ukončení výkonu služby v zahraničí zařadit po dobu nejvýše 2 let k výkonu služby v zahraničí na volné služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, bez ohledu na obor služby v zahraničí stanovený pro volné služební místo; po tuto dobu není povinen vykonat zvláštní část úřednické zkoušky pro tento obor služby v zahraničí.
Výklad
Stručně
Paragraf 67 zákona o státní službě upravuje podmínky vysílání státních zaměstnanců k výkonu služby v zahraničí a jejich následné zařazení po návratu.
Co to znamená v praxi
Státní zaměstnanec může být vyslán do zahraničí k výkonu služby jen s jeho písemným souhlasem, s výjimkou zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí nebo Ministerstva obrany, kteří mohou být vysláni i bez souhlasu na dobu do 6 měsíců, a to nejvýše jednou za 5 let.
Se státním zaměstnancem může být uzavřena dohoda o výkonu služby v zahraničí, která stanoví jeho závazek vykonávat službu po určenou dobu a případnou povinnost uhradit náklady, pokud závazek nedodrží.
Výkon služby v zahraničí může být ukončen předčasně služebním orgánem, nebo naopak prodloužen se souhlasem zaměstnance.
Po návratu ze zahraničí může být státní zaměstnanec zařazen na volné služební místo v zahraničí (s výjimkou místa představeného) na dobu až 2 let, a to bez ohledu na obor služby a bez nutnosti skládat zvláštní část úřednické zkoušky pro daný obor.
Na co si dát pozor
Státní zaměstnanec by si měl být vědom závazků vyplývajících z dohody o výkonu služby v zahraničí, zejména ohledně úhrady nákladů v případě nedodržení podmínek.
Zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva obrany by měli mít na paměti možnost vyslání do zahraničí i bez jejich souhlasu, avšak s časovým omezením.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.