§ 62 Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky – Kázeňské tresty
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky · 247/1992 Sb. · § 62 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 62 vyhlášky 247/1992 stanovuje, kdo je oprávněn ukládat kázeňské tresty odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody a jaké konkrétní tresty mohou jednotliví funkcionáři ukládat.
§ 62 Kázeňské tresty
(1) Kázeňské tresty (§ 20 zákona) má právo ukládat samostatný vychovatel, vychovatel specialista, vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení vazby a trestu), ředitel ústavu a ředitel Sboru.
(2) Samostatný vychovatel a vychovatel specialista mají právo ukládat tyto kázeňské tresty:
a) důtku,
b) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu jednoho měsíce,
c) zákaz přijetí balíčku až na dobu šesti týdnů,
d) umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době až na 10 dnů.
(3) Vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu) má právo ukládat kázeňské tresty podle zákona s výjimkou umístění do samovazby.
(4) Ředitel ústavu a ředitel Sboru mají právo ukládat kázeňské tresty vyplývající ze zákona v plném rozsahu.
Výklad
Stručně
Paragraf 62 vyhlášky 247/1992 stanovuje, kdo je oprávněn ukládat kázeňské tresty odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody a jaké konkrétní tresty mohou jednotliví funkcionáři ukládat.
Co to znamená v praxi
Různí funkcionáři (samostatný vychovatel, vychovatel specialista, vedoucí oddělení, ředitel ústavu, ředitel Sboru) mají odlišné pravomoci v ukládání kázeňských trestů.
Nejnižší úrovně (samostatný vychovatel, vychovatel specialista) mohou ukládat mírnější tresty, jako je důtka, snížení kapesného, zákaz balíčku nebo umístění do uzavřeného oddělení mimo pracovní dobu.
Vedoucí oddělení má širší pravomoci, ale nemůže ukládat samovazbu.
Ředitel ústavu a ředitel Sboru mají nejširší pravomoci a mohou ukládat všechny kázeňské tresty, které vyplývají ze zákona.
Na co si dát pozor
Pokud příslušník Sboru usoudí, že je potřeba uložit přísnější trest, než jaký může sám uložit, musí věc postoupit svému nadřízenému s širší kázeňskou pravomocí (§ 63 odst. 2).
Proti uložení kázeňského trestu má odsouzený právo podat stížnost do tří dnů od oznámení rozhodnutí (§ 64 odst. 1).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.