§ 265 Zákon zákoník práce – Obecná povinnost nahradit škodu
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 265 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 265 zákoníku práce stanovuje, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při práci nebo v přímé souvislosti s ní, a to buď porušením právních povinností zaměstnavatele, nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
§ 265 Obecná povinnost nahradit škodu
(1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
(2) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.
(3) Zaměstnavatel není povinen nahradit zaměstnanci škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu, ani škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu.
Díl 2
Výklad
Stručně
Paragraf 265 zákoníku práce stanovuje, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při práci nebo v přímé souvislosti s ní, a to buď porušením právních povinností zaměstnavatele, nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Co to znamená v praxi
Pokud zaměstnanec utrpí škodu v souvislosti s plněním pracovních úkolů kvůli tomu, že zaměstnavatel porušil nějakou právní povinnost (např. bezpečnostní předpisy), má nárok na náhradu škody.
Zaměstnavatel odpovídá i za škodu, kterou zaměstnanci způsobí jiní zaměstnanci jednající jménem zaměstnavatele, pokud k tomu dojde při plnění pracovních úkolů a porušením právních povinností.
Zaměstnavatel nemusí hradit škodu na dopravním prostředku nebo nářadí zaměstnance, pokud je zaměstnanec použil bez souhlasu zaměstnavatele.
Na co si dát pozor
Zaměstnanec by si měl vyžádat souhlas zaměstnavatele s použitím vlastního dopravního prostředku nebo nářadí pro pracovní účely, aby měl v případě škody nárok na náhradu.
Nárok na náhradu škody vzniká pouze v případě porušení právních povinností nebo úmyslného jednání proti dobrým mravům ze strany zaměstnavatele nebo jeho jménem jednajících zaměstnanců.
Škoda musí vzniknout "při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním".
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.