§ 21 Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona – ZPŮSOBY PROKAZOVÁNÍ CENY ZBOŽÍ A DEKLARACE ÚDAJŮ O CELNÍ HODNOTĚ

§ 21 ZPŮSOBY PROKAZOVÁNÍ CENY ZBOŽÍ A DEKLARACE ÚDAJŮ O CELNÍ HODNOTĚ (1) Neprokáže-li deklarant skutečnou výši nákladů na dopravu dováženého zboží na místo, kde toto zboží vstupuje do tuzemska, určí je celní úřad takto: a) je-li zboží dopravováno stejným druhem dopravy do místa v tuzemsku, které je za místem vstupu do tuzemska, oceňují se náklady na dopravu v poměru vzdálenosti v zahraničí ke vzdálenosti v tuzemsku, b) je-li zboží účtováno za jednotnou cenu vyplaceně do místa určení, která odpovídá ceně vyplaceně místo vstupu do tuzemska, neodečítají se od této ceny náklady na dopravu v tuzemsku. Odečtení je však možné, je-li celnímu úřadu předložen důkaz, že cena vyplaceně na místo vstupu do tuzemska by byla nižší než jednotná cena vyplaceně do místa určení, c) je-li doprava provedena zdarma nebo je-li zajištěna kupujícím, zahrnují se do celní hodnoty náklady na dopravu do místa vstupu do tuzemska vypočítané podle sazebníku dopravného obvykle používaného pro stejný druh dopravy. (2) Všechny poštovní poplatky zaplacené za dopravu zboží zaslaného poštou až do místa určení v tuzemsku se zahrnou do celní hodnoty tohoto zboží, s výjimkou dodatečných poplatků vybíraných v tuzemsku. (3) Poštovní poplatky za dopravu zboží se nepřipočítávají k deklarované hodnotě zboží, které nemá obchodní charakter. (4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nepoužijí pro zboží přepravované expresními poštovními službami. (5) Náklady na leteckou dopravu, které se zahrnují do celní hodnoty, se vypočtou podle pravidel a vysvětlivek uvedených v příloze č. 11 k této vyhlášce. HLAVA IV (K § 79 odst. 3 zákona)