§ 40 Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

§ 40 (1) Osoba podle § 26 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 1 odst. 3 nebo 4 nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně nebo osobně, b) v rozporu s § 1 odst. 3 nevykoná znaleckou činnost ve sjednané nebo stanovené době, c) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí vykonat znalecký úkon, nebo vykoná znalecký úkon ve věci, v níž měla být vyloučena, d) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést znalecký úkon, nebo v rozporu s § 28 odst. 6 odmítne písemný znalecký úkon osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit, e) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, f) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti, g) v rozporu s § 27 odst. 3 znalecký posudek neuchová po dobu alespoň 10 let, h) v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti, i) v rozporu s § 31, 32 nebo 34 vyúčtuje vyšší znalečné. (2) Za přestupek lze uložit a) pokutu do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo i), b) pokutu do 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo h), c) pokutu do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), e), f) nebo g). (3) Ten, kdo znalecký posudek zpracoval, a ten, kdo se podílel na zpracování znaleckého posudku, může být spolupachatelem přestupku podle odstavce 1 písm. a), b), c) a h).