§ 65 Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky · 247/1992 Sb. · § 65 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 65 stanovuje postup a možnosti rozhodování služebního funkcionáře Sboru o včas podané stížnosti odsouzeného proti uloženému kázeňskému trestu.
§ 65
(1) Je-li stížnost proti kázeňskému trestu podána včas, je příslušný služební funkcionář Sboru povinen přezkoumat, zda je nepochybně prokázáno, že se skutek, v němž je spatřován kázeňský přestupek, stal, zda jej spáchal odsouzený, zda tento skutek je kázeňským přestupkem, jakož i další okolnosti (§ 63 odst. 5). Současně je povinen přezkoumat, zda nebyla překročena kázeňská pravomoc příslušníka Sboru, který kázeňský trest uložil.
(2) Služební funkcionář Sboru, který má právo rozhodnout o stížnosti proti kázeňskému trestu:
a) zamítne stížnost, byla-li zaviněním odsouzeného podána opožděně,
b) zamítne stížnost, jestliže je spáchání kázeňského přestupku odsouzeným a jeho zavinění nepochybně prokázáno a uložený kázeňský trest je úměrný závažnosti spáchaného přestupku a je v souladu s posláním nápravně výchovné činnosti,
c) změní kázeňský trest, jestliže je spáchání kázeňského přestupku odsouzeným a jeho zavinění nepochybně prokázáno, ale uložený kázeňský trest není úměrný závažnosti spáchaného přestupku nebo není v souladu s posláním nápravně výchovné činnosti. Změní-li příslušný služební funkcionář Sboru druh nebo výši uloženého kázeňského trestu, musí být nový kázeňský trest vždy mírnější než ten, který byl odsouzenému původně uložen,
d) zruší uložený kázeňský trest a vrátí věc příslušníku Sboru, který jej uložil, k novému kázeňskému řízení, nebyly-li dostatečně objasněny všechny skutečnosti, které jsou pro uložení kázeňského trestu významné nebo jsou-li dosavadní důkazy pro rozhodnutí nedostatečné. V rámci nového kázeňského řízení nelze odsouzenému uložit kázeňský trest přísnější, než který byl uložen původně. Proti nově uloženému kázeňskému trestu má odsouzený právo podat stížnost,
e) zruší uložený kázeňský trest, není-li nepochybně prokázáno, že se odsouzený kázeňského přestupku dopustil.
(3) Rozhodnutí o stížnosti služební funkcionář Sboru stručně písemně odůvodní v „Hlášení o kázeňském řízení“.
Výklad
Stručně
Paragraf 65 stanovuje postup a možnosti rozhodování služebního funkcionáře Sboru o včas podané stížnosti odsouzeného proti uloženému kázeňskému trestu.
Co to znamená v praxi
Služební funkcionář Sboru musí pečlivě prověřit, zda se kázeňský přestupek skutečně stal, zda ho spáchal odsouzený, zda jde o kázeňský přestupek a zda nebyla překročena kázeňská pravomoc.
Funkcionář může stížnost zamítnout (pokud byla podána opožděně nebo je přestupek prokázán a trest je úměrný), změnit trest na mírnější, zrušit trest a vrátit věc k novému řízení (pokud nejsou objasněny skutečnosti nebo důkazy) nebo trest úplně zrušit (pokud není prokázáno spáchání přestupku).
Pokud je trest změněn, musí být vždy mírnější než původní. Pokud je věc vrácena k novému řízení, nelze uložit přísnější trest než původní.
Rozhodnutí o stížnosti musí být písemně odůvodněno v „Hlášení o kázeňském řízení“.
Na co si dát pozor
Odsouzený musí podat stížnost včas, jinak může být zamítnuta z důvodu opožděnosti.
Při novém kázeňském řízení po zrušení trestu nelze uložit přísnější trest než ten původní.
I proti nově uloženému kázeňskému trestu má odsouzený právo podat stížnost.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.