§ 58 Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky – Ochrana odsouzených proti neoprávněnému násilí a ponižování lidské důstojnosti
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky · 247/1992 Sb. · § 58 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 58 vyhlášky 247/1992 stanoví, že každý odsouzený má právo na ochranu před násilím a ponižováním, a zároveň ukládá povinnost příslušníkům Sboru a řediteli ústavu takové jednání řešit a předcházet mu.
§ 58 Ochrana odsouzených proti neoprávněnému násilí a ponižování lidské důstojnosti
(1) Každý odsouzený ve výkonu trestu má právo na ochranu své osobnosti před neoprávněným násilím, jakýmikoliv projevy ponižování lidské důstojnosti a urážkami nebo výhrůžkami.
(2) Každý příslušník Sboru je povinen, zjistí-li jednání uvedené v odstavci 1 nebo oznámí-li mu odsouzený takový případ, učinit neprodleně nezbytná opatření k zamezení takového jednání a současně oznámit případ řediteli ústavu.
(3) Každý odsouzený je povinen dbát na dodržování práv ostatních odsouzených (odstavec 1), a v případě, že se dozví a jejich porušování, ihned informovat příslušníka Sboru nebo přímo ředitele ústavu.
(4) Ředitel ústavu je povinen důsledně a neodkladně prošetřit každé hlášení, dopis nebo jiný poznatek týkající se porušení práv odsouzeného (odsouzených) a přijmout potřebná účinná opatření k zabránění dalšího porušování těchto práv.
(5) Pokud bylo prokázáno nebo je důvodné podezření, že se jednání uvedeného v odstavci 1 dopustil:
a) příslušník Sboru, ředitel ústavu zajistí, aby až do vyšetření případu nepřicházel takový příslušník do přímého styku s odsouzenými,
b) odsouzený, ředitel ústavu přijme opatření, aby takový odsouzený nemohl v podobném jednání pokračovat a aby byla zajištěna bezpečnost toho odsouzeného, jehož práva byla porušována, jakož i toho odsouzeného, který takové jednání oznámil.
(6) Ředitel ústavu je povinen dbát, aby odsouzení, kteří jsou s ohledem na své psychické vlastnosti, věk, popřípadě zdravotní a tělesný stav snadno zneužitelní k násilí a ponižování lidské důstojnosti, byli odděleni od odsouzených s agresivními sklony; k tomu využívá zejména poznatků lékaře, psychologa, sociologa a vychovatelů.
Výklad
Stručně
Paragraf 58 vyhlášky 247/1992 stanoví, že každý odsouzený má právo na ochranu před násilím a ponižováním, a zároveň ukládá povinnost příslušníkům Sboru a řediteli ústavu takové jednání řešit a předcházet mu.
Co to znamená v praxi
Odsouzení mají právo být chráněni před jakýmkoli násilím, ponižováním, urážkami nebo výhrůžkami ze strany kohokoli, včetně jiných odsouzených nebo příslušníků Sboru.
Pokud se příslušník Sboru dozví o takovém jednání, musí okamžitě zasáhnout, aby ho zastavil, a nahlásit to řediteli ústavu.
Ředitel ústavu je povinen každé hlášení o porušení práv odsouzených důkladně prošetřit a přijmout účinná opatření k ochraně odsouzených.
V případě, že se násilí nebo ponižování dopustí příslušník Sboru, musí být do vyšetření případu oddělen od přímého styku s odsouzenými; pokud se ho dopustí odsouzený, musí být zajištěna bezpečnost oběti i oznamovatele.
Na co si dát pozor
Odsouzení mají povinnost dbát na dodržování práv ostatních odsouzených a informovat příslušníka Sboru nebo ředitele ústavu, pokud se dozví o jejich porušování.
Ředitel ústavu musí aktivně dbát na to, aby odsouzení, kteří jsou zranitelní (např. kvůli psychice, věku, zdraví), byli odděleni od odsouzených s agresivními sklony.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.