§ 36c Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád

§ 36c Nejvyšší soud a vrchní soudy jednají a rozhodují v senátech.“. 12. V § 86 odst. 1 se slova „československým občanem“ nahrazují slovy „občanem České republiky“ a slova „České a Slovenské Federativní Republice“ se nahrazují slovy „České republice“. 13. V § 86 odst. 2 a 3 se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“. 14. V § 87 písm. d) se slovo „československé“ nahrazuje slovem „české“. 15. V § 88 odst. 1 písm. a), f), a n) se slova „v České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „v České republice“; v písmenu n) se slovo „československým“ nahrazuje slovem „tuzemským“. 16. V § 105 odst. 2 se vypouštějí slova „České a Slovenské Federativní Republiky“. 17. V § 106 odst. 1 druhé větě se slova „československého práva“ nahrazují slovy „práva České republiky“. 18. V § 109 odst. 1 písm. b) věta druhá zní: „Stejně postupuje, jestliže tu před rozhodnutím ve věci dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, který má přednosti před zákonem. 33a) V tom případě předloží věc Ústavnímu soudu.“. Poznámka pod čarou zní: „33a) Čl. 10 Ústavy České republiky.“. 19. V § 121 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 20. V § 134 se slova „československými soudy“ nahrazují slovy „soudy České republiky“. 21. V § 135 odst. 1 se vypouští věta první; slova „Dále je soud“ se nahrazují slovy „Soud je“. 22. V poznámce pod čarou č. 34) se za číslem „573/1990 Sb.“ čárka nahrazuje tečkou a vypouštějí se slova „a vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 240/1990 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 44/1991 Sb.“. 23. V § 175z odst. 1 se slova „československého soudu“ nahrazují slovy „soudu České republiky“. 24. V § 175z odst. 2 se slovo „československé“ nahrazuje slovem „tuzemské“. 25. V § 246 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 26. § 246 odst. 2 zní: „(2) Vrchní soud je věcně příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České republiky, s výjimkou věcí důchodového a nemocenského zabezpečení a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání podle předpisů o zaměstnanosti.“. 27. V poznámce pod čarou č. 35) se vypouštějí slova „§ 27 odst. 3 zákona SNR č. 132/1990 Sb., o advokacii, § 28 zákona SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících,“. 28. V § 250s odst. 2 se slova „nejvyšší soud republiky“ nahrazují slovy „vrchní soud“. 29. V § 252 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“. 30. § 277 odst. 1 zní: „(1) Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.“. 31. V § 278 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 32. V § 279 odst. 3 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 33. V § 303 odst. 1 se slovo „československého“ nahrazuje slovem „tuzemského“. 34. V § 373 se za slova „Ministerstvo spravedlnosti“ vkládají slova „České republiky (dále jen „ministerstvo“)“. 35. V § 374 odst. 1 se slova „Ministerstva spravedlnosti republik se zmocňují“ nahrazují slovy „ministerstvo se zmocňuje“; ve druhé větě se slovo „mohou“ nahrazuje slovem „může“. 36. V § 374a se slova „ministerstva spravedlnosti republik“ nahrazují slovy „ministerstvo“. Čl. II Zákon č. 519/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád, se mění a doplňuje takto: 1. V Čl. III bodu 1 písm. a) se slova „nejvyšší soud republiky“ nahrazují slovy „vrchní soud“. 2. V Čl. III bodu 1 písm. i) se slova „soudy příslušné k vyřízení podle předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; těchto předpisů se použije i pro řízení o stížnosti“ se nahrazují slovy „vrchní soudy; pro vyřízení stížnosti se použije předpisů platných do dne účinnosti tohoto zákona“. 3. V Čl. III bodu 11 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 4. V Čl. III bodu 12 se slova „Ministři spravedlnosti České republiky a Slovenské republiky se zmocňují, aby obecně závazným právním předpisem stanovili“ nahrazují slovy „ministerstvo obecně závazným právním předpisem stanoví“. Čl. III 1. Věci, v nichž je dána věcná příslušnost vrchních soudů a v nichž bylo řízení zahájeno před Nejvyšším soudem a tímto soudem nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezmou a dokončí vrchní soudy. 2. Tam, kde zvláštní předpis stanoví, že k přezkoumání správního rozhodnutí je dána věcná příslušnost Nejvyššího soudu, je věcně příslušným vrchní soud. 3. Věci projednávané Nejvyšším soudem České a Slovenské Federativní Republiky, v nichž nebude rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezme a dokončí a) Nejvyšší soud, jde-li o řízení o opravném prostředku, jestliže se na území České republiky nachází soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, nebo je-li na území České republiky soud, který by byl podle tohoto zákona územně příslušný projednat věc v prvním stupni; b) Nejvyšší soud, jde-li o určení místně příslušného soudu, jestliže má na území České republiky sídlo soud, který věc předložil Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podle § 105; v ostatních případech, má-li navrhovatel na území České republiky bydliště nebo sídlo; c) Nejvyšší soud, jde-li o rozhodování ve sporu o pravomoc podle § 8a odst. 2 a rozhodování o přikázání věci podle § 12 odst. 3 věty druhé, je-li na území České republiky sídlo toho, kdo o rozhodnutí požádal; d) vrchní soud, jde-li o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, je-li správní orgán České republiky příslušný věc rozhodnout. 4. Vrchní soud je příslušný též přezkoumat rozhodnutí ústředních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky, bude-li po dni účinnosti tohoto zákona dána pravomoc správního orgánu České republiky věc rozhodnout. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r.