§ 393 Zákon zákoník práce – Použití ustanovení o náhradě mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) a některých dalších ustanovení
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 393 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 393 zákoníku práce rozšiřuje právo na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem i na osoby, které nejsou v klasickém pracovním poměru, ale vykonávají činnosti ve veřejném zájmu nebo pro určitou organizaci.
§ 393 Použití ustanovení o náhradě mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) a některých dalších ustanovení
(1) Právo na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obce a báňských záchranných sborů, kteří utrpí úraz při činnosti v těchto sborech. V těchto případech jim odpovídá ten, u něhož je sbor zřízen.
(2) Právo na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají fyzické osoby, které na výzvu správních úřadů nebo územního samosprávného celku nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů, popřípadě s jeho vědomím osobně napomáhají při zásahu proti mimořádné události nebo při odstraňování jejích následků a utrpí při těchto činnostech úraz. Za škodu vzniklou tímto úrazem jim odpovídá správní úřad nebo obec, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(3) Právo na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají fyzické osoby, které dobrovolně v rámci akce organizované územním samosprávným celkem vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, například fyzické osoby, které dočasně vypomáhají při zvelebování obcí a utrpí při těchto činnostech úraz. Za škodu vzniklou tímto úrazem jim odpovídá ten, pro koho v době tohoto úrazu pracovaly.
(4) Právo na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají členové družstev, kteří utrpí úraz při výkonu funkce nebo při dohodnuté činnosti pro družstvo, zdravotníci Červeného kříže, dárci při odběru krve, členové Horské služby, jakož i fyzické osoby, které na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu, fyzické osoby, které dobrovolně vykonávají pečovatelskou službu sociálního zabezpečení, a fyzické osoby, které byly pověřeny zaměstnavatelem určitou funkcí nebo činností, jestliže utrpěly úraz při plnění úkolů souvisejících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti. Za škodu vzniklou tímto úrazem jim odpovídá ten, pro koho byli v době tohoto úrazu činni.
Díl 2
Výklad
Stručně
Paragraf 393 zákoníku práce rozšiřuje právo na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem i na osoby, které nejsou v klasickém pracovním poměru, ale vykonávají činnosti ve veřejném zájmu nebo pro určitou organizaci.
Co to znamená v praxi
Pokud jste dobrovolný hasič nebo člen báňského záchranného sboru a utrpíte úraz při činnosti v těchto sborech, máte nárok na náhradu škody od subjektu, který sbor zřídil.
Jestliže pomáháte při mimořádné události (např. povodně) na výzvu úřadů a utrpíte úraz, máte nárok na náhradu škody od správního úřadu nebo obce, která vás vyzvala.
Pokud se jako dobrovolník účastníte akce organizované obcí (např. úklid obce) a utrpíte úraz, máte nárok na náhradu škody od obce.
Nárok na náhradu škody při úrazu mají také členové družstev při výkonu funkce, zdravotníci Červeného kříže, dárci krve, členové Horské služby a osoby, které na její výzvu pomáhají při záchranné akci, nebo osoby vykonávající pečovatelskou službu či pověřené zaměstnavatelem určitou funkcí.
Na co si dát pozor
Nárok na náhradu škody vzniká pouze v případě úrazu, který splňuje definici pracovního úrazu.
Je důležité, aby činnost, při které k úrazu došlo, byla vykonávána v souladu s výzvou, pokyny nebo s vědomím příslušného subjektu.
Vždy je nutné prokázat souvislost mezi úrazem a vykonávanou činností.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.