§ 121 Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem – Náležitosti projektu vrtu

Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem · 239/1998 Sb. · § 121 · Životní prostředí
§ 121 Náležitosti projektu vrtu Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1999. Předseda: doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. 1. Geologická část projektu vrtu vždy určuje: a) účel a lokalizaci vrtu včetně situačního plánu s určením účelu vrtu, projektované hloubky a směru a úklonu vrtu, b) předpokládaný geologický profil, včetně předpokládané hloubky horizontů a kolektorských obzorů, velikosti tlaků apod. s určením hloubkových intervalů s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo hořlavých nebo škodlivých plynů, c) hloubky předpokládaných obtíží při vrtání, jako například svírání a příchvaty nářadí a ztráty výplachu a cirkulace, d) hloubkové intervaly odběrů vzorků hornin, e) karotážní měření, f) izolaci vrstev, g) požadavky na čerpací pokusy, h) způsoby otevření zjištěných obzorů (perforace). 2. Technická část projektu vrtu vždy určuje: a) typ vrtné soupravy s uvedením parametrů jejích hlavních částí, b) hloubku, úklon a směr vrtu, popřípadě dílčích částí vrtu, c) konstrukci vrtu a její odůvodnění s určením rozměrových, konstrukčních a váhových parametrů a bezpečnostních koeficientů řídící, úvodní, technické a těžební kolony, d) zařízení na ústí vrtu včetně typů protierupčních zařízení pro jednotlivé kolony, ovládací stanice, tlakových rozvodů, trysek apod., druh, lhůty a způsob jejich zkoušek na tlak a uzavření a umístění tlakové stanice s ovládacími ventily, e) požadavky na hermetičnost kolon a zkoušky hermetičnosti kolon s uvedením zkušebních metod, tlaků a dovolených poklesů tlaků a lhůt zkoušek, f) sestavu vrtné kolony s uvedením dovolených namáhání a dotahových kroutících momentů, g) postup prací při hloubení vrtu, orientační parametry režimu vrtání s uvedením druhu a průměru dlát, přítlaku na dláto a otáček rotačního stolu, h) požadavky a způsob odběru vzorků hornin, i) druh, parametry a množství výplachu podle hloubkových intervalů vrtání, množství látek pro přípravu a úpravu výplachu včetně jejich minimální zásoby, cirkulační objem výplachu podle množství vyvrtané horniny, zásobu výplachu včetně havarijní zásoby, způsob a intervaly kontrol parametrů a množství výplachu, přístroje na měření parametrů výplachu a jejich umístění a interval doplňování výplachu při tažení nářadí, j) požadavky na přípravu k pažení a cementaci, k) konstrukci pažnicové kolony a způsob pažení, způsob a podmínky kontrol a zkoušek izolační schopnosti a hermetičnosti, l) rozsah a lhůty inklinometrických a jiných měření ke zjištění prostorového průběhu vrtu, m) opatření pro předcházení tlakovým projevům a erupcím, postup při zjištění přítoku ložiskového média do vrtu a při náhlé ztrátě výplachu, koncentrace hořlavých plynů vydělovaných z výplachu, jejichž překročení musí být automaticky signalizováno, druh a počet dalších kontrolních a měřicích přístrojů s ohledem na předpokládané vlastnosti provrtávaných hornin a rizikovost práce, způsob případného vypouštění nebo spalování ropy nebo plynu, popřípadě jiná opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu, n) opatření k zabezpečení požadavků na ochranu životního prostředí, o) způsob provedení čerpacích pokusů (testery), p) opatření, která vyžadují vrtné práce a podmínky pracoviště, včetně opatření na ochranu veřejných zájmů, chráněná území a ochranná pásma, q) způsob likvidace nepotřebné části vrtu pro případ, že bude nutné opravit průběh vrtu úhybem. 3. Přílohy technické části projektu vždy tvoří: a) výpočet hydraulických ztrát ve vrtu pro jednotlivé kolony, mimo řídící kolonu, b) prostorový průběh usměrněného vrtu, c) schéma ústí vrtu, popřípadě sondy při vrtání a při čerpacím pokusu. