§ 251 Zákon zákoník práce – Nesplnění povinnosti k odvrácení škody

Stručně

Paragraf 251 zákoníku práce upravuje situace, kdy zaměstnanec nenahlásí hrozící škodu zaměstnavateli nebo nezakročí proti ní, ačkoliv by tím zabránil jejímu vzniku, a také stanoví, že zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobí při odvracení hrozící škody, pokud ji sám úmyslně nevyvolal a jednal přiměřeně.

Co to znamená v praxi

• Pokud zaměstnanec vědomě neupozorní nadřízeného na hrozící škodu nebo nezakročí proti ní, ačkoliv mohl zabránit jejímu bezprostřednímu vzniku, může po něm zaměstnavatel požadovat podíl na náhradě vzniklé škody.
• Tento podíl na náhradě škody je určen v rozsahu přiměřeném okolnostem případu a uplatní se pouze tehdy, pokud škodu nelze nahradit jiným způsobem.
• Zaměstnanec není povinen nahradit škodu, kterou způsobí při snaze odvrátit škodu hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí ohrožující život či zdraví, pokud tento stav sám úmyslně nezpůsobil a jednal přiměřeně okolnostem.

Na co si dát pozor

• Zaměstnavatel může požadovat podíl na náhradě škody pouze v případě, že zaměstnanec jednal vědomě, tedy si byl vědom hrozící škody a svých možností ji odvrátit.
• Rozsah podílu na náhradě škody je vždy posuzován individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti případu.
• Ochrana zaměstnance před odpovědností za škodu způsobenou při odvracení nebezpečí platí pouze tehdy, pokud nebezpečí sám úmyslně nevyvolal a jeho jednání bylo přiměřené dané situaci.