§ 26 Zákon o dani z přidané hodnoty – Obecná ustanovení o daňových dokladech

Zákon o dani z přidané hodnoty · 235/2004 Sb. · § 26 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 26 zákona o DPH definuje daňový doklad jako písemnost splňující zákonné podmínky, která může být v listinné nebo elektronické podobě, přičemž za správnost údajů a včasné vystavení vždy odpovídá ten, kdo plnění uskutečňuje.
§ 26 Obecná ustanovení o daňových dokladech (1) Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně. (2) Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu. (3) Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. (4) Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje. Oddíl 2

Výklad

Stručně

Paragraf 26 zákona o DPH definuje daňový doklad jako písemnost splňující zákonné podmínky, která může být v listinné nebo elektronické podobě, přičemž za správnost údajů a včasné vystavení vždy odpovídá ten, kdo plnění uskutečňuje.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.