§ 14 Vyhláška ministerstva vnitra České republiky o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků okresních úřadů a jejím ověřování – Určení okruhu pracovníků a obsah zvláštní odborné způsobilosti

§ 14 Určení okruhu pracovníků a obsah zvláštní odborné způsobilosti Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1991. Ministr: v z. JUDr. Drbohlav v. r. I. náměstek Příloha č. 1 k vyhlášce č. 260/1991 Sb. I. Ověřování zvláštní odborné způsobilosti se vztahuje na pracovníky uskutečňující výkon státní správy na úseku 1.přestupkové agendy ve věcech veřejného pořádku, ve věcech občanského soužití a ve věcech majetkových,2.matrik a státního občanství,3.finančního hospodaření,4.místních daní a poplatků,5.silničního hospodářství,6.silniční a městské dopravy,7.zdravotnictví,8.zemědělství,9.myslivosti,10.kultury,11.sociální péče,12.územního plánování,13.územního řízení a stavebního řádu,14.vodoprávního řízení a vodohospodářského dozoru,15.lesního hospodářství,16.ochrany přírody a krajiny,17.ochrany zemědělského půdního fondu,18.ochrany ovzduší,19.odpadového hodpodářství,20.posuzování vlivů na životní prostředí,21.plnění funkce živnostenských úřadů,22.plnění funkce pozemkových úřadů,23.zabezpečování obrany a řešení krizových situací. II. Pro všechny pracovníky uvedené v části I jsou obecnými předpoklady zvláštní odborné způsobilosti znalost - právní úpravy lidských práv a svobod,5) - právní úpravy o obcích a okresních úřadech,6) - právní úpravy správního řízení,7) - právní úpravy projednávání přestupků,8) - právní úpravy vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů,9) - právní úpravy petic,10) - právní úpravy zabezpečování obrany a řešení krizových situací.11) III. Obsah zvláštní odborné způsobilosti pro výkon jednotlivých druhů pracovních činností uvedených v části II je vymezen v okruhu otázek zasílaných pracovníkovi Institutem podle § 4 této vyhlášky. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 260/1991 Sb. I. Práva a povinnosti zkušební komise a jejího předsedy 1. Zkušební komise a) sestaví zkušební otázky pro ústní zkoušku, popřípadě témata nebo text pro písemnou zkoušku, a to z okruhu otázek tvořících náplň zkoušky, určeného příslušným ústředním orgánem státní správy, b) může vyloučit ze zkoušky pracovníka, který při přípravě nebo v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo prostředky. 2. Předseda zkušební komise a) řídí jednání a práci zkušební komise, b) dbá na jednotný a správný postup zkušební komise, c) rozhoduje o sporných otázkách souvisejících se zkouškou. 3. Tajemník zkušební komise a) seznámí pracovníky s organizací a průběhem zkoušky, s jejich právy a povinnostmi a se způsobem hodnocení zkoušky, b) ověřuje totožnost pracovníků podle osobních dokladů a podle přihlášky, c) pořizuje zápis o průběhu a výsledku zkoušky a zabezpečuje vyhotovení osvědčení. II. Zkoušky k ověření zvláštní odborné způsobilosti 1. Pracovník odpovídá zpravidla na dvě ze zkušebních otázek sestavených zkušební komisí. 2. Pracovník se může připravovat na odpověď po dobu 15 minut. 3. Ústní zkouška nesmí trvat déle než 30 minut. 1. Před započetím písemné zkoušky sdělí předseda zkušební komise pracovníkům dobu stanovenou pro vypracování písemné práce. 2. Písemná zkouška nesmí trvat déle než 2 hodiny. 1. Pro vykonání zkoušky písemným testem se stanoví časový limit, který nesmí přesáhnout 1 hodinu. 2. Hodnocení odpovědí se provádí bodovacím systémem, s jehož pravidly musí být pracovníci seznámeni před zahájením zkoušky. III. Hodnocení výsledků zkoušky 1. Zkouška se hodnotí stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. 2. Klasifikačním stupněm „vyhověl“ se hodnotí pracovník, který prokázal, že ovládá v požadované míře stanovenou látku a jejímu obsahu rozumí teoreticky i prakticky. 3. Klasifikačním stupněm „nevyhověl“ se hodnotí pracovník, v jehož znalostech se při zkoušce projevily značné nedostatky. 4. Klasifikačním stupněm „nevyhověl“ se hodnotí rovněž pracovník, který byl ze zkoušky vyloučen. 5. Pracovníka, který byl hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, poučí zkušební komise o možnosti a podmínkách opakování zkoušky. IV. Opakování zkoušky a stanovení náhradního termínu 1. Nevyhoví-li pracovník při zkoušce, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát. Termín opakované zkoušky určí pracovníkovi zkušební komise tak, aby se opakovaná zkouška konala nejdříve po třech měsících a nejdéle do šesti měsíců ode dne zkoušky. 2. Pracovníkovi, který se ke zkoušce nebo opakování zkoušky nemohl dostavit z důležitého důvodu anebo svou neúčast řádně omluvil, stanoví zkušební komise náhradní termín. 3. Jestliže se pracovník ke zkoušce nebo opakování zkoušky nedostaví bez řádné omluvy nebo bez důležitého důvodu, může konat zkoušku jen na základě nové přihlášky. 1) § 141a zákoníku práce. § 126 odst. 3 zákoníku práce. 2) Výnos ministerstva vnitra a životního prostředí České socialistické republiky o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků národních výborů pro výkon některých činností, č. j. LK-7696/89-529 ze dne 31. 5. 1989, uveřejněný ve Věstníku vlády ČR pro národní výbory v částce 3/1989 a oznámený ve Sbírce zákonů v částce 17/1989. 3) § 53 odst. 5 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 4) § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách. 5) Zejména ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky. 6) Zejména zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 8) Zejména zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 9) Vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. 10) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. 11) Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky. Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace.