§ 105 Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky – Vnitřní diferenciace mladistvých
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky · 247/1992 Sb. · § 105 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 105 vyhlášky 247/1992 stanovuje, jak se mladiství odsouzení ve vězení dělí do skupin pro účely výchovy, a to na základě jejich mentální vyspělosti a prognózy vychovatelnosti, přičemž se dále tvoří malé výchovné družiny.
§ 105 Vnitřní diferenciace mladistvých
(1) Za účelem prohloubení nápravně výchovné činnosti se mladiství rozdělují v ústavu do diferenciačních skupin.
(2) Do první diferenciační skupiny se zařazují mladiství mentálně vyspělejší, kteří se dále rozdělují na podskupinu s příznivou prognózou vychovatelnosti a na podskupinu nesnadněji vychovatelných.
(3) Do druhé diferenciační skupiny se zařazují mladiství mentálně podprůměrní až defektní, kteří se dále rozdělují na podskupinu s příznivou prognózou vychovatelnosti a na podskupinu nesnadněji vychovatelných.
(4) V obou základních diferenciačních skupinách se vytvářejí výchovné družiny mladistvých, které nesmějí mít víc než 10 osob, pouze ve výjimečných případech může být tento počet dočasně až dvojnásobný. Při vytváření těchto skupin se bere zřetel zejména na vzdělání, úroveň pracovních schopností a psychologickou charakteristiku mladistvého. Každá výchovná družina je přidělena do péče jednoho samostatného vychovatele.
Výklad
Stručně
Paragraf 105 vyhlášky 247/1992 stanovuje, jak se mladiství odsouzení ve vězení dělí do skupin pro účely výchovy, a to na základě jejich mentální vyspělosti a prognózy vychovatelnosti, přičemž se dále tvoří malé výchovné družiny.
Co to znamená v praxi
Mladiství ve vězení nejsou všichni dohromady, ale jsou rozděleni do skupin podle toho, jak jsou mentálně vyspělí (první skupina pro vyspělejší, druhá pro méně vyspělé nebo s defekty).
V rámci těchto dvou hlavních skupin se dále rozlišuje, zda je u mladistvého předpoklad snadnější nebo obtížnější výchovy.
Pro přímou výchovnou práci se vytvářejí malé výchovné družiny, které mají obvykle do 10 osob, aby se zajistil individuálnější přístup.
Při sestavování těchto malých družin se zohledňuje vzdělání, pracovní schopnosti a psychologické rysy mladistvého, přičemž každá družina má svého vychovatele.
Na co si dát pozor
Rozdělení do skupin a družin má za cíl zefektivnit nápravně výchovnou činnost, což znamená, že se snaží přizpůsobit výchovu individuálním potřebám mladistvých.
Velikost výchovných družin je omezena, aby se zajistila dostatečná péče a pozornost ze strany vychovatele.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.