Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 112 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 112 ZP definuje zaručený plat jako plat, na který má zaměstnanec právo, a stanovuje, že plat nesmí být nižší než příslušná nejnižší úroveň zaručeného platu, která je odstupňována podle složitosti práce do čtyř skupin.
§ 112 Zaručený plat
(1) Zaručeným platem je plat, na který zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo platového výměru.
(2) Plat nesmí být nižší než příslušná nejnižší měsíční úroveň zaručeného platu. Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu se stanoví ve 4 úrovních tak, aby činila
a) v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy,
b) ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy,
c) ve 3. skupině prací 1,4násobek minimální mzdy a
d) ve 4. skupině prací 1,6násobek minimální mzdy.
(3) Hodinové nejnižší úrovně zaručeného platu se zaokrouhlují na desetihaléře směrem nahoru.
(4) Nejnižší úrovně zaručeného platu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí pro následující kalendářní rok ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením do 30. září.
(5) Nedosáhne-li plat bez platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli příslušné měsíční nejnižší úrovně zaručeného platu, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručeného platu.
(6) Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová nejnižší úroveň zaručeného platu zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu snižuje úměrně odpracované době.
(7) Vláda stanoví nařízením rozdělení prací do 4 skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací.
HLAVA II
Výklad
Stručně
Paragraf 112 ZP definuje zaručený plat jako plat, na který má zaměstnanec právo, a stanovuje, že plat nesmí být nižší než příslušná nejnižší úroveň zaručeného platu, která je odstupňována podle složitosti práce do čtyř skupin.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel musí zajistit, aby plat zaměstnance dosahoval alespoň stanovené nejnižší úrovně zaručeného platu pro danou skupinu prací.
Pokud plat zaměstnance (bez některých příplatků, jako je přesčas nebo práce ve svátek) nedosáhne této úrovně, zaměstnavatel je povinen doplatit rozdíl.
Výše nejnižších úrovní zaručeného platu je závislá na minimální mzdě a je vyhlašována Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Rozdělení prací do jednotlivých skupin podle kvalifikační náročnosti stanoví vláda nařízením.
Na co si dát pozor
Do výpočtu, zda plat dosahuje nejnižší úrovně zaručeného platu, se nezapočítávají příplatky za práci přesčas, ve svátek, v noci, ve ztíženém prostředí, za zvýšenou zátěž ve zdravotnictví a za práci v sobotu a neděli.
Při kratší týdenní pracovní době nebo neodpracování celé pracovní doby se měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu úměrně snižuje.
Při delší týdenní pracovní době než 40 hodin se hodinová nejnižší úroveň zaručeného platu úměrně zvyšuje.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.