§ 1 Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Obecná ustanovení

§ 1 Obecná ustanovení (1) Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho určené části1) (dále jen „majetek“) a při jeho správě. (2) Ustanovení tohoto zákona o správě zajištěného majetku se obdobně užijí na správu zaknihovaných cenných papírů1a), nemovitosti1b) a jiné majetkové hodnoty1c), o jejichž zajištění bylo rozhodnuto v trestním řízení, a při správě věcí1d) vydaných či odňatých v trestním řízení; to neplatí, převzal-li orgán činný v trestním řízení jednotlivou věc do úschovy za účelem provedení důkazu. (3) Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu se obdobně užijí na postup státního zástupce. Ustanovení tohoto zákona o správě zajištěného majetku se obdobně užijí také na postup policejního orgánu, který o zajištění majetku rozhodl, vyzval k vydání věci nebo vydal příkaz k odnětí věci podle zvláštního právního předpisu1e); policejní orgán potřebuje ke všem rozhodnutím nebo opatřením týkajícím se správy zajištěného majetku předchozí souhlas státního zástupce. O úkonech, jimiž se zasahuje do základních práv a svobod a o kterých podle zvláštního právního předpisu1e) rozhoduje v přípravném řízení soudce, rozhoduje podle tohoto zákona soudce na návrh státního zástupce. (4) Podáním obžaloby nebo návrhu na potrestání podle zvláštního právního předpisu1e) přechází správa zajištěného majetku na soud. Státní zástupce předá spolu s obžalobou nebo návrhem na potrestání soudu všechny doklady o úkonech jím učiněných při správě zajištěného majetku. (5) Ustanovení tohoto zákona o správě zajištěného majetku, v nichž se hovoří o obviněném, se obdobně užijí i na jinou osobu, jejíž majetek byl zajištěn v trestním řízení. (6) Zajištěné věci, které se podle tohoto zákona skládají do úschovy, skládají se vždy do úschovy soudu. (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku podle zvláštního právního předpisu1e). 1) § 47, 347 a 441 trestního řádu. 1a) § 79c a 79f trestního řádu. 1b) § 79d a 79f trestního řádu. 1c) § 79e a 79f trestního řádu. 1d) § 78, 79 a 79f trestního řádu. 1e) Trestní řád.“. 3. V § 5 odst. 2 písm. d) se slova „a nemovité věci“ nahrazují slovy „věci a nemovitosti“. 4. V § 5 odstavec 6 zní: „(6) Je-li k převodu nebo k zřízení práva k zajištěnému majetku nutný zápis do evidence vedené podle zvláštních právních předpisů, lze po vyrozumění provedeném podle odstavce 5 takový zápis provést jen s předchozím souhlasem soudu, který o zajištění rozhodl. Byl-li podle zvláštního právního předpisu podán návrh na vklad práva týkajícího se nemovitosti před vydáním usnesení o jejím zajištění a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění.“. 5. Nadpis § 7 zní: „Zjišťování cenných papírů, peněžních prostředků a jiných majetkových hodnot“. 6. V § 7 odst. 5 se slovo „další“ nahrazuje slovy „jiné majetkové“. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) § 79a až 79c a § 79e trestního řádu.“. 7. V § 8 odst. 2 větě druhé se za slova „společné domácnosti“ vkládají slova „, a dále osoba, o níž je známo, že má k nemovitosti práva,“. 8. V § 10 odst. 1 písmeno d) včetně poznámek pod čarou č. 7 až 9 zní: „d) vést v operativní evidenci7) způsobem a za podmínek upravených zvláštním právním předpisem8) až do doby konečného naložení s majetkem a v případě exekutora vést v evidenci podle zvláštního právního předpisu9), 7) § 15 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb. 8) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu. 9) § 76a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 10 odst. 3 písm. d) se slova „nemovité věci“ nahrazují slovy „nemovitost“. ČÁST ČTVRTÁ Čl. V Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odst. 1 větě první, § 24 odst. 1 písm. d) a § 35 odst. 5 se za slovo „věci“ vkládají slova „nebo jiné majetkové hodnoty.“. 2. V § 54 odstavec 3 zní: „(3) Rozsudek se vyhlašuje veřejně v hlavním líčení v přítomnosti mladistvého. Pravomocný odsuzující rozsudek může být uveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích jen bez uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení mladistvého, při přiměřené ochraně mladistvého před nežádoucími účinky jeho uveřejnění.“. 3. V § 54 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Předseda senátu může s přihlédnutím k osobě mladistvého a povaze a charakteru provinění rozhodnout a) o dalších omezeních spojených s uveřejněním pravomocného odsuzujícího rozsudku neuvedených v odstavci 3 za účelem přiměřené ochrany zájmů mladistvého, b) o uveřejnění pravomocného odsuzujícího rozsudku s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení mladistvého, jakož i o uveřejnění jeho dalších osobních údajů, jde-li o zvlášť závažné provinění a takové uveřejnění je potřebné z hlediska ochrany společnosti.“. ČÁST PÁTÁ Čl. VI Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se slovo „rozsudku“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“ a slova „Nejvyšší soud2)“ se nahrazují slovy „soud příslušný podle zvláštního právního předpisu2)“. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) § 452 a 458 trestního řádu.“. 2. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 2a zní: „(3) Pokud byly do Rejstříku trestů zaznamenány údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem podle odstavce 2 a soud příslušný podle zvláštního právního předpisu2a) následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí cizozemského soudu, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí podle odstavce 1. 2a) § 452 trestního řádu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. Dosavadní poznámka pod čarou č. 2a se označuje jako poznámka pod čarou č. 2b., a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 3. V § 4 odst. 4 se slova „Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku“ nahrazují slovy „soud uvedený v odstavci 1 rozhodne o uznání rozhodnutí“ a za slovo „nebo“ se vkládají slova „Nejvyšší soud rozhodne“. 4. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: