§ 100 Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška) – Technické podrobnosti pro správu katastru

§ 100 Technické podrobnosti pro správu katastru Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2007. Předseda: Ing. Večeře v. r. Příloha k vyhlášce č. 26/2007 Sb. 1. Druh pozemku KódNázevZkráceněCharakteristika druhu pozemku pro účely katastru2orná půdaPozemek, a) na němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny, b) který je dočasně zatravňován (víceleté pícniny na orné půdě).3chmelnicePozemek, na němž se pěstuje chmel.4vinicePozemek, na němž se pěstuje vinná réva.5zahradaPozemek, a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.6ovocný sadovoc. sadPozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha nebo pozemek tvořící s okolními pozemky takto osázený souvislý celek [§ 3i písm. e) zákona č. 252/1997 Sb.].7trvalý travní porosttravní p.Pozemek porostlý travinami, u něhož hlavní výtěžek je seno (tráva), nebo je určený k trvalému spásání, i když je za účelem zúrodnění rozoráván.10lesní pozemeklesní pozPozemek s lesním porostem a pozemek u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].11vodní plochavodní pl.Pozemek, na němž je koryto vodního toku, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.13zastavěná plocha a nádvořízast. pl.Pozemek, na němž je a) budova nebo rozestavěná budova podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona, včetně nádvoří, vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha, b) společný dvůr podle § 4 odst. 4 písm. c), c) zbořeniště, d) vodní dílo.14ostatní plochaostat. pl.Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků. 2. Způsob využití pozemku KódNázevZkráceněVýznamKód druhu p.1skleník, pařeništěskleník-pařeniš.Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.2 až 7 a 102školkaNa pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.3plantáž dřevinNa pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, lignikultury apod.2, 6 až 10 a 144les jiný než hospodářskýles (ne hospodář.)Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb.105lesní pozemek, na kterém je budovales s budovouLesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.6rybníkUmělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.117koryto vodního toku přirozené nebo upravenétok přirozenýKoryto vodního toku, které vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy (například břehovým opevněním) nebo ohrazováním.8koryto vodního toku umělétok umělýKoryto vodního toku, které bylo vytvořeno uměle (například opevněné koryto vodního toku, průplav, kanál apod.).9vodní nádrž přírodnínádrž přírodníPozemek, na kterém je vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou lidskou činností (například jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.).10vodní nádrž umělánádrž uměláPozemek, na kterém je vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (například velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.).11zamokřená plochazamokřená pl.Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina).12společný dvůrSpolečný dvůr v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytových domů, které s tímto pozemkem sousedí.1313zbořeništěPozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.14dráhaPozemek, na kterém je dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová (§ 1 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.1415dálnicePozemek, na kterém je dálnice a její součásti (§ 4 zákona č. 13/1997 Sb.).16silnicePozemek, na kterém je silnice I. až III. třídy a její součásti (§ 5 zákona č. 13/1997 Sb.).17ostatní komunikaceostat. komunikacePozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti (§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb.).10 a 1418ostatní dopravní plochaost. dopravní pl.Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).1419zeleňOkrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.20sportoviště a rekreační plochasport. a rekr. pl.Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, tábořiště apod.10 a 1421hřbitov, urnový hájhřbitov-urn. hájHřbitov, urnový háj.1422kulturní a osvětová plochakult. a osvět.pl.Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.23manipulační plochamanipulační pl.Manipulační a skladová plocha [§ 4 odst. 4 písm. d)].24dobývací prostordobývací prost.Prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor jen části výhradního ložiska.2 až 10 a 1425skládkaSkládka odpadu.1426jiná plochaPozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.27neplodná půdaSvah, skála a jiná neplodná půda.28vodní plocha, na které je budovavod.pl.s budovouPozemek vodní plochy, na kterém je postavena budova.11 Poznámka: 1. Druh pozemku vodní plocha, ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří bez připojené budovy nebo vodního díla musí mít vyznačen způsob využití pozemku. 2. Je-li na stavební parcele evidována budova nebo vodní dílo ve vlastnictví jiného vlastníka, je u této parcely ve výpisu z katastru nemovitostí vyznačen způsob využití „stavba“ s označením listu vlastnictví „LV“, na kterém je tato budova nebo vodní dílo evidováno. 3. Typ stavby KódNázevZkráceně1budova s číslem popisnýmč.p. ...2budova s číslem evidenčnímč.e. ...3budova bez čísla popisného nebo evidenčníhobez čp/če4rozestavěná budovarozestav.6vodní dílovod. dílo 4. Způsob využití stavby KódNázevZkráceněVýznamKód typu st.2zemědělská usedlostzem.usedZemědělská usedlost (statek), soubor staveb, který tvoří zejména budova s obytnou částí, stodola, chlévy apod.1 a 46bytový důmbyt.důmStavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].7rodinný důmrod.důmStavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].8stavba pro rodinnou rekreacirod.rekrStavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci, a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]; například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata.1,2 a 49stavba pro shromažďování většího počtu osobshromaž.Stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2 (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.) [§ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].1,3 a 410stavba pro obchodobchodStavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod. [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].11stavba ubytovacího zařízeníubyt.zařStavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, kolej, internát, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkový objekt využívaný pro přechodné ubytování apod.); stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci [§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.].12stavba pro výrobu a skladovánívýrobaStavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě pro služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb určených pro skladování [§ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].13zemědělská stavbazem.stavStavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu a skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [§ 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].1,3 a 414stavba pro administrativuadminis.Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod.15stavba občanského vybaveníobč.vybStavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště, vědu a výzkum apod.16stavba technického vybavenítech.vybStavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu) [§ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].17stavba pro dopravudopravaStavba pro zabezpečení dopravy.18garážObjekt popřípadě prostor, který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž ve smyslu ČSN 736057 a ČSN 736058).19jiná stavbajiná st.Stavba jiného než v této tabulce uvedeného způsobu využití.20víceúčelová stavbavíceúčelStavba sloužící více účelům (například obchodnímu, administrativnímu, bytovému, rekreačnímu a pod.).21skleníkSkleník, který je budovou podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona.22přehradaVodní dílo podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.623hráz přehrazující vodní tok nebo údolíhráz př.Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.24hráz k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodnihráz podVodní dílo podle § 2 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.25hráz ohrazující umělou vodní nádržhráz ohrVodní dílo podle § 2 písm. b) bod 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.26jezVodní dílo podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.27stavba k plaveb.účelům v korytech nebo na březích vod.tokůplav.