§ 8 Vyhláška o ochraně zemědělské půdy před erozí – Účinnost

§ 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2021. Ministr: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 240/2021 Sb. Charakteristika kategorieHloubka půdyHodnota 5. číslice kódu BPEJ (sdruženého kódu skeletovitosti a hloubky půdy)Přípustná míra erozního ohrožení (t.ha-1.rok-1)půda hluboká> 60 cm0, 2, 3,9,0půda středně hluboká30 - 60 cm1, 4, 7*9,0půda mělká< 30 cm5, 6, 8*, 9*2,0 * Platí pouze pro půdy o sklonitosti > 12 stupňů, tj. HPJ 40, 41. Pro půdy s kódem 8 a 9 je hloubka půdy v garantované vrstvě ve výpočtu eroze nastavena jako mělká z principu předběžné opatrnosti. Podrobná charakteristika BPEJ a HPJ je uvedena ve vyhlášce č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci. Příloha č. 1a k vyhlášce č. 240/2021 Sb. KategorieKódové vyjádření stupně ohroženostiNeohrožená plocha10, 11, 20, 21, 30, 31, 40, 41, 50Ohrožená plocha51, 60, 61 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 240/2021 Sb. Výpočet ohrožení zemědělských půd vodní erozí a hodnocení účinnosti navrhovaných protierozních opatření vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy, která má tvar G = R · K · L · S · C · P Překročení míry erozního ohrožení vyjadřuje erozní ohrožení zemědělské půdy, při kterém je překročena přípustná ztráta půdy erozí. Pro účely vyhlášky jde o stav, kdy je v protierozní kalkulačce na hodnocené ploše překročen maximálně přípustný součin hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření. Pro účely vyhlášky je vyjádřeno ve tvaru C . P > Cp . Pp. Nepřekročení míry erozního ohrožení je vyjádřeno vztahem, který vyjadřuje erozní ohrožení zemědělské půdy, při kterém není překročena přípustná ztráta půdy erozí. Pro účely vyhlášky jde o stav, kdy v protierozní kalkulačce není na hodnocené ploše překročen maximálně přípustný součin hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření C . P ≤ Cp . Pp, přičemž hodnota součinu Cp . Pp představuje součin hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jehož překročení dojde k překročení přípustné ztráty půdy erozí. Protierozní kalkulačka jej definuje na základě vztahu Cp . Pp = Gp / (R . K . L . S), kde veličiny použité ve vzorcích jsou G = průměrná dlouhodobá ztráta půdy erozí (t.ha-1.rok-1), Gp= přípustná ztráta půdy erozí (t.ha-1.rok-1) vztažená k hloubce půdy, definována jako maximální velikost eroze půdy, která dovoluje dlouhodobě a ekonomicky dostupně udržovat dostatečnou úroveň úrodnosti půdy, R = faktor erozní účinnosti deště, vyjádřený v závislosti na kinetické energii a intenzitě erozně nebezpečných dešťů (MJ.ha-1.cm.h-1.rok-1), K = faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního profilu (t.h.MJ-1.cm-1), L = faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na jednotkovém pozemku délky 22,13 m), S = faktor sklonu svahu vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na jednotkovém pozemku sklonu 9 %), C* = faktor ochranného vlivu vegetace vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice, P = faktor účinnosti protierozních opatření, Cp. Pp = přípustný součin faktoru ochranného vlivu vegetace a účinnosti protierozních opatření vzhledem k přípustné míře erozního ohrožení. Hodnoty veličin použité ve vzorcích se pro posuzovanou plochu zjistí pomocí protierozní kalkulačky. Faktory (veličiny) Gp, K, L, S, C a P a vrstva erozně uzavřených celků se stanovují nově ve výpočtu eroze každoročně, vždy k 1. červenci, faktor (veličina) R se stanovuje nově každý čtvrtý rok, vždy k 1. červenci s tím, že výchozím rokem je rok 2021. Součin veličin Cp a Pp nabývá hodnot 0 až 1, přičemž 1. pokud se na posuzované ploše nachází souvislá plocha větší než 2 ha s hodnotami Cp . Pp rovnými nebo menšími 0,045, přiřadí se posuzované ploše mediánová hodnota**) souvislé plochy (nebo více souvislých ploch) větší než 2 ha s hodnotami Cp . Pp rovnými nebo menšími 0,045, pokud by byla nižší než mediánová hodnota**) posuzované plochy, nebo 2. pokud se na posuzované ploše nachází souvislá plocha větší než 2 ha s hodnotami Cp . Pp rovnými nebo menšími 0,15, přiřadí se posuzované ploše mediánová hodnota**) souvislé plochy (nebo více souvislých ploch) větší než 2 ha s hodnotami Cp . Pp rovnými nebo menšími 0,15, pokud by byla nižší než mediánová hodnota**) posuzované plochy nebo 3. pokud se na posuzované ploše nachází souvislá plocha větší než 2 ha s hodnotami Cp . Pp rovnými nebo menšími 0,4, přiřadí se posuzované ploše mediánová hodnota **) souvislé plochy (nebo více souvislých ploch) větší než 2 ha s hodnotami Cp . Pp rovnými nebo menšími 0,4, pokud by byla nižší než mediánová hodnota **) posuzované plochy. Pokud se na posuzované ploše nenachází souvislá plocha podle bodu 1, 2 nebo 3, přiřadí se posuzované ploše mediánová hodnota posuzované plochy. Vysvětlivka: *) U faktoru C se vychází - z osevního postupu na období 5 let, v němž je erozní ohrožení hodnoceno; minimální hodnocené období jednoho osevu je období od termínu provedení předseťové přípravy půdy k dané plodině do termínu provedení poslední pracovní operace základního zpracování půdy k plodině následné, při vynechání této poslední pracovní operace do termínu setí následné plodiny, - v případě využití kombinovaných systémů zpracování půdy z agrotechniky s nejméně příznivou hodnotou ze všech kombinovaných. **) Mediánová hodnota je zjistitelná pro posuzovanou plochu ve výpočtu eroze. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 240/2021 Sb. Hodnocení erozního ohrožení větrnou erozí v protierozní kalkulačce probíhá prostřednictvím syntézy, která je vytvořena kombinací mapy „Mapa oblastí potenciální ohroženosti větrnou erozí na základě půdně‐klimatických faktorů“ (MPK), na kterou je aplikována vrstva identifikovaných vegetačních bariér a vyhodnocena jejich ochranná funkce v rámci převládajícího směru větru a dále vyhodnoceno překročení přípustné délky nechráněného pozemku. Výsledkem je datová vrstva s kódovým označením stupně ohroženosti, které je následně rozlišeno na plochy ohrožené nebo neohrožené podle přílohy č. 1a. Popis jednotlivých faktorů vstupujících do syntézy: 1. Mapa oblastí potenciálně ohrožených větrnou erozí na základě půdně-klimatických faktorů (MPK) – Je zohledněna potenciální ohroženost lehkých půd, potenciální ohroženost těžkých půd, nepříznivé podmínky pro těžké půdy v zimním období, riziko vzniku přísušků v jarním a podzimním období a větrné podmínky v jarním a podzimním období. Výsledná datová vrstva je kategorizována do šesti kategorií podle stupně ohroženosti: 1 – bez ohrožení, 2 – půdy náchylné, 3 – půdy mírně ohrožené, 4 – půdy ohrožené, 5 – půdy silně ohrožené a 6 – půdy nejohroženější. 2. Identifikované vegetační bariéry – Účinnost vegetačních bariér reprezentují ochranné zóny ve směru převládajících erozně nebezpečných větrů, ve kterých je okolí vegetační bariéry chráněno před negativními účinky větrné eroze. Ochranný účinek se projevuje na závětrné i návětrné straně vegetačních bariér a délka závisí na typu vegetační bariéry. U vegetačních bariér typu ochranný lesní pás a větrolam je délka ochranné zóny na návětrné straně 100 m a na závětrné 300 m. U vegetačních bariér typu stromořadí a břehový porost je délka ochranné zóny na návětrné straně 50 m a na závětrné 150 m. Převládající směr větru vstupuje do hodnocení ochranných zón vegetačních bariér a do stanovení přípustných délek nechráněných pozemků podle bodu 3. Klíčovými jsou údaje o převládajícím směru a rychlosti větru (zejména nad 10 m.s-1 měřeno ve výšce 10 m nad povrchem) v jarním a podzimním období, včetně údajů maximálního nárazu větru. 3. Přípustná délka nechráněného pozemku – V závislosti na potenciální ohroženosti podle bodu 1. byla stanovena tolerovaná délka pozemku v převládajícím směru větru následovně: 350 m pro plochy s potenciální ohrožeností 6 – půdy nejohroženější, 600 m pro plochy s potenciální ohrožeností 5 – půdy silně ohrožené a 850 m pro plochy s potenciální ohrožeností 1 – bez ohrožení, 2 – půdy náchylné, 3 – půdy mírně ohrožené, 4 – půdy ohrožené. Postup syntézy: Krok 1: Je využita mapa oblastí potenciálně ohrožených větrnou erozí na základě půdně klimatických faktorů (MPK). Krok 2: Do mapy MPK se promítne vliv vegetačních bariér. Kolem vegetačních bariér jsou vygenerovány ochranné zóny na návětrných a závětrných stranách. Ochranné zóny snižují ohroženost chráněné půdy na kategorii 1 – bez ohrožení. Krok 3: K původnímu označení kategorií potenciální ohroženosti (hodnoty 1–6) se přidá hodnota 0. Tím vznikne kódové označení, ve kterém jsou zachovány informace z obou vrstev. Nula na posledním místě kódového označení ohroženosti je přidána i za účelem analýzy zohledňující maximální tolerované délky pozemku do hodnocení. Kódové označení ohroženosti je klasifikováno do šesti kategorií (10 – bez ohrožení, 20 – půdy náchylné, 30 – půdy mírně ohrožené, 40 – půdy ohrožené, 50 – půdy silně ohrožené a 60 – půdy nejohroženější). Krok 4: Je stanovena míra náchylnosti pozemků na základě jejich délky. Je vypočítána maximální délka ve směru převládajících erozně nebezpečných větrů. Podle převládajícího kódu potenciální ohroženosti se stanoví maximální tolerovaná délka. Porovnáním skutečné délky pozemku a maximální tolerované délky se identifikují pozemky, u kterých byl limit délky překročen. Vliv délky pozemku se do výsledné mapy promítne změnou kódového označení, kdy u pozemků s překročenou limitní délkou se přidá hodnota 1 na poslední místo kódu. Z kódového označení je možné identifikovat, jak je území ohroženo a proč tomu tak je. Dle kódového označení je následně možné vyhodnotit, zda se jedná o ohroženou plochu nebo neohroženou plochu. 1) Čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění. 2) Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 4) Čl. 44 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.