§ 126 Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) – SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) · 254/2001 Sb. · § 126 · Životní prostředí
Stručně: Paragraf 126 zákona o vodách obsahuje společná a přechodná ustanovení, která upřesňují výklad některých pojmů, řeší převody majetku státu a stanoví pravidla pro vydávání rozhodnutí v souvislosti s integrovanou prevencí.
§ 126 SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
(1) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem „vlastník“ nebo „nabyvatel“, rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.
(2) Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích, které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní organizace s ním nehospodaří.45) V pochybnostech o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení.
(3) Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem, pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.
(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) nebo § 59 odst. 2 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání rozhodnutí podle § 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2).
(6) Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 6 u zdrojů znečištění s povoleným množstvím vypouštěných odpadních vod větším než 6 000 m3/rok se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
(7) Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a).
(8) V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 14, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 59 odst. 2, § 61 odst. 8, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z moci úřední.
Výklad
Stručně
Paragraf 126 zákona o vodách obsahuje společná a přechodná ustanovení, která upřesňují výklad některých pojmů, řeší převody majetku státu a stanoví pravidla pro vydávání rozhodnutí v souvislosti s integrovanou prevencí.
Co to znamená v praxi
Rozšířený význam pojmů "vlastník" a "nabyvatel": V některých případech se pod těmito pojmy rozumí i ten, kdo má právo hospodaření, nebo uživatel, na kterého vlastník přenesl příslušná práva či povinnosti.
Převody státního majetku: Státní organizace spravující vodní toky jsou povinny převzít od organizačních složek státu vodní díla a pozemky tvořící koryta vodních toků, pokud s nimi stát hospodaří a není jasné, komu náleží, nebo s nimi nikdo nehospodaří.
Přechod vlastnictví podrobného odvodňovacího zařízení: Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu na cizím pozemku se stává vlastnictvím vlastníka pozemku. Pokud je takové zařízení na pozemku státu, přechází při převodu pozemku bezúplatně na nového nabyvatele, pokud nabyvatel do 24 měsíců od účinnosti zákona neoznámí nesouhlas s přechodem.
Vztah k integrované prevenci: Některá rozhodnutí podle vodního zákona se nevydávají, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci.
Na co si dát pozor
Převod podrobného odvodňovacího zařízení: Nový nabyvatel pozemku, na kterém se nachází podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu, by si měl být vědom možnosti bezúplatného přechodu vlastnictví tohoto zařízení, pokud do 24 měsíců od účinnosti zákona neoznámí nesouhlas.
Pochybnosti o správci vodního díla: V případě pochybností o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, rozhoduje Ministerstvo zemědělství, přičemž toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.