úč.Vodní dílo podle § 2 písm. d) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.28stavba k využití vodní energie (vodní elektrárna)vodní elVodní dílo podle § 2 písm e) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.29stavba odkalištěodkališ.Vodní dílo podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. Poznámka: 1. U budov se zapisuje převažující způsob využití. 2. V informačním systému katastru nemovitostí mohou být uvedeny též zrušené kódy způsobu využití stavby 1 (průmyslový objekt), 3 (objekt k bydlení), 4 (objekt lesního hospodářství) a 5 (objekt občanské vybavenosti), které není možné nově zapisovat, a to až do doby nejbližší změny v katastru týkající se příslušné budovy nebo do obnovy katastrálního operátu novým mapováním. 5. Typ a způsob využití bytu nebo nebytového prostoru (jednotky) Typ jednotkyZpůsob využití jednotkyKódNázevZkráceněKódNázevZkráceně1byt nebo nebytový prostor1byt2rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostorrozest.2ateliér3garáž4dílna nebo provozovnadílna5jiný nebytový prostorj.nebyt. 6. Typ a způsob ochrany nemovitosti TypZkrácený název typu ochranyKód způsobuZkrácený název způsobu ochrany1 ochrana přírody a krajiny 6národní park - I. zóna7národní park - II. zóna8národní park - III. zóna9ochranné pásmo národního parku10chráněná krajinná oblast - I. zóna11chráněná krajinná oblast - II.-IV. zóna12národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka13přírodní rezervace nebo přírodní památka14ochr. pásmo jiného zvlášť chrán. území nebo pam. stromu34evropsky významná lokalita35ptačí oblast2 památková ochrana15nemovitá národní kulturní památka16pam. rezervace - budova, pozemek v památkové rezervaci17pam. zóna - budova, pozemek v památkové zóně18nemovitá kulturní památka19ochr. pásmo nem.kult. pam.,pam. zóny,rezervace, nem. nár.kult. pam.3 ochr.přír.léč.láz, přír.léčiv. zdroje a zdroje přír.min.vody20vnitřní území lázeňského místa21přír. léč. zdroj nebo zdroj přír. miner. vody22ochr. pásmo přír.léčiv. zdroje nebo zdroje přír. miner.vody4ochrana nerostného bohatství23chr.lož.území,dob.prostor,chr.území pro zvl.zásahy do z.kůry5ochrana značky geodetického bodu24chráněná značka geodetického bodu25chráněné území značky geodetického bodu6jiná ochrana pozemku26pozemek určený k plnění funkcí lesa27zemědělský půdní fond7ochrana vodního díla28ochranné pásmo vodního díla8 ochrana vodního zdroje29ochranné pásmo vodního zdroje (zrušeno 21. dubna 2002)32ochranné pásmo vodního zdroje 1.stupně33ochranné pásmo vodního zdroje 2.stupně KódVýznam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti14Ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo památného stromu.15Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za národní kulturní památku, pozemky související s budovou.18Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za nemovitou kulturní památku, pozemky související s budovou.19Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu.21Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo minerální vody nebo plynu nebo zdroj přírodní minerální vody.23Chráněné ložiskové území, dobývací prostor, chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry.26Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.).27Zemědělský půdní fond - zemědělské pozemky a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.).34Evropsky významná lokalita, která byla zařazena do evropského seznamu lokalit významných pro Evropská společenství. 7. Rozlišení a druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence 7.1 Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidenceOznačeníParcela katastru nemovitostíPKNParcela zjednodušené evidencePZE 7.2 Druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence Druh číslování parcelKódParcela stavební při dvojí číselné řadě1Parcela pozemková a parcela stavební při jednotné číselné řadě2 7.3 Původ parcely zjednodušené evidence Původ parcelyZkratkaKódEvidence nemovitostíEN3Pozemkový katastrPK4Přídělový plán nebo jiný podkladGP6 8. Souřadnicový systém NázevKódS-JTSK1gusterbergský2svatoštěpánský3místní4 9. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK a katastrální mapy v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském 9.1 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy v S-JTSK navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1:50 000 v S-JTSK. Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy (obr. 1). 9.2 Klad a rozměry mapových listů v S-JTSK se odvozují u map měřítek: a) 1:5000 - dělením mapového listu státní mapy 1:50 000 na 10 sloupců ve směru osy Y a na 10 vrstev ve směru osy X (obr. 1), b) 1:2000 - dělením mapového listu měřítka 1:5000 na dva sloupce a na dvě vrstvy (na polovinu rovnoběžkami s osami X, Y) (obr. 2), c) 1:1000 - dalším postupným dělením mapového listu měřítka 1:2000 na sloupce a vrstvy obdobně jako v písm. b) (obr. 2). Obr. 1 Obr. 2 9.3 Rozměry rámu mapových listů v S-JTSK včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce Měřítko mapyRozměry rámu (mm)Délka úhlopříčky rámu (mm)Rozměry zobrazeného území (m)Plocha zobrazeného území (ha)1:5000500 x 400640,312500 x 20005001:2000625 x 500800,391250 x 10001251:1000625 x 500800,39625 x 50031,25 9.4 Označení mapových listů v S-JTSK obsahuje podle měřítka a) 1:5000 - název příslušného listu státní mapy měřítka 1:50 000 (daný názvem největšího sídla zobrazeného na tomto listu, popřípadě morfologického útvaru), doplněný číslem sloupce a vrstvy (bod 9.2); čísla se oddělí pomlčkou (například OLOMOUC 6-5, obr. 1); sloupce a vrstvy se číslují od severovýchodního rohu listu ve směru os Y a X číslicemi 0 až 9, b) 1:2000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:5000, doplněné za lomítkem čísly mapových listů (1 až 4), počínaje číslem 1 v severozápadní čtvrtině (například OLOMOUC 6-5/1, obr. 2), c) 1:1000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:2000, doplněné čísly 1 až 4 v souladu s postupným dělením listu na čtvrtiny (například OLOMOUC 6-5/21, obr. 2). 9.5 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy v systému gusterbergském nebo svatoštěpánském navazuje na klad triangulačních listů v těchto systémech. Sloupce jsou číslovány římskými čísly samostatně na východ a na západ od základního poledníku. Vrstvy pak arabskými čísly od nejsevernější vrstvy k jihu (obr. 3). Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy. Obr. 3 9.6 Klad a rozměry mapových listů v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském se odvozují u map měřítek a) 1:2880 – dělením triangulačního listu na 4 sloupce ve směru osy Y a 5 vrstev ve směru osy X (obr. 4), b) 1:1440 – dělením mapového listu měřítka 1:2880 na dva sloupce a dvě vrstvy, na poloviny rovnoběžkami s osami Y a X (obr. 5), c) 1:720 – dělením mapového listu 1:2880 na čtyři sloupce a čtyři vrstvy, na čtvrtiny rovnoběžkami s osami Y a X (obr. 6). Rozměry rámu mapových listů v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce Měřítko mapyRozměry rámu (mm, palce)Délka úhlopříčky rámu (mm, palce)Rozměry zobrazeného území (m, sáhy)Plocha zobrazeného území (ha, jitra)1:2880658,5 x 526,8 843,29 1896,484 x 1517,187 287,7321 25 x 2032,021000 x 8005001:1440658,5 x 526,8843,29 948,242 x 758,593 71,9330 25 x 2032,02500 x 400125 9.7 Označení mapových listů map v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském obsahuje podle měřítka a) 1:2880 – rozlišení sloupce triangulačního listu (východní nebo západní), římské číslo sloupce, číslo vrstvy (údaje odděleny pomlčkou) a písmenné označení mapového listu (sloupec a vrstva) podle obr. 4. Novější označení používá místo písmenného označení listu jeho číslo podle obr. 4 (například VS-III-22 cf nebo VS-III-22-6), b) 1:1440 – označení zdrojového mapového listu 1:2880 doplněné o vlastní označení listu sloupcem a vrstvou ve formě zlomku podle obr. 5 (například VS-III-22 cf 1/3), c) 1:720 - dělením mapového listu 1:2880 na čtyři sloupce a čtyři vrstvy, na čtvrtiny rovnoběžkami s osami Y a X (obr. 6). Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 9.8 Kromě mapových listů v měřítku 1:2880 a mapových listů vzniklých postupným půlením tohoto listu existují v malém rozsahu klady mapových listů v měřítkách 1:2500, případně 1:1250, 1:2000 a 1:1000 vycházející z nového kladu triangulačních listů po zavedení metrické míry. 10. Mapové značky katastrální mapy v S-JTSK a digitalizované mapy 10.1 Čáry Poř. čísloDruh čáryRozměry v mm *)Specifikace mm Tloušťka čáry0.01 Čára plná10,13tenká20,18tenká0.02Čáry čárkované1,0 1,040,35tlustá 0.032,0 1,060,70velmi tlustá0.042,0 2,0*) Délky čárek, velikost teček a velikost mezer v opakující se skupině těchto prvků. Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tloušťky čáry (například 0.021 = tenká čárkovaná čára).0.053,0 1,00.075,0 2,00.10Čára tečkovaná0,3 0,10.12Čáry střídavé1,0 0,8 0,3 0,80.132,0 0,8 0,3 0,80.143,0 1,3 0,3 1,30.183,0 2,0 3,0 1,3 0,3 1,30.195,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3 10.2 Body bodových polí a hraniční znaky Poř. čísloPředmětZnačkaPříklad použitíPoznámka1.01Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bodčíslo bodu pokud možno vlevo od značky, v náčrtu červeně ø 2 mm1.02Bod jako v 1.01, ale osazený jen podzemní značkou nebo pod vodou1.05Lomový bod označený hraničním znakemv náčrtu 1.07Pomocný měřický bodčerveně, jen v náčrtu1.09Lomový bod označený jiným trvalým způsobem nebo neoznačený trvale (například trubkou, kolíkem)jen v náčrtu, index u bodu například „k“ = kolík „tr.“ = trubka „sl.“ = sloupek plotu1.10Identický bod pro zobrazení změnyjen v náčrtu, možno odsadit do volného místa vývodkou1.11Bod dočasně stabilizovaný s výzvou k trvalému označeníjen v náčrtu zjišťování hranic 10.3 Hranice Poř. čísloPředmětZnačkaPříklady použitíPoznámka2.01Hranice státníznačka 2.01 až 2.06 se umísťuje zejména u trojmezí a u hlavních lomových bodů2.03Hranice kraječára 0.1862.04Hranice okresučára 0.1462.05Hranice obce2.06Hranice katastrálního území2.10Dřevěný plot, vlastnictví zjedná stranyjen v náčrtu2.11Dřevěný plot, spoluvlastnictví2.12Drátěný nebo kovový plot, vlastnictví zjedná strany2.13Drátěný nebo kovový plot, spoluvlastnictví2.14Živý plot, vlastnictví zjedná strany2.15Živý plot, spoluvlastnictví2.16Ohradní zeď, vlastnictví zjedná strany2.17Ohradní zeď, spoluvlastnictví2.18Slučkav geometrickém plánu a v náčrtu na nové hranici 2.19Hranice parcely, vnější obvod stavby, jiná vnitřní kresba v parcelečára 0.0112.20Hranice jako 2.19, ale shora neviditelná, podchodná část budovyčára 0.0212.21Hranice pohyblivá, nestáláčára 0.1012.22Hranice převzatáčára 0.121, jen v náčrtu zjišťování hranic2.23Hranice chráněného územíčára 0.1812.24Hranice ochranného pásmačára 0.1912.27Hranice spornáčára 0.1312.28Hranice rozsahu věcného břemene>čára 0.051, orientuje se směrem do části pozemku zatížené věcným břemenem Poznámka: 1. V grafickém výstupu z digitální mapy a digitalizované mapy se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 v bodě 10.1), vnitřní kresba tenkou čárou (specifikace 1 v bodě 10.1) a značka pořadového čísla 2.18 (slučka) se nepoužije. 2. Mapové značky pořadové číslo 2.23 a 2.24 se v případě jejich souběhu s jinou hranicí zobrazují 0,5 mm směrem do chráněného území nebo ochranného pásma. 10.4 Druhy pozemků a způsob jejich využití Poř. čísloPředmětZnačka Příklad použitíPoznámka3.01Orná půdajen v náčrtu3.02Chmelnicemapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé výměry může být vynechána3.03Vinice3.04Zahrada3.05Ovocný sad3.06Trvalý travní porost3.08Lesní půda bez rozlišení druhu porostumapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé výměry může být vynechána3.14Park, okrasná zahrada3.15Hřbitov3.16Neplodná půda8.02Koryto vodního toku8.03Vodní nádrž8.04Zamokřená plocha (močál, mokřad, bažina)7.01Dobývací prostor3.19Zbořeniště, společný dvůr 10.5 Ochrana nemovitosti Poř. čísloPředmětZnačkaPříklad použitíPoznámka3.18Nemovitá kulturní památkaumísťuje se uvnitř zobrazených chráněných objektů7.03Ložisko slatin a rašelin 10.6 Stavební objekty Poř. ČísloPředmět ZnačkaPříklad použitíPoznámka4.02Budova4.24Vodní dílo4.06Nádvoříjen v náčrtu4.09Kostel, kaple nebo modlitebnaumísťuje se uvnitř zobrazeného objektu ve směru chrámové lodi4.10Synagoga 10.7 Další prvky polohopisu Poř. ČísloPředmětZnačkaPříklad použitíPoznámka4.11Střed předmětu malého rozsahu4.12Předmět malého rozsahu (zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž, boží muka)4.25Hrana koruny a střední dělicí pás silniční komunikacečára 0.0114.20Most bez rozlišení, propustek5.01Osa železničních kolejíčára 0.0146.01Kovový, betonový stožár6.02Příhradový stožár6.05Osa nadzemního vedeníčára 0.0416.59Vedení vysokého a velmi vysokého napětí 10.8 Mapové značky nově nevyznačované Poř. čísloPředmětZnačkaPříklad použití1.03Bod jednotné nivelační sítě1.04Stabilizovaný bod technické nivelace2.22Hranice převzatá2.26Hranice podzemní3.07Pastvina4.01Průmět okraje střešního pláště4.03Budova dřevěná4.08Schodiště u významného objektu na veřejném prostranství nebo schodiště v nesjízdných komunikacích4.20Lávka bez rozlišení5.21Visutá lanová dráha5.22Pozemní lanová dráha6.04Stožár vysílacích nebo retranslačních stanic8.11Veřejná studna Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm. 11. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1:1250, 1:1440, 1:2500 a 1:2880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 10 této přílohy 11.1 Mapové značky Poř. čísloPředmětZnačka1Hranice státní2Hranice kraje3Hranice okresu4Hranice obce5Hranice katastrálního území6Hranice chráněného území7Chmelnice8Vinice9Zahrada10Trvalý travní porost11Sad12Lesní půda13Koryto vodního toku14Hřbitov 11.2 Mapové značky nově nevyznačované Poř. čísloPředmětMapová značka1Hranice neznatelná2Pastvina3Koryto vodního toku kryté4Ostatní plochy5Zamokřená půda bez rákosí Zamokřená půda s rákosím6Zřícenina7Most kamenný, betonový Most železný Most dřevěný8Lávka užší než 2 m Lávka širší než 2 m Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm. 12. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole 12.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby body nebyly ohroženy, aby jejich signalizace byla jednoduchá a aby body byly využitelné pro připojení podrobného měření. 12.2 Body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně omezovaly vlastníka v užívání pozemků, například v obvodu dopravních komunikací. 12.3 Body podrobného polohového bodového pole se zřizují a) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov, b) na hranici pozemku se znakem, který svojí stabilizací vyhovuje ustanovením bodu 12.4 a 12.5, c) na objektech se stabilizační značkou, například na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, znacích lomových bodů na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou. 12.4 Pokud nejsou pro umístění bodů podrobného polohového bodového pole vhodné objekty, potom se výjimečně stabilizují kamennými hranoly o celkové délce nejméně 500 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 70 mm. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o stejných rozměrech, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem. 12.5 Body podrobného polohového bodového pole je možno také stabilizovat a) vysekáním křížku na opracované ploše skály, b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod., pevně osazenými na budovách, c) železnými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm, d) železnými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena závitem proti vytažení znaku) a pevně připojenou hlavou z plastu velikosti nejméně 120 mm x 120 mm x 120 mm, e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně 1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu, 2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí; 12.6 Body podrobného polohového bodového pole se volí v hustotě s přihlédnutím k technickým možnostem měření pro účely správy katastru. 12.7 Body podrobného polohového bodového pole se zaměřují v terénu určováním hodnot délek a úhlů (určovací prvky), popřípadě výšek, nebo určením souřadnic technologií GNSS. 12.8 Zaměření každého bodu podrobného polohového bodového pole se provede nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů. 12.9 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahem mxy=mx2+my22, kde mx, my jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a zhušťovacím bodům. 12.10 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy. 12.11 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí a) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené metodou nejmenších čtverců, nebo b) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené z dvojice měření, která nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných bodů podrobného polohového bodového pole musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy. 12.12 Ověření souřadnic stávajícího bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí nezávislého kontrolního určení souřadnic. Skutečná souřadnicová chyba nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 bodů podrobného polohového bodového pole se základním polohovým bodovým polem a zhušťovacími body musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy. 12.13 Úplné číslo bodu podrobného polohového bodového pole je dvanáctimístné, kde a) první tři číslice jsou pořadovým číslem katastrálního území v rámci okresu, b) čtvrtá číslice je uvnitř okresu nulová, nebo může znamenat příslušnost bodu do katastrálního území sousedního okresu a pak má hodnotu v rozmezí 1 až 8, c) pátá až osmá číslice jsou nulové, d) poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu uvnitř katastrálního území v rozsahu 0501 až 3999. 12.14 Úplné číslo dočasně stabilizovaného bodu podrobného polohového bodového pole má na prvém až osmém místě číslice podle bodu 12.13 písm. a), b) a c), a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu od čísla 4001 včetně. 12.15 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole obsahují a) číslo bodu, b) lokalizační údaje o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1:5000, c) souřadnice v S-JTSK zaokrouhlené na 2 desetinná místa, třídu přesnosti (jen u bodů zřízených před 28. dubnem 1993) a výšku bodu v Bpv (pokud byla určena), d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami, e) nárys nebo detail, f) popis, způsob stabilizace a určení bodu, g) poznámky. 12.16 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole se předávají na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu. 12.17 Čísla zrušených bodů podrobného polohového bodového pole se znovu nesmí použít. 13. Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a souřadnic podrobných bodů 13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední souřadnicová chyba mxy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md. Délky se určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky md vypočtenou podle bodu 13.6. 13.2 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy. Mezní rozdíl délky ud se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md. 13.3 Mezní polohová chyba up je dána vztahem up= √2.uxy. 13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi. 13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující, když rozdíl kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní rozdíl ud vypočtený podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky md se stanoví podle bodu 13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určovanými body musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní střední chyby délky md. 13.6 Základní střední chyba délky md je dána vztahem md=k·d+12d+20, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností. 13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující, když a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření je menší než mezní souřadnicová chyba uxy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy. 13.8 Při ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) nesmí skutečná souřadnicová chyba překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 13.2, přičemž základní střední souřadnicová chyba se stanoví podle bodu 13.9. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 podrobných bodů polohopisu s bodovým polem musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy. 13.9 Kód kvality podrobných bodů určených geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami se stanoví podle hodnoty výběrové střední souřadnicové chyby v závislosti na základní střední souřadnicové chybě mxy Kód kvalityZákladní střední souřadnicová chyba mxv30,14 m40,26 m50,50 m Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. 14. Zásady a kritéria určení výměr 14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 77 odst. 2, přitom se ponechají dosavadní výměry v rozsahu uvedeném v § 29 odst. 2. 14.2 U výpočtu výměr v analogové mapě jsou přípustná tato zjednodušení a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů, určených s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než 1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha, 2. 4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha, c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní, d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu. 14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u parcel katastru. 14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o digitální nebo digitalizovanou mapu, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6. 14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou. 14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 1 a 2, b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu 14.7, c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné, d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu. 14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2. Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, která je tvořena a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se 1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a zpravidla se nevyrovnává, 2. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají, b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů vzniklý zaokrouhlováním poznamená v geometrickém plánu. 14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Nelze-li provést vyrovnání ve skupině, ale rozdíl lze přiřadit pouze jedné parcele, čímž dochází k překročení mezní odchylky, navrhne se oprava výměry. Výměry dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů) podle bodu 16.23 písm. d). 14.9 Mezní odchylky v digitální mapě a v digitalizované mapě Kód kvality u nejméně přesně určeného lomového bodu na hranici parcely (dílu parcely)Mezní odchylka v m23240,4.√P + 451,2.√P + 1260,3.√P + 370,8.√P + 882,0.√P + 20 P v m2 je větší z porovnávaných výměr. Mají-li lomové body na hranici parcely, dílu parcely nebo skupiny parcel různé kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality bodu s největší střední souřadnicovou chybou. 14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v analogové mapě se stanoví obdobně podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry [§ 77 odst. 2 písm. d)] se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6. 14.11 Hodnota mezní odchylky uMP v m2 mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví, jsou-li a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových bodů obvodu parcely (dílu), které byly vypočteny s kódem způsobu určení výměry 1, ze vzorce uMP=12.n1+n2-1, kde n1 je počet dosavadních parcel ve skupině, n2 je počet nových parcel a dílů ve skupině, b) dosavadní a nové výměry určeny s kódem způsobu určení výměry 0 nebo kombinací různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou podle vzorců uvedených v bodu 14.9; nedochází-li k vyrovnání mezi dva a více dílů, vypočtená hodnota se nenásobí. 14.12 Při postupu podle bodu 16.26 písm. c) se mezní odchylky výpočtu výměr podle bodu 14.9 nepoužijí. 15. Charakteristiky a kritéria přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy 15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů na podkladě jejich výsledných souřadnic je střední chyba zobrazení mzobr. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení nepřesáhla hodnotu mzobr = 0,16 mm na mapě bez ohledu na její měřítko. Charakteristikou relativní přesnosti geometrického a polohového určení nemovitostí daného zobrazením je střední chyba spojnice dvojice bodů md. 15.2 Mezní rozdíl délky se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md vypočtené podle bodu 15.5. 15.3 Posouzení dosažené přesnosti zobrazení podrobných bodů se provádí pomocí délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy. 15.4 Dosažená přesnost se považuje za vyhovující, když rozdíl délky určené z přímého měření a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než mezní rozdíl vypočtený podle bodu 15.2. 15.5 Základní střední chyba délky md je dána vztahem md=k·d+12d+20, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby mxy stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností s tím, že u bodů bez souřadnic určených v S-JTSK se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6. 15.6 Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z analogové mapy se stanoví podle měřítka této mapy Kód kvalityMěřítko katastrální mapyZákladní střední souřadnicová chyba mxv61:1000, 1:12500,21 m71:2000, 1:25000,50 m81:2880 a jiné výše neuvedené1,00 m 16. Náležitosti záznamu podrobného měření změn 16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti a) popisové pole, b) náčrt, c) zápisník, d) protokol o výpočtech, e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů), f) návrh zobrazení změny, g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic; zpravidla pod popisovým polem. Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku, pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro upřesněný přídělový plán obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), b), d), e) a f). 16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny je a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole (§ 68 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového pole, b) písemný podnět podle § 52 odst. 3 na opravu chybných údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být chyba opravena, c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení dalšího prvku polohopisu nebo jeho změny a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku, e) technická zpráva obsahující údaje o použitých podkladech o dosažených odchylkách na bodech použitých pro zobrazení přídělu v katastrální mapě. 16.3 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku lze rozsah věcného břemene vymezit bez jeho vytyčení v terénu, a to vzdáleností od liniového nebo bodového prvku, jehož poloha v terénu je evidována v katastru nebo na základě vytyčení tohoto prvku v terénu; přesnost určení rozsahu věcného břemene k části pozemku závisí na přesnosti určení bodů tohoto prvku124). Při převzetí souřadnic bodů použitých pro vymezení rozsahu věcného břemene z výsledků jiných zeměměřických činností ověřených ověřovatelem, například z dokumentace skutečného provedení stavby, se k těmto údajům připojí poznámka obsahující bližší specifikaci výsledku zeměměřické činnosti (nejméně jméno ověřovatele, číslo položky, pod kterou je fyzická osoba vedena v seznamu u Úřadu, číslo z evidence ověřovaných výsledků a datum ověření). 16.4 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma lze průběh jejich hranice vymezit i s využitím map dřívějších pozemkových evidencí. 16.5 Úplné číslo podrobného bodu je dvanáctimístné, kde a) první tři číslice jsou pořadovým číslem katastrálního území v rámci okresu, b) čtvrtá číslice je uvnitř okresu buď nulová, nebo může znamenat příslušnost záznamu podrobného měření změn do katastrálního území sousedního okresu a pak má hodnotu v rozmezí 1 až 8, c) pátá až osmá číslice jsou číslem záznamu podrobného měření změn, d) poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu uvnitř záznamu podrobného měření změn v rozsahu 0001 až 3999. 16.6 Úplné číslo pomocného měřického bodu a pomocného bodu pro výpočet má na prvém až osmém místě číslice podle bodu 16.5 písmen a), b) a c) a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu od čísla 4001 včetně. 16.7 Vzor popisového pole 16.8 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny tiskopisem Úřadu. Název „Záznam podrobného měření změn“ v tiskopisu nebo při jeho vyhotovení počítačovými prostředky se upraví na název podle této vyhlášky, jedná-li se o neměřický záznam. Pod popisovým polem se uvádí a) text: „S průběhem a trvalým označením nových navrhovaných nebo změněných hranic byl v terénu seznámen:“. Za textem se uvede jméno a příjmení osoby, která byla seznámena s průběhem a označením hranic pozemků, místo (název obce) a datum seznámení s průběhem a označením hranic pozemků, b) seznam příloh podle bodu 16.2, c) případné upozornění na návrh opravy geometrického a polohového určení pozemku podle § 28 odst. 1 písm. d) nebo změny výměry podle § 29 odst. 1 písm. b), c) nebo d). 16.9 Záznamy podrobného měření změn se číslují v rámci katastrálního území v jedné číselné řadě v rozsahu 0001 až 9999. 16.10 Vzor náčrtu 16.11 Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, identických bodů značkou č. 1.10, měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u analogových map), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení lomových bodů hranic, dále čísla bodů, parcelní čísla, označení dílů a mapové značky druhů pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení a oměrné a jiné kontrolní míry, popřípadě další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.). Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, je možné symbolizovat míru v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. Pokud není možné oměrnou míru změřit ani nepřímo, poznamená se u dotčeného úseku hranice místo měřického údaje písmenná zkratka „n.m.“. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich popisné nebo evidenční číslo, typ a způsob využití, jsou-li tyto údaje známy. 16.12 Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního i nového stavu parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou. 16.13 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případné reprodukci. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (například drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zobrazení vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 17.5. Není na závadu, jsou-li v náčrtu zobrazeny skutečnosti nad rámec stanoveného obsahu a je-li významnější obsah zvýrazněn (například měřická síť červeně, budovy šrafováním), nesmí tím však být zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu. U budov dotčených změnou se uvádí číslo popisné nebo evidenční, je-li takové číslo přiděleno, tak, že se umístí podél té strany budovy, kde je vchod. 16.14 Číslo bodu, jehož poloha byla určena z výsledků měření dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn, obsahuje na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě, že takový bod bude zrušen a nahrazen bodem s kódem kvality 3, uvede se nejprve číslo nového bodu, dále za rovnítko škrtnuté číslo rušeného bodu. 16.15 V náčrtu se užijí mapové značky uvedené u geometrického plánu v bodu 17.7. Záměry na vytyčované lomové body se v náčrtu zobrazují čárou 0.102. 16.16 Náčrt má formát A4 a v případě většího formátu (při měření většího rozsahu) se skládá do uvedeného formátu tak, aby na vrchní straně byl údaj o jeho příslušnosti k záznamu podrobného měření změn nebo, má-li náčrt více samostatných částí než 3, uvede se na první z nich také jednoduchý přehled jejich kladu. 16.17 Zápisník obsahuje a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu, b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického základu a identických bodů, c) další měřené kontrolní údaje, popřípadě doplňující popis bodů. 16.18 Zápisník, obsahující měřené údaje může být nahrazen v případě použití technologie GNSS výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu. 16.19 Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů a výměr, b) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami, c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů, vypočtených transformací z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality, d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny, e) výpočet číselně určených výměr, f) seznam souřadnic nově určených bodů, g) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která výpočty prováděla. 16.20 Seznam souřadnic nově určených bodů obsahuje a) úplné číslo bodu (bod 16.5), b) souřadnice obrazu v pořadí Y, X (bod 16.24), c) souřadnice polohy v pořadí Y, X, d) kód kvality uvedený u souřadnic platného geometrického a polohového určení, e) případnou poznámku. U pomocných bodů podle bodu 16.6 a dalších v terénu zaměřených bodů, které nebudou v novém stavu podrobnými body polohopisu katastrální mapy, se neuvádí souřadnice obrazu a kód kvality. 16.21 Samostatnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech, které na podkladě výsledků měření mají být při zápisu v katastru zrušeny. Pokud je rušený bod nahrazován novým bodem, uvede se tato skutečnost v poznámce údajem o čísle nového bodu. 16.22 Vzor záznamu výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) 16.23 Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) obsahuje a) číslo geometrického plánu nebo záznamu podrobného měření změn, pokud se nezhotovuje geometrický plán, a označení listu katastrální mapy, b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s jejich vyrovnáním a kódem způsobu výpočtu, c) podle potřeby výpočet dílů parcel zjednodušené evidence s uvedením druhu dřívější pozemkové evidence podle bodu 7.3, d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních skupin s uvedením jeho velikosti a příčiny a e) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která výměry vypočítala. 16.24 Návrh zobrazení změny má vždy elektronickou formu a tvoří jej změnová data ve výměnném formátu. K bodům změny se uvádí souřadnice polohy a souřadnice obrazu, které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit, a to u katastrální mapy v S-JTSK do hodnoty dané mezní souřadnicovou chybou. Souřadnice polohy jsou souřadnice určené geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami s přesností podle bodu 13.1 přílohy. Souřadnice obrazu podrobného bodu polohopisu v katastrální mapě (dále jen „souřadnice obrazu“) jsou souřadnice, které slouží k zobrazení bodu v katastrální mapě. Kód kvality podle § 6 odst. 2 se vztahuje k souřadnicím polohy, nebo souřadnicím obrazu, kterými má být nemovitost v katastru geometricky a polohově určena. Součástí návrhu zobrazení změny jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu použitými pro přiřazení změny podle identických prvků (dále jen "přiřazení změny") [bod 16.27 písm. a)], v prostorech s analogovou mapou se souřadnice obrazu uvedou shodné se souřadnicemi polohy, případně je z důvodu zobrazení změny v orientační mapě parcel možné uvést souřadnice odlišné. V prostorech s analogovou mapou se návrh zobrazení změny vyhotoví také v analogové podobě, a to na nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné podložce. Návrh zobrazení změny v analogové podobě obsahuje hlavičku s údaji o čísle geometrického plánu (zakázky), katastrálním území, mapovém listu a měřítku katastrální mapy a podle povahy změny a formy katastrální mapy identické body nebo značky čtvercové souřadnicové sítě, zaměřené lomové body navrhovaných hranic, vytyčených nebo upřesněných dosavadních vlastnických hranic pozemků a hranic rozsahu věcného břemene nebo skupiny věcných břemen v místě, kde hranice rozsahu věcného břemene není shodná s hranicí pozemku, zobrazené ze souřadnic obrazu. 16.25 Návrh zobrazení změny přizpůsobením mapy změně se použije, pokud a) změna nenavazuje na dosavadní hranice parcel, b) bod na dosavadní hranici pozemku, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází (dále jen „bod napojení“), je v katastru evidován s kódem kvality 3, nebo c) bod napojení je vloženým bodem do dosavadní hranice mezi navazující kontrolní body v katastru evidované s kódem kvality 3, nebo d) dosavadní geometrické a polohové určení lze zpřesnit podle § 85 odst. 6 nebo 8, a to alespoň zpřesněním souřadnic bodu napojení bez zpřesnění navazujících kontrolních bodů. Mapa se přizpůsobí změně napojením dosavadního polohopisu na body změny (dále jen "napojení změny") upravené podle bodu 16.27 písm. b). Souřadnice obrazu bodu jsou shodné se souřadnicemi polohy s kódem kvality 3. Za zvláštní případ přizpůsobení mapy změně se považuje také zobrazení změny bez návaznosti na dosavadní obsah souboru geodetických informací. Přizpůsobení mapy změně se nepoužije za situace uvedené v bodu 16.26. 16.26 Návrh zobrazení změny přizpůsobením změny mapě se použije, když: a) se nejedná o katastrální mapu v S-JTSK, b) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale bod napojení resp. navazující kontrolní body jsou v katastru evidovány s kódem kvality jiným než 3 nebo nemají souřadnice určeny, přitom dosavadní geometrické a polohové určení nelze zpřesnit podle § 85 odst. 6 nebo 8, nebo c) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale přizpůsobením mapy změně by došlo k hrubému narušení logických vztahů okolního polohopisu, například změna by zasahovala do komunikace a neúměrně a nelogicky by ji napojením zúžila nebo zaměřená stavba by byla v mapě umístěna nesprávně vzhledem k hranicím okolních pozemků a náprava by vyžadovala rozsáhlé měření za účasti velkého množství vlastníků sousedních parcel (po dohodě s katastrálním úřadem lze změnu přizpůsobit mapě bez ohledu na hodnotu mezní souřadnicové chyby). Při postupu podle písmene b) lze v případě nepřekročení mezních rozdílů podle bodu 15.2 změnu přizpůsobit mapě pouze napojením; u bodů napojení se k souřadnicím obrazu uvede dosavadní kód kvality, nebo kód kvality určený podle navazujících kontrolních bodů. V ostatních případech se provede nejprve přiřazení a následně napojení; všem bodům změny se tak pro zobrazení změny do katastrální mapy určí souřadnice obrazu odlišné od souřadnic polohy. Nemá-li při postupu podle písmene a) nebo b) navazující kontrolní bod evidovány souřadnice obrazu, za účelem výpočtu souřadnic obrazu bodu napojení se určí jeho souřadnice afinní transformací na identické body a uvede se u nich kód kvality v závislosti na měřítku katastrální mapy podle bodu 15.6. 16.27 Přiřazení a napojení změny a) Přiřazení změny se provádí zpravidla shodnostní, popřípadě afinní transformací na identické body. V nutných případech (například u liniových staveb) je možné provádět přiřazení změny i po ucelených částech (blocích) několika transformacemi s tím, že na styku bloků je nutné prokázat dodržení mezních odchylek pro zobrazení změny do mapy. b) Napojení se provádí tak, že pokud nová hranice má končit 1. v dosavadním bodu, spojí se sousední nový bod na nové hranici s dosavadním bodem, nebo se spojí dva dosavadní body, není-li na nové hranici mezi nimi žádný lomový bod, 2. v novém bodu, který bude na přímém úseku dosavadní hranice mezi jejími lomovými body, napojí se nová hranice takto 2.1 pokud je menší z úhlů sevřených přilehlými přímými úseky dosavadní a nové hranice větší než 50gon, je bodem napojení průsečík uvedených úseků (popřípadě i prodloužených), 2.2 pokud je sevřený úhel podle bodu 1 menší než 50gon, je bodem napojení pata kolmice spuštěné z nového bodu na dosavadní hranici. Pravidla podle písmene b) se nepoužijí, pokud by měla vést ke zjevné deformaci změny nebo jejího okolí (například k nerespektování přímosti, pravoúhlosti nebo jiné geometrické vlastnosti). V tomto případě se změna do katastrální mapy umístí jiným odborným způsobem. Výpočty spojené s přiřazením a napojením změny jsou součástí protokolu o výpočtech a splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřické činnosti. Dosažená přesnost se u přiřazení ověřuje podle souřadnicových rozdílů na identických bodech podle bodu 13.8, u napojení podle rozdílu vzdálenosti mezi bodem napojení a sousedním bodem na nové hranici podle bodu 15.4. V případě zaměření navazujících kontrolních bodů podle § 71 odst. 6 se provede kontrola napojení také vzhledem k těmto bodům. 16.28 Vzor vytyčovacího náčrtu 16.29 Vzor protokolu o vytyčení hranice pozemku 16.30 Vytyčovací náčrt vychází ze stavu katastrální mapy a obsahuje znázornění bodů geometrického základu, vytyčených lomových bodů, vytyčovacích prvků (u polárních vytyčovacích prvků znázornění záměry) a kontrolních údajů. Do volného místa vytyčovacího náčrtu, popřípadě na připojený list se uvede seznam souřadnic vytyčených lomových bodů. 16.31 Protokol o vytyčení hranice pozemku obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě adresa bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, nebo název a adresu sídla právnické osoby, která dokumentaci o vytyčení pozemku vyhotovila, b) údaje o objednateli vytyčení hranice pozemku v rozsahu podle písmene a), c) název katastrálního území a obce, číslo záznamu podrobného měření změn, údaje o rozsahu vytyčení s uvedením parcelních čísel dotčených pozemků, d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení, a o způsobu vytyčení, e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice, f) údaje o vlastnících pozemků dotčených vytyčením v rozsahu podle písmene a) a údaj o účasti na seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků, g) případné připomínky vlastníků dotčených pozemků k průběhu a označení vytyčené hranice pozemku opatřené jejich podpisy, h) datum a podpis vytyčovatele, kterým potvrzuje vytyčení hranice podle katastru, popřípadě otisk razítka vytyčovatele, i) údaje o ověření. 17. Obsah a formální náležitosti geometrického plánu 17.1 Vzor popisového pole 17.2 Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního formátu geometrického plánu a v pravém dolním rohu geometrického plánu většího formátu. 17.3 V popisovém poli se uvede a) účel geometrického plánu, b) číslo geometrického plánu složené z čísla záznamu podrobného měření změn, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele geometrického plánu a úplného letopočtu, c) u vyhotovitele geometrického plánu jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu fyzické osoby (popřípadě adresa bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky), nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele - fyzické nebo právnické osoby, d) název okresu, obce a katstrálního území a označení listu katastrální mapy, e) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic, f) údaj o ověření a potvrzení geometrického plánu nebo KMD. V katastrálních územích s digitální nebo digitalizovanou mapou v S-JTSK se místo čísla mapového listu uvádí DKM. 17.4 Vzor grafického znázornění 17.5 Grafické znázornění dosavadního a nového stavu nemovitostí vychází ze stavu katastrální mapy, vyhotovuje se černě ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel a jejich označení, přičemž se vždy použijí platné mapové značky podle bodu 10 přílohy. Rozsah grafického znázornění se volí tak, aby byla dostatečně zřejmá souvislost změny s jejím okolím. Kontrolní body, které jsou od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich totožnosti. 17.6 V případech, kdy rozsah právních vztahů k nemovitostem je graficky vyjádřen na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů. V nutných případech se vyhotoví grafické znázornění z podkladů odděleně od grafického zobrazení z katastrální mapy, při dodržení zásady jednobarevnosti. 17.7 V grafickém znázornění se použijí zejména tyto mapové značky a) tenká čára 1. plná (kód čáry 0.012) pro dosavadní stav katastrální mapy, 2. střídavá pro spornou hranici (kód čáry 0.132) a pro zobrazení rozsahu právních vztahů k nemovitostem podle bodu 17.6 (kód čáry 0.122), přitom při její shodě s hranicí podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou, 3. čárkovaná (kód čáry 0.072) pro zobrazení rámů mapových listů, přitom při čáře se uvede označení mapových listů, b) velmi tlustá čára 1. plná (kód čáry 0.016) pro nový stav hranic a vyznačení nových sluček, 2. střídavá (kód čáry 0.126 a 0.136) pro nový stav hranic jako v písmenu a) bod 2, c) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční znak bodu shodně pro dosavadní i nový stav, jedná-li se o bod, jehož poloha je zpřesněna podle katastrálního zákona123), použije se pro zobrazení značky síla čáry o specifikaci 4; značka č. 1.09, jedná-li se o bod, jehož poloha je zpřesněna, průměr značky je 0,5 mm, d) značka pořadové číslo 2.18 (slučka) pro vnitřní kresbu v rámci parcely, e) parcelní čísla a označení dílů písmem velikosti 2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla se zvýrazní oválem a parcelní čísla z mapových podkladů podle bodu 17.6 se uvedou v kulaté závorce, f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití (bod 10.4) se vyznačí podle údajů katastru pro dosavadní stav a podle povahy navrhované změny a skutečného stavu v terénu pro nový stav a umístí se nad parcelním číslem, g) rozsah nového věcného břemene se vyznačí mapovou značkou pořadové č. 2.28 o specifikaci tloušťky čáry 4, přitom značka se použije jen pro hranici rozsahu věcného břemene k části pozemku, která není shodná s hranicí pozemku, a šrafováním. 17.8 Neplatný stav hranic pozemků nebo vnitřní kresby se zruší dvěma krátkými tenkými plnými čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se podélně škrtnou tenkou plnou čárou. Zanikající slučka se zruší dvěma krátkými tenkými plnými čárami, zobrazenými rovnoběžně s čárou, na níž slučka leží. Slučka na zanikající vnitřní kresbě se neškrtá. 17.9 Díly parcel se označují písmeny malé abecedy, v případě nutnosti s použitím číselných indexů. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, označení písmeny malé abecedy se nepoužije. 17.10 V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body hranic nově vyznačovaných nemovitostí a čísla bodů obsažených v seznamu souřadnic. Pokud délku mezi lomovými body není možné změřit, uvede se v kulaté závorce délka vypočtená ze souřadnic. Číslo bodu se uvede ve formátu použitém v seznamu souřadnic. 17.11 Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí jiná orientace, vyznačí se sever v geometrickém plánu šipkou o délce 20 mm a před ní písmenem S. 17.12 V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků se vyznačuje rozsah obvodem celé skupiny věcných břemen k částem pozemků a v prostorech s digitální mapou nebo digitalizovanou mapou v S-JTSK se uvádějí průsečíky obvodu skupiny s hranicemi parcel. V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu více věcných břemen k částem jednoho pozemku se věcná břemena rozlišují písmeny velké abecedy, přitom se nemohou ani zčásti překrývat. Hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku nedělí hranici parcely. 17.13 Vzor výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí a) varianta pro více nabyvatelů b) varianta pro jednoho nabyvatele 17.14 Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí obsahuje údaje stanovené tiskopisem Úřadu. 17.15 V dosavadním stavu se uvedou příslušné údaje podle katastru. Údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu stavby a způsobu využití stavby se uvedou v novém stavu podle skutečnosti v terénu, přičemž se užijí jejich zkrácené názvy podle bodu 1 až 4. 17.16 V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, uvede se ve sloupci Označení dílu slovo „celá“. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního a nového stavu jen součet jejich výměr. 17.17 U parcel zjednodušené evidence se uvede společně (pro celý sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě u parcelního čísla původ těchto parcel podle bodu 7.3, popřípadě název původního katastrálního území. 17.18 Vzor seznamu souřadnic 17.19 Seznam souřadnic obsahuje souřadnice bodů nové hranice a souřadnice kontrolních bodů. V seznamu souřadnic se uvádějí čísla bodů a jejich souřadnice v pořadí Y a X a kód kvality. U nových bodů změny lze uvádět jen vlastní čísla, u bodů určených v předcházejících záznamech podrobného měření změn se uvádějí čísla úplná nebo čísla zkrácená, obsahující na prvém místě číslo příslušného záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). Nejsou-li souřadnice určeny v S-JTSK, uvádějí se v místním systému. Druh systému se uvede u nadpisu „Seznam souřadnic“. V případě přizpůsobení změny mapě podle bodu 16.26 písm. b), jehož výsledkem bude evidence souřadnic obrazu bodu napojení odlišných od souřadnic polohy, se pod seznam souřadnic napíše upozornění „Souřadnice bodů na dosavadní hranici pozemku určené měřením v terénu budou pro zápis do katastru nemovitostí upraveny podle dosavadního určení hranice lomovými body s kódem charakteristiky kvality souřadnic vyšším než 3. Důvodem je nerealizované zpřesnění této hranice, ke kterému je nutné doložit listinu prokazující shodu vlastníků na jejím průběhu (§ 19a odst. 4 katastrálního zákona).“ U bodů se souřadnicemi s kódem charakteristiky kvality vyšším než 3 se ve sloupci Souřadnice určené měřením uvádí také souřadnice polohy, pokud jsou odlišné od souřadnic obrazu. 17.20 Seznam se umístí na vhodné volné místo geometrického plánu poblíž grafického znázornění nebo tvoří samostatnou část geometrického plánu. Podle potřeby se doplní dalším sloupcem se stručnou poznámkou (například způsob označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný, nebo pokud není ze zobrazení zřejmý). 17.21 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu obsahuje parcelní číslo zemědělského pozemku v novém stavu podle katastru, popřípadě podle zjednodušené evidence, kód BPEJ a výměru dílu parcely příslušejícího k tomuto kódu. Je-li díl parcely katastru nebo parcely zjednodušené evidence v novém stavu porovnání se stavem evidence právních vztahů v geometrickém plánu dělen hranicí BPEJ, uvádí se také výměra, která v takovém dílu odpovídá příslušnému kódu BPEJ. 17.22 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) se vyhotovuje v územích, kde katastr tyto údaje eviduje a v případech, kdy sice nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit. 17.23 Vzor výkazu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu (s ukázkou zobrazení průběhu hranic BPEJ, které není náležitostí geometrického plánu). 18. Vzory geometrických plánů 18.1 Geometrický plán pro vyznačení budovy a) rodinný dům s garáží, která není stavebně propojena s rodinným domem, a která zčásti zasahuje do pozemku jiného vlastníka, b) rekreační objekt, který zčásti zasahuje do pozemku koryta vodního toku. 18.2 Geometrický plán pro vytyčení hranice pozemku a jeho doplnění ze zjednodušené evidence do souboru geodetických informací 18.3 Geometrický plán pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen 18.4 Geometrický plán pro vyznačení vodního díla 18.5 Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků 19. Vzor upřesněného přídělového plánu 20. Vzor souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků 1) § 2 odst. 1 písm. d) a e) a § 27 písm. l) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. 2) § 27 písm. m) katastrálního zákona. 3) § 29 odst. 3 katastrálního zákona. 4) § 2 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 5) § 8 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 2 odst. 4 písm. b) až h) katastrálního zákona. 7) § 27 písm. a) katastrálního zákona. 8) Vyhláška č. 469/2006 Sb., o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému o datových prvcích a o postupech Ministerstva informatiky a jiných orgánů veřejné správy při vedení, zápisu a vyhlašování datových prvků v informačním systému o datových prvcích (vyhláška o informačním systému o datových prvcích). 9) § 27 písm. b) katastrálního zákona. 10) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 13) § 43 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 14) § 31 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 14 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 15) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 2 odst. 1 písm. b) bod 2 a odst. 2 katastrálního zákona. 17) § 20 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. 18) § 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. 20) § 2 odst. 1 písm. c) až e) katastrálního zákona. 21) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 22) § 18 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. 23) Úplná Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS) vydaná Českým statistickým úřadem (sdělení o vydání klasifikace zveřejněno ve Sbírce zákonů pod č. 490/2003 Sb.). 24) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 25) Zákon č. 88/1947 Sb., o právu stavby. 26) § 9 a násl. zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. 27) § 9 odst. 7 zákona č. 139/2002 Sb. 28) § 11 odst. 5 zákona č. 139/2002 Sb. 29) Například § 3 odst. 5 zákona č. 139/2002 Sb. 30) § 12 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. 31) § 13 odst. 1 katastrálního zákona. 32) § 8 katastrálního zákona. 33) § 16 katastrálního zákona. 34) § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 31/1995 Sb. 35) § 3 písm. d) katastrálního zákona. Bod 1.2 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb. a vyhlášky č. 92/2005 Sb. 36) § 6 odst. 2 písm. a) a § 17a odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb. 37) § 17 odst. 1 katastrálního zákona. 38) § 4 odst. 2 písm. a) a § 27 písm. i) katastrálního zákona. 39) § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 430/2006 Sb. 40) § 2 odst. 6 katastrálního zákona. 40a) § 4a katastrálního zákona. 41) § 11 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb. 42) § 11 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. 43) § 26 zákona č. 128/2000 Sb. § 11 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44) § 14 odst. 7 katastrálního zákona. § 2 až 4 a § 8 zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích). 45) § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 359/1992 Sb. 46) § 82 stavebního zákona. 47) § 22 odst. 7 a § 30 odst. 4 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). 48) § 39 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. 49) § 7 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2000 Sb. 50) § 9 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb. 51) Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích. 52) § 30 vodního zákona. 53) § 58 vodního zákona. 54) § 6 písm. a) katastrálního zákona. 55) Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 56) Nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel. Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů. 57) § 27 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 58) Například § 17 a násl. zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění zákona č. 495/2005 Sb. 59) § 20 odst. 1 písm. i) zákona č. 139/2002 Sb., ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. 60) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. § 27 zákona č. 128/2000 Sb. § 13 zákona č. 131/2000 Sb. 61) § 29 zákona č. 128/2000 Sb. § 13 zákona č. 131/2000 Sb. 62) § 2 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb. 63) § 5 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb. 64) § 6 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 451/2001 Sb. 65) Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. 66) § 60 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 67) § 150 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 91/1998 Sb. 68) § 24a odst. 1 písm. a) zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 69) § 5 odst. 6 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb. 70) § 5 odst. 7 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb. 71) § 5 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb. § 141 zákona č. 40/1964 Sb. 72) § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb. 73) § 80 stavebního zákona. 74) § 5 odst. 2 katastrálního zákona. 75) Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 76) § 25a zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, ve znění zákona č. 284/2004 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb. 77) § 5 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb. a zákona č. 59/2005 Sb. 78) § 82 stavebního zákona. § 12 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb. 79) § 22 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. 80) § 22 odst. 7 zákona č. 72/1994 Sb. 81) § 24 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb. 82) § 6 zákona č. 265/1992 Sb. 83) § 4 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb. 84) § 7 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb. 85) Například § 15 odst. 3 a § 15b odst. 4 zákona č. 290/2002 Sb., ve znění zákona č. 317/2006 Sb., § 12 odst. 3 zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. 86) § 5 odst. 1 katastrálního zákona. 87) § 336l odst. 2 občanského soudního řádu. 88) § 22 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 234/2006 Sb. 88a) § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 88b) § 269 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 89) § 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 210/1993 Sb. 90) § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění zákona č. 210/1993 Sb. 91) § 10 odst. 1 až 3 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění platném do počátku účinnosti zákona č. 210/1993 Sb. 92) § 285 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. 93) § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. 94) § 58 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. 94a) § 6 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). 95) § 13 odst. 2 a § 15 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb. 96) § 9 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 451/2001 Sb. 96a) § 101 stavebního zákona. 97) § 8 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb. 97a) Například § 113 odst. 5 a § 245 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 98) § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb. 99) § 11 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. 100) § 10 odst. 1 písm. f) katastrálního zákona. 101) § 23 až 26 katastrálního zákona. 102) § 3 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb. 102a) § 8 odst. 2 katastrálního zákona. 103) § 10 a 11 katastrálního zákona. 104) § 14 odst. 1 a 2 katastrálního zákona. 105) § 7 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb. 105a) § 10 odst. 1 písm. b), § 10 odst. 2 a § 23 písm. b) katastrálního zákona. 106) § 45 vodního zákona. 107) § 14 odst. 6 katastrálního zákona. 108) § 127 odst. 5 vodního zákona. 109) § 5 odst. 6 katastrálního zákona. 110) § 19 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění zákona č. 98/1999 Sb. 111) § 10 odst. 1 písm. d) a f) katastrálního zákona. 112) § 13 odst. 5 písm. a) bod 3 vyhlášky č. 31/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 365/2001 Sb. 113) § 6 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb. 113a) § 13 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb. 114) § 3 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb. 115) § 8 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb. 116) § 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb. 117) § 14 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb. 118) § 4 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb. a zákona č. 319/2004 Sb. 119) § 12a vyhlášky č. 31/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 92/2005 Sb. 120) § 4 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb. a zákona č. 319/2004 Sb. 121) § 16 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb. 122) § 13 odst. 1 a 2 zákona č. 139/2002 Sb. 123) § 19a odst. 4 katastrálního zákona. 124) § 13 odst. 4 písm. c) a odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 31/1995 Sb.