§ 213 Zákon zákoník práce – Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 213 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 213 zákoníku práce stanoví, za jakých podmínek zaměstnanci vzniká právo na dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, a jak se tato dovolená vypočítá v závislosti na odpracované době.
§ 213 Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část
(1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
(2) Konal-li zaměstnanec za podmínek uvedených v odstavci 1 práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době.
(3) Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok podle odstavce 1 nebo 2, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené.
(4) Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
(5) Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu.
HLAVA III
Výklad
Stručně
Paragraf 213 zákoníku práce stanoví, za jakých podmínek zaměstnanci vzniká právo na dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, a jak se tato dovolená vypočítá v závislosti na odpracované době.
Co to znamená v praxi
Dovolená za kalendářní rok: Zaměstnanec má nárok na celou roční dovolenou, pokud u stejného zaměstnavatele odpracoval v daném kalendářním roce 52 týdnů v rozsahu své stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.
Poměrná část dovolené: Pokud zaměstnanec neodpracoval celých 52 týdnů, ale alespoň 4 týdny v rozsahu své stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby, má nárok na poměrnou část dovolené.
Výpočet poměrné části: Poměrná část dovolené se počítá tak, že za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (nebo kratší týdenní pracovní dobu) v kalendářním roce náleží zaměstnanci jedna dvaapadesátina celkové roční výměry dovolené.
Prodloužení dovolené: Jestliže zaměstnanec v kalendářním roce odpracoval více než 52násobek své týdenní pracovní doby (například kvůli přesčasům), dovolená se mu prodlouží o jednu dvaapadesátinu za každou další odpracovanou týdenní pracovní dobu.
Na co si dát pozor
Pro vznik nároku na dovolenou je klíčové nepřetržité trvání pracovního poměru u téhož zaměstnavatele.
Délka dovolené se odvíjí od stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, kterou zaměstnanec koná.
Pro výpočet dovolené je důležité sledovat skutečně odpracované týdny v kalendářním roce.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.