Stručně: Paragraf 149l zákona o podnikání na kapitálovém trhu umožňuje České národní bance obrátit se na Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) s žádostí o řešení sporu s orgánem dohledu jiného členského státu EU, pokud se neshodnou na limitech, orgán dohledu nespolupracuje nebo nereaguje na oznámení o porušení práva EU.
§ 149l Informační povinnosti České národní banky
Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro cenné papíry a trhy se žádostí o řešení sporu mezi ní a orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie v souladu s čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010, jestliže
a) se s tímto orgánem dohledu neshodne na stanovení jednotných limitů podle § 134b nebo podle srovnatelného ustanovení zahraničního práva,
b) tento orgán dohledu v přiměřené době nevyhověl její žádosti o spolupráci nebo o výměnu informací, nebo tuto žádost zamítl, nebo
c) tento orgán dohledu v přiměřené době nereagoval na její oznámení důvodného podezření porušení povinnosti vyplývající z práva Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích1),2).
Díl 5
Výklad
Stručně
Paragraf 149l zákona o podnikání na kapitálovém trhu umožňuje České národní bance obrátit se na Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) s žádostí o řešení sporu s orgánem dohledu jiného členského státu EU, pokud se neshodnou na limitech, orgán dohledu nespolupracuje nebo nereaguje na oznámení o porušení práva EU.
Co to znamená v praxi
Česká národní banka má nástroj pro řešení neshod s dohledovými orgány jiných členských států EU v oblasti kapitálového trhu.
Tento nástroj lze využít v případě, že se nedaří dosáhnout shody na stanovení jednotných limitů pro obchodování.
Umožňuje řešit situace, kdy zahraniční dohledový orgán odmítá spolupracovat, vyměňovat si informace nebo nereaguje na oznámení o možném porušení unijního práva.
Cílem je zajistit efektivní dohled a spolupráci mezi národními dohledovými orgány v rámci EU.
Na co si dát pozor
Možnost obrátit se na ESMA je podmíněna konkrétními situacemi popsanými v paragrafu, nejde o obecný nástroj pro jakýkoli spor.
Řešení sporu probíhá v souladu s čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010, což znamená, že proces je dán evropskou legislativou.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.