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. Technická část projektu pro těžbu nerostů loužením vždy určuje: a) množství vody, popřípadě přípravu, složení a množství loužicího roztoku na objem těžby nebo na vymezenou plochu loužicího pole, b) způsob bezpečné manipulace s kyselinami a žíravinami, c) odvádění a likvidaci odpadních vod a roztoků, d) vystrojení vrtu, opatření k zajištění vrtu a jeho hermetičnosti, e) režim zkušebního provozu, vlastní těžby a podmínky ukončení těžby, f) velikost ochranných pilířů a bariér, g) lhůty a způsob kontrol polohy a postupu šíření loužicích roztoků, h) nejvyšší dovolený tlak loužicího roztoku, i) přípustný rozsah a způsob kontroly rozšíření loužicích roztoků a zvláštní opatření na ochranu povrchu a povrchových a podzemních vod, j) používaná elektrická a strojní zařízení, k) opatření, která vyžadují podmínky pracoviště. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. Projekt vrtu pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur vždy určuje: a) hodnocení izolační schopnosti ochranných vrstev a předpokládanou velikost jímací kapacity, popřípadě předpokládaný rozsah rozšíření ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře, b) opatření ke kontrole rozšíření ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře, c) opatření k zajištění těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy, d) způsob sledování těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy a mezikruží a způsob hodnocení propustnosti hornin nacházejících se nad horninovou strukturou určenou pro ukládání kapalin, e) při ukládání kapalin způsobujících korozi určení míst pro zabudování etalonů pro měření koroze, f) podle potřeby i určení místa, lhůt a způsobu měření tlaku a provádění analýz vzorků média z první zvodnělé vrstvy, popřípadě z jiné vhodné vrstvy nad přírodní horninovou strukturou. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. Projekt geofyzikálních prací vždy určuje: a) oblast, rozsah a druh prováděných prací, b) předpokládaný začátek a ukončení prací, c) chráněné zájmy a objekty s návrhem řešení přiměřené ochrany, d) opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. I. Zásady bezpečného zajištění vrtů a sond a) Vrt nebo sonda musí být vybaveny zařízením na ústí odpovídající tlakové dimenze umožňujícím zvládnutí předpokládaných tlakových projevů. Toto zařízení musí být chráněno proti poškození a zabezpečeno proti manipulaci neoprávněnou osobou. b) Sonda musí být vystrojena kolonou čerpacích trubek v dostatečné délce umožňující její bezpečné umrtvení. c) Projekt zajištění vrtu a sondy musí řešit také ochranu otevřeného obzoru. II. Zásady bezpečné likvidace vrtů a sond a) Každý otevřený obzor a každý úsek perforovaných pažnic se izoluje mostkem. b) Zkontroluje se cementace mezikruží a docementují volné a nedostatečně zacementované úseky mezikruží. c) Ústí vrtu nebo sondy se izoluje a likviduje podle bodu 6 přílohy č. 6 k této vyhlášce. d) Pokud má být vytažena nezacementovaná část pažnicové kolony a dovoluje-li to stav vrtu nebo sondy, rozpojí se pažnicová kolona v co největší bezpečně dosažitelné hloubce a vytáhne se. e) Místo rozpojení pažnicové kolony se izoluje cementovým mostkem o takové délce, aby mostek zasahoval alespoň 30 m do kolony pažnic nad i pod místem rozpojení; v případě izolace původně vysokotlakého obzoru se nad místem rozpojení pažnice postaví mechanický mostek a nad něj cementový mostek o délce alespoň 30 m. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. 1. Izolace obzorů v nezapaženém vrtu Izolace obzoru v nezapaženém vrtu se provede cementovým mostkem o délce nejméně 50 m nad obzor a 30 m pod obzor (obr. 1.1). obr. 1.1 2. Izolace obzorů v zapaženém perforováném vrtu nebo sondě Každé místo perforace pažnic se izoluje tlakovou cementací s hlavou mostku nejméně 30 m nad obzorem (obr. 2.1). Je-li při cementaci použit cementační pakr (retainer), může být hlava cementového mostku jen 20 m nad cementačním pakrem (obr. 2.2). V případě ztížených podmínek v zapaženém vrtu nebo sondě, které by bránily nebo nezaručovaly kvalitní izolaci obzoru pomocí cementového mostku, a v případě izolace obzoru, jehož původní tlak byl vyšší než tlak hydrostatický, se nad perforovaným intervalem usadí mechanický mostek a nad něj se postaví cementový mostek o délce nejméně 30 m (obr. 2.3). obr. 2.1 obr. 2.2 obr. 2.3 3. Izolace nezapaženého nebo částečně zapaženého vrtu nebo sondy Jsou-li vrt nebo sonda částečně zapaženy, postaví se cementový mostek od paty kolony pažnic nejméně v délce 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 3.1). Je-li použit mechanický mostek, může být délka cementového mostku zkrácena až na 