§ 401 Zákon o investičních společnostech a investičních fondech – Povolení České národní banky
Zákon o investičních společnostech a investičních fondech · 240/2013 Sb. · § 401 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 401 zákona o investičních společnostech a investičních fondech stanovuje, že pro sloučení investičních fondů je ve většině případů nutné získat povolení od České národní banky, a zároveň vymezuje situace, kdy Česká národní banka sloučení nepovolí.
§ 401 Povolení České národní banky
(1) Ke sloučení, k němuž dochází některým ze způsobů uvedených v § 398 odst. 1 písm. a) až d), je třeba povolení České národní banky, ledaže se jedná o sloučení, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. d), a sloučením nemá být zrušen standardní fond.
(2) Česká národní banka nepovolí sloučení
a) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,
b) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem s výrazně odlišným způsobem investování,
c) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, není-li zajištěna ochrana zájmů vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných těmito fondy,
d) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, o němž nebyly vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných těmito fondy poskytnuty dostatečné informace,
e) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, jestliže se jedná o sloučení, při němž se zpracovává sdělení o sloučení, a přejímající standardní fond nebo přejímající zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem nebude oprávněn veřejně nabízet jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry ve stejných členských státech, v nichž byl oprávněn je veřejně nabízet každý ze standardních fondů, které se sloučení účastní, a
f) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, jestliže se jedná o sloučení, při němž se zpracovává sdělení o sloučení, a orgán dohledu domovského státu přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem do vydání rozhodnutí České národní banky, jímž se sloučení povoluje, České národní bance neoznámil, že jeho výhrady, které jí ke sloučení sdělil, již netrvají.
(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo kteréhokoli příslušného orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, jímž se sloučení nepovoluje, se projekt sloučení ruší. Právní účinky zrušení projektu sloučení pominou dnem, kdy bylo takové rozhodnutí pravomocně zrušeno rozhodnutím soudu.
Výklad
Stručně
Paragraf 401 zákona o investičních společnostech a investičních fondech stanovuje, že pro sloučení investičních fondů je ve většině případů nutné získat povolení od České národní banky, a zároveň vymezuje situace, kdy Česká národní banka sloučení nepovolí.
Co to znamená v praxi
Sloučení investičních fondů (kromě specifické výjimky pro standardní fondy) nelze provést bez souhlasu České národní banky.
Česká národní banka má pravomoc sloučení zamítnout, pokud by například vedlo ke sloučení otevřeného a uzavřeného fondu, fondů s výrazně odlišnou investiční strategií, nebo pokud by nebyla zajištěna ochrana zájmů investorů.
Pokud Česká národní banka nebo příslušný zahraniční dohled sloučení nepovolí, celý projekt sloučení se ruší.
Na co si dát pozor
Je klíčové zajistit, aby projekt sloučení splňoval všechny podmínky a požadavky, které by mohly vést k zamítnutí ze strany České národní banky, zejména co se týče ochrany investorů a poskytování informací.
Při sloučení s mezinárodním prvkem je nutné zohlednit i stanoviska zahraničních orgánů dohledu.
V případě zamítnutí povolení se celý proces sloučení zastavuje a projekt je zrušen.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.