§ 157 Zákon zákoník práce – Náhrada jízdních výdajů
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 157 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 157 zákoníku práce stanovuje, jakým způsobem se zaměstnanci proplácejí jízdní výdaje, které mu vznikly při pracovní cestě, a to v závislosti na použitém dopravním prostředku.
§ 157 Náhrada jízdních výdajů
(1) Náhrada jízdních výdajů za použití určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy a taxislužby přísluší zaměstnanci v prokázané výši.
(2) Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek, včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek.
(3) Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.
(4) Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí nejméně u
a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč,
b) osobních silničních motorových vozidel 3,80 Kč;
při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu zaměstnavatel sazbu základní náhrady za 1 km jízdy zvýší nejméně o 15 %. Tato sazba základní náhrady se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189.
(5) Základní náhrada u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů přísluší zaměstnanci nejméně ve výši dvojnásobku sazby stanovené v odstavci 4 písm. b).
Výklad
Stručně
Paragraf 157 zákoníku práce stanovuje, jakým způsobem se zaměstnanci proplácejí jízdní výdaje, které mu vznikly při pracovní cestě, a to v závislosti na použitém dopravním prostředku.
Co to znamená v praxi
Pokud zaměstnanec použije hromadnou dálkovou dopravu (např. vlak, autobus) nebo taxislužbu, zaměstnavatel mu proplatí skutečnou, prokázanou cenu jízdného.
Jestliže zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele použije k cestě jiný dopravní prostředek (včetně vlastního auta) místo hromadné dálkové dopravy, dostane proplacenu částku odpovídající ceně jízdného za hromadnou dálkovou dopravu.
Pokud zaměstnanec na žádost zaměstnavatele použije své vlastní silniční motorové vozidlo, má nárok na základní náhradu za každý ujetý kilometr a náhradu za spotřebované pohonné hmoty.
Sazby základní náhrady za 1 km jízdy jsou stanoveny minimálně na 1,00 Kč pro jednostopá vozidla a tříkolky a 3,80 Kč pro osobní silniční motorová vozidla, přičemž u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů je to nejméně dvojnásobek sazby pro osobní vozidla.
Na co si dát pozor
Pro proplacení jízdného hromadnou dopravou nebo taxislužbou je nutné výdaje prokázat.
Použití jiného dopravního prostředku místo hromadné dálkové dopravy musí být se souhlasem zaměstnavatele, jinak nemusí být náhrada proplacena.
Nárok na základní náhradu a náhradu za pohonné hmoty při použití vlastního vozidla vzniká pouze v případě, že zaměstnanec použije vozidlo na žádost zaměstnavatele.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.