§ 250 Zákon zákoník práce – Obecná povinnost nahradit škodu
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 250 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 250 zákoníku práce stanoví, že zaměstnanec musí nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil úmyslným nebo nedbalostním porušením svých povinností při práci nebo v přímé souvislosti s ní.
§ 250 Obecná povinnost nahradit škodu
(1) Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí.
(3) Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.
Díl 2
Výklad
Stručně
Paragraf 250 zákoníku práce stanoví, že zaměstnanec musí nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil úmyslným nebo nedbalostním porušením svých povinností při práci nebo v přímé souvislosti s ní.
Co to znamená v praxi
Pokud zaměstnanec zaviněně poškodí majetek zaměstnavatele (např. rozbije stroj, ztratí firemní notebook), je povinen tuto škodu nahradit.
Jestliže k poškození došlo i kvůli chybě na straně zaměstnavatele (např. špatné proškolení, nedostatečné vybavení), povinnost zaměstnance nahradit škodu se sníží.
Zaměstnavatel musí prokázat, že zaměstnanec škodu zavinil, tedy že jednal úmyslně nebo z nedbalosti.
Na co si dát pozor
Zaměstnavatel nemůže automaticky požadovat náhradu škody, vždy musí prokázat zavinění zaměstnance.
Škoda musí vzniknout při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Existují výjimky z povinnosti zaměstnavatele prokazovat zavinění, které jsou uvedeny v § 252 a 255 (např. schodek na svěřených hodnotách).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.