§ 74 Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky – Přerušení výkonu trestu
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky · 247/1992 Sb. · § 74 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 74 vyhlášky 247/1992 stanovuje, jakým způsobem se rozhoduje o přerušení výkonu trestu odnětí svobody, přičemž klade důraz na posouzení, zda odsouzený přerušení nezneužije, a popisuje proces rozhodování v rámci ústavu.
§ 74 Přerušení výkonu trestu
(1) Při rozhodování o přerušení výkonu trestu podle § 35 a § 36 odst. 1 zákona je ředitel ústavu povinen uvážit, zda je tu předpoklad, že odsouzený přerušení výkonu trestu nezneužije. Přitom zpravidla přihlíží k chování a projevům odsouzeného ve výkonu trestu, výsledkům jeho psychologického vyšetření a charakteristice, rodinnému a sociálnímu zázemí a k charakteru jím dříve spáchané trestné činnosti.
(2) Návrh na přerušení výkonu trestu předkládá zpravidla příslušný samostatný vychovatel, do jehož kolektivu je odsouzený zařazen, a projednává jej komise výchovných pracovníků ve složení zástupce ředitele ústavu (předseda komise), vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu), psycholog, sociální pracovník a příslušný samostatný vychovatel; návrh předkládá komise řediteli ústavu ke konečnému rozhodnutí.
(3) Ústav má právo podle okolností učinit dotaz u příslušného orgánu sociální péče, popřípadě okresního útvaru policie, a to na rodinné poměry odsouzeného nebo další okolnosti důležité pro rozhodnutí o přerušení výkonu trestu; stanovisko těchto orgánů není pro rozhodnutí ředitele ústavu závazné.
Výklad
Stručně
Paragraf 74 vyhlášky 247/1992 stanovuje, jakým způsobem se rozhoduje o přerušení výkonu trestu odnětí svobody, přičemž klade důraz na posouzení, zda odsouzený přerušení nezneužije, a popisuje proces rozhodování v rámci ústavu.
Co to znamená v praxi
Ředitel ústavu musí při rozhodování o přerušení trestu zvážit, zda odsouzený přerušení nezneužije, a k tomu přihlíží k jeho chování, psychologickému vyšetření, rodinnému zázemí a charakteru dříve spáchané trestné činnosti.
Návrh na přerušení trestu obvykle podává vychovatel a projednává ho komise složená z vedoucích pracovníků ústavu, psychologa a sociálního pracovníka, která pak návrh předkládá řediteli k finálnímu rozhodnutí.
Ústav může ověřovat rodinné poměry nebo jiné důležité okolnosti u orgánů sociální péče nebo policie, ale jejich stanovisko není pro rozhodnutí ředitele závazné.
Na co si dát pozor
Rozhodnutí o přerušení výkonu trestu je komplexní proces, který zohledňuje mnoho faktorů týkajících se odsouzeného a jeho minulosti.
Ačkoli se ústav může dotazovat externích orgánů, konečné rozhodnutí je plně v kompetenci ředitele ústavu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.