Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 303 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 303 zákoníku práce stanovuje zvláštní, zvýšené povinnosti pro zaměstnance pracující ve veřejné správě a v některých dalších specifických institucích, které se týkají nestrannosti, mlčenlivosti, nepřijímání darů a zamezení střetu zájmů.
§ 303
(1) Zaměstnanci
a) ve správních úřadech,
b) zaměstnanci v
1. Policii České republiky,
2. ozbrojených silách České republiky83),
3. Generální inspekci bezpečnostních sborů,
4. Bezpečnostní informační službě,
5. Úřadu pro zahraniční styky a informace,
6. Vězeňské službě České republiky,
7. Probační a mediační službě,
8. Kanceláři prezidenta republiky,
9. Kanceláři Poslanecké sněmovny,
10. Kanceláři Senátu,
11. Kanceláři Veřejného ochránce práv,
12. Kanceláři finančního arbitra,
13. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,
14. České správě sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu a v územních správách sociálního zabezpečení,
15. Nejvyšším kontrolním úřadu,
16. Úřadu pro ochranu osobních údajů,
17. Ústavu pro studium totalitních režimů,
18. chráněných krajinných oblastech a národních parcích,
19. Správě úložišť radioaktivních odpadů,
c) zaměstnanci u soudů a státních zastupitelství,
d) zaměstnanci
1. České národní banky,
2. státních fondů,
e) zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení
1. do obecního úřadu,
2. městského úřadu,
3. magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města,
4. krajského úřadu,
5. Magistrátu hlavního města Prahy a úřadu městské části hlavního města Prahy,
s výjimkou úředníků územních samosprávných celků podle zvláštního právního předpisu84),
f) zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení v obecní policii,
g) zaměstnanci škol zřizovaných Ministerstvem vnitra85) a zaměstnanci Policejní akademie České republiky86),
mají zvýšené povinnosti uvedené v odstavci 2.
(2) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou dále povinni
a) jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
c) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů,
d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.
(3) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mohou být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni. Pokud do takového orgánu byli zaměstnanci uvedení v odstavci 1 vysláni zaměstnavatelem, celkový úhrn odměn vyplacených zaměstnanci za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, do nichž byl vyslán, za kalendářní rok včetně podílu na zisku či jiného peněžitého plnění nesmí přesáhnout částku rovnající se 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě vedoucího zaměstnance též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle § 124 odst. 3 ve spojení s jiným právním předpisem126), a to podle naposledy zaměstnancem obsazeného místa, na kterém zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával práci. Zaměstnanec podle věty druhé je povinen zaměstnavatele informovat o celkovém úhrnu peněžitého plnění, které mu bylo za členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, do nichž byl vyslán, vyplaceno v příslušném kalendářním roce, a to nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku.
(4) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mohou podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.
(5) Omezení stanovené v odstavci 4 se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak88).
Výklad
Stručně
Paragraf 303 zákoníku práce stanovuje zvláštní, zvýšené povinnosti pro zaměstnance pracující ve veřejné správě a v některých dalších specifických institucích, které se týkají nestrannosti, mlčenlivosti, nepřijímání darů a zamezení střetu zájmů.
Co to znamená v praxi
Zaměstnanci ve státní správě, samosprávě a dalších vyjmenovaných institucích (např. Policie ČR, soudy, Česká národní banka) musí při své práci jednat objektivně a zdržet se všeho, co by mohlo narušit důvěru v jejich nestrannost.
Tito zaměstnanci jsou vázáni mlčenlivostí o informacích získaných v zaměstnání, pokud jejich sdělení není v zájmu zaměstnavatele, nebo pokud nejsou zproštěni této povinnosti.
Nesmějí přijímat dary ani jiné výhody v souvislosti s výkonem své práce, s výjimkou těch, které jim poskytuje přímo zaměstnavatel nebo které jsou povoleny právními předpisy.
Musí se vyvarovat jednání, které by mohlo vést ke střetu jejich soukromých zájmů s veřejným zájmem, a nesmějí zneužívat služební informace pro osobní prospěch.
Na co si dát pozor
Seznam institucí, na které se tyto zvýšené povinnosti vztahují, je velmi konkrétní a taxativní (úplný).
Povinnost mlčenlivosti může být zrušena statutárním orgánem nebo pověřeným vedoucím zaměstnancem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Výjimka z nepřijímání darů se týká pouze darů od zaměstnavatele nebo darů povolených právními předpisy.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.