30 m nad hlavu mechanického mostku (obr. 3.2). obr. 3.1 obr. 3.2 4. Izolace hlav linerů a míst rozpojení pažnic Hlava lineru a místo rozpojení pažnic se izolují cementačním mostkem o délce nejméně 60 m, který je umístěn alespoň 30 m v každé koloně pažnic nad i pod hlavou lineru nebo místem rozpojení (obr. 4.1). Je-li místo rozpojení v nezapaženém intervalu vrtu, postaví se v místě úřezu cementový mostek o délce nejméně 30 m nad místem úřezu a 30 m pod místem úřezu a v patě pažnicové kolony mostek o délce nejméně 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 4.2). Je-li použit mechanický mostek usazený nad hlavou lineru, stačí nad něj postavit cementový mostek o délce 30 m (obr 4.3). obr. 4.1 obr. 4.2 obr. 4.3 5. Izolace mezikruží Nezacementované nebo nedostatečně zacementované mezikruží musí být izolováno. Pro likvidaci nezacementované části pažnicové kolony platí část II přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nezapažený interval vrtu nebo sondy se izoluje podle bodu 4. V případě, že pažnice nejdou vytáhnout, izoluje se volné mezikruží přes místo rozpojení pažnic nebo přes tzv. okno situované co nejníže nad hlavou cementu v mezikruží. Nad místem rozpojení nebo oknem se postaví tlakový cementový mostek, a v případě, že tlakový cementový mostek nejde postavit, postaví se cementový mostek, s hlavou nejméně 30 m nad místem rozpojení nebo oknem. 6. Izolace a likvidace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem Izolace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem se provádí pomocí cementového mostku o délce nejméně 30 m. Zemina kolem ústí sondy se odkope do hloubky 1,8 m pod úroveň terénu. V hloubce nejméně 1,5 m od povrchu okolního terénu se odřežou všechny kolony pažnic. Pažnice se dolijí cementovou kaší a po ztuhnutí cementu se ústí sondy hermetizuje navařením ocelové desky o min. tloušťce 10 mm na každou kolonu pažnic. Nad poslední navařenou ocelovou deskou se zhotoví betonová deska o mocnosti nejméně 0,2 m a ústí vrtu a sondy se označí podle § 71d; tím se považuje vrt nebo sonda za zlikvidovanou (obr. 6.1). obr. 6.1 1) § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb. 2) § 273 odst. 1 a 2 zákoníku práce. 3) § 8 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. 4) § 133 odst. 3 zákoníku práce. 5) § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb. 6) Například vyhláška č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu). 7) Výnos Českého báňského úřadu č. 7/1988 Ú.v. ČSR, o plánech zdolávání závažných provozních nehod při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 10/1988 Sb.), ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné službě. 8) § 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 9) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 22/1997 Sb. 11) § 14 zákona č. 61/1988 Sb. Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 369/1992 Sb. 12) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení. 13) Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy v prostředí s nebezpečím výbuchu. 14) § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. 15) Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb. 16) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb. ČSN 33 2320 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrické zařízení v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par. ČSN 33 2000-3 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady. 17) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb. a vyhlášky č. 551/1990 Sb., vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb., a vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb. 18) § 3 a násl. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. 19) Vyhláška č. 99/1989 Sb. 20) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. 21) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 22) ČSN EN 197-1 Cement – část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementu pro obecné použití. ČSN EN ISO 10426-1 Naftový a plynárenský průmysl – Cementy a materiály pro cementování vrtů – Část 1: Specifikace. ČSN EN ISO 10426-2 Naftový a plynárenský průmysl – Cementy a materiály pro cementování vrtů – Část 2: Zkoušení cementů. 23) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.