§ 108 Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb.

§ 108 (1) Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit10a) rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen „vyvlastnit“). (2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro a) veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace, b) vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany, c) provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace, d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě, e) vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního prostředí. (3) Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm. a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace (stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, pro veřejné školství, pro veřejnou správu apod.).“. 36. V § 109 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo odejmutí, popřípadě omezení práva osobního užívání pozemku“. 37. § 109 odst. 2 zní: „(2) Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním na navrhovatele. Vyvlastněním zanikají všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory, které vyvlastněním nezaniká.“. 38. § 109 odst. 3 se vypouští. 39. V § 110 odst. 1 se vypouští věta druhá. 40. V § 110 odst. 2 se vypouští věta druhá. 41. § 111 odst. 3 zní: „(3) Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků zástavních věřitelů.“. 42. § 112 odst. 2 zní: „(2) Vyvlastňovací řízení se zahajuje na návrh orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem orgán příslušný k vyvlastňovacímu řízení, stanoví odvolací orgán, který jiný stavební úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá rozhodnutí o vyvlastnění.“. 43. V § 113 odst. 2 se vypouští věta druhá. 44. § 113 odst. 4 se vypouští. 45. V § 115 odst. 2 se vypouští věta druhá. 46. § 115 odst. 3 se vypouští. 47. § 116 odst. 1 zní: „(1) Na žádost účastníka, jemuž byly pozemek nebo stavba vyvlastněny, zruší stavební úřad zcela nebo zčásti rozhodnutí o vyvlastnění práv k pozemkům nebo stavbám, jestliže nebylo ve stanovené lhůtě započato s jejich užíváním k účelu, pro který bylo vyvlastněno. Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění lze podat kdykoli po uplynutí lhůty podle § 115 odst. 2, pokud pozemek nebo stavba neslouží k účelu, pro který byly vyvlastněny. Před uplynutím této lhůty lze žádost podat jen tehdy, jestliže územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel pozbylo platnosti nebo bylo zrušeno. O těchto právech musí stavební úřad poučit účastníka řízení v rozhodnutí o vyvlastnění.“. 48. V § 126 odst. 1 se za slovy „o požární ochraně“ nahrazuje slovo „a“ čárkou a za slova „o státním odborném dozoru nad bezpečností práce“ se vkládají slova „a o odpadech a živnostenském podnikání“. 49. § 126 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Navrhovatelé záměrů uvedených ve zvláštních předpisech12a) doloží návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území posouzením jejich vlivu na životní prostředí vydaným příslušným orgánem státní správy.12b) Bez tohoto posouzení nelze územní rozhodnutí vydat.“. 50. § 134 včetně nadpisu zní: