§ 2 Nařízení, jímž se provádějí některá ustanovení zákona o státním soudu

§ 2 (1) Soudci z lidu, který vykonal svou povinnost, přísluší, nebydlí-li v místě, kde státní soud zasedal, náhrada skutečně vzniklých jízdních výloh, a to v nejvyšší částce rovnající se jízdnému veřejnými dopravními prostředky o pravidelných spojích II. třídy vozové nebo II. třídy lodní, jakož i náhrada za nocleh a stravu v nejvyšší částce 100 Kčs denně. (2) Kromě náhrady hotových výloh podle odstavce 1 příslušejí soudcům z lidu presenční platy, a to: 1. trvalo-li zasedání nejvýše pět hodin, částka 60 Kčs, 2. trvalo-li zasedání déle než pět hodin, částka 100 Kčs za každý den zasedání. (3) Prokáže-li soudce z lidu, že byl zkrácen na mzdě (služebním platě) o částku vyšší, než kolik činí presenční plat, má nárok na doplatek až do výše prokázané ušlé mzdy (služebního platu).