Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 270 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 270 zákoníku práce stanoví podmínky, za nichž se zaměstnavatel může zcela nebo zčásti zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci, typicky v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
§ 270
(1) Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla
a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,
a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.
(2) Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla
a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo
b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.
(3) Zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.
(4) Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.
Výklad
Stručně
Paragraf 270 zákoníku práce stanoví podmínky, za nichž se zaměstnavatel může zcela nebo zčásti zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci, typicky v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel nemusí hradit škodu vůbec, pokud prokáže, že zaměstnanec si ji způsobil sám tím, že úmyslně porušil předpisy BOZP, se kterými byl řádně seznámen, nebo byl pod vlivem alkoholu či drog, a to bylo jedinou příčinou škody.
Zaměstnavatel hradí škodu jen zčásti, pokud prokáže, že výše uvedené skutečnosti (porušení BOZP, alkohol/drogy) byly pouze jednou z příčin škody, nebo pokud si zaměstnanec počínal lehkomyslně, ačkoliv neporušil přímo předpisy BOZP.
Pokud se zaměstnavatel zprostí povinnosti jen zčásti, určí podíl zaměstnance na škodě podle míry jeho zavinění. V případě lehkomyslného jednání zaměstnance však musí zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody.
Při posuzování porušení předpisů BOZP se zaměstnavatel nemůže odvolávat na obecná ustanovení o tom, že si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví. Musí jít o konkrétní porušení předpisů nebo pokynů.
Na co si dát pozor
Zaměstnavatel musí být schopen prokázat, že zaměstnanec byl řádně seznámen s předpisy BOZP a že jejich dodržování bylo soustavně vyžadováno a kontrolováno.
Lehkomyslné jednání zaměstnance, které vede k částečnému zproštění zaměstnavatele, nesmí být zaměňováno s běžnou neopatrností nebo jednáním vyplývajícím z rizika práce.
V případě lehkomyslného jednání zaměstnance je zaměstnavatel povinen uhradit alespoň jednu třetinu škody, i když zaměstnanec nese větší míru zavinění